Von der Leyenová chce v unii zrušit jednomyslné rozhodování. Řada zemí se ale bojí ztráty vlivu
Šéfové evropských institucí v pondělí přislíbili převést do praxe některé podněty obyvatel, jež vzešly z rok trvající celounijní debaty. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se vyslovila pro zrušení jednomyslného rozhodování sedmadvacítky členských zemí v některých otázkách, stejně jako pro společnou unijní obranu a zdravotnictví. Pokud to bude nutné, Evropská unie by měla změnit své ustavující smlouvy, dodala.
Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že je revizi smluv nakloněn a chce o ní s dalšími unijními lídry hovořit v červnu. Na změnu však nepohlíží příznivě řada členských zemí, které se obávají ztráty svého vlivu na rozhodování evropského bloku.
K desítkám návrhů, s nimiž obyvatelé v rámci rok trvající Konference o budoucnosti Evropy přišli, patří například rušení práva veta, posílení role občanů či změna systému evropských voleb.
„Vždy jsem hájila názor, že jednomyslnost v některých klíčových otázkách nedává smysl, pokud chceme být rychlejší,“ prohlásila během pondělního slavnostního zakončení konference von der Leyenová, jejíž komise již před časem začala hovořit o většinovém rozhodování například ve věcech zahraniční politiky.
Dodala, že pokud bude k přijetí některých návrhů občanů potřeba změnit smlouvy, podpoří to. Sama hodlá v září předložit konkrétní podněty vyplývající z konference.
Francouzský prezident, od něhož nápad uspořádat velkou debatu občanů vzešel, zásah do základních unijních dokumentů rovněž podpořil. „Je evidentní, že bude potřeba reformovat naše texty,“ prohlásil Macron. Doplnil, že navrhne zařadit diskusi o tomto tématu na program červnového jednání šéfů států v Bruselu.
Země Evropské unie se neshodly na nových sankcích namířených na ruskou ropu. Blokuje je Maďarsko
Číst článek
O úpravě ustavujících unijních pravidel musejí rozhodnout jednotně všechny země a řada z nich pak úpravu potvrzuje v referendu. Zatímco Francie či Německo se k nim dlouhodobě stavějí otevřeně, některé vlády dávají najevo, že v době, kdy se unie po pandemické krizi potýká s dopady ruské invaze na Ukrajinu, nejsou změny smluv na pořadu dne.
Podle bruselského webu Politico se nejméně desítka zemí chystá zveřejnit společný otevřený dopis, v němž se staví proti „neuváženým a ukvapeným“ snahám o změny smluv. Mezi signatáři výzvy skeptické k úpravám smluv figurují zejména menší státy včetně Česka, Slovinska, Bulharska a skandinávských či pobaltských zemí.
Účastníci konference chtějí kromě změn fungování unijních institucí například větší aktivitu Evropské unie v boji proti klimatickým změnám, sociálně spravedlivější ekonomiku, rovné příležitosti pro všechny skupiny obyvatel. Zatímco Evropský parlament již přislíbil, že se jejich podněty pokusí převést do praxe, zástupci států hovoří spíše o analýze a diskusi o výsledcích konference.
