Ilham Tohti je ve vězení už pět let. Jak to snáší?
Člověk, který ho většinou mohl navštěvovat, tedy jeho žena, ho neviděla už tři roky. To znamená, že nemáme vůbec přímé informace o tom, jak se mu daří. Doufám, opravdu doufám, že je alespoň zdravý.

Postupně dostává další a další mezinárodní ceny. Kromě Ceny Václava Havla získal ještě nejméně pět jiných ocenění. Doufám, že to bude mít vliv na režim v Číně a budou s ním zacházet opatrně.

To měla být moje další otázka. Jestli má kontakt se svou rodinou, jestli ho mohou navštěvovat. On tedy už tři roky neviděl ani manželku ani děti?
Ne, neviděl. Víte, Chu Ťia, který je v jakémsi domácím vězení v Pekingu a je laureátem Sacharovovy ceny Evropského parlamentu za rok 2008, měl loni v prosinci možnost navštívit Tohtiho manželku. A hlásil, že její stav není dobrý. Cítí se velmi izolovaná, nemůže navštívit svého manžela. Trpí depresemi a nemůže žít v kraji, odkud pochází, ale v Pekingu.

Chu Ťia nám také řekl, že když byl on sám před lety držen v provinčním vězení a získal Sacharovovu cenu, režim ho ihned přemístil do věznice v Pekingu a zajistil mu lepší podmínky.

Doufáte tedy, že by to mohlo stejně zafungovat i v případě Ilhama Tohtiho?
Věříme v to. Alespoň v to, že ho převezou do Pekingu a rodina ho bude moci navštívit. V Pekingu je mnoho diplomatů a také zahraničních novinářů. Doufáme, že tam by se mu pak vedlo lépe.

Kde je Tohti vězněný teď?
Je na samotce ve vězení Urumči I.

Máte informace, jestli je vůbec naživu?
To právě nemáme. Doufám, že žije. Věřím, že je stále naživu. Před pěti roky chtěla čínská vláda umlčet jeho hlas. Ne zabít přímo jeho, ale jeho slova. Chtěli, aby se na něj zapomnělo, aby se o něj nikdo v cizině nezajímal. To se ale spletli. Zájem o něj a jeho myšlenky v zahraničí stále roste a roste. Stal se skutečným ujgurským Mandelou.

Špatně si vyložili jeho činnost

Byl odsouzen na doživotí za podporu separatismu. Co tak strašného udělal?
Strašné na tom je, že si jeho činnost Číňané špatně vyložili. On chtěl - coby profesor, učitel, intelektuál - udělat něco dobrého pro svou zemi a její lid. Předtím tam samozřejmě docházelo k násilným střetům, ale on říkal: „Jestli se má Čína rozvíjet a její národy mají žít spolu v přátelství, respektujte právo, autonomní status. Nešiřte nenávist, jak to dělá čínský režim teď, a podporujte přátelství mezi lidmi. To bude pak dobré pro celou zemi.“

To je přece pro každého spořádaného člověka velmi dobrý návrh. A oni ho za to vsadili na doživotí do vězení. 

Myslím, že čínský režim vidí Ujgury jako překážku jejich dlouhodobých strategických snah expanze na západ. Chtějí z nás buď udělat Číňany, nebo se nás zbavit. To je ale nepochopitelné. Jak chcete někoho přeměnit na Číňana?

Můj otec, který byl ředitelem školy, musel uprchnout, protože mu vyhrožovali, že buď vstoupí do komunistické strany, nebo ho pošlou na venkov na převýchovu tvrdou prací.

To se stalo před 60 lety a aktuálně čínský režim prosazuje stejné metody. Více než milion lidí je v takzvaných výchovných nebo internačních táborech. Musejí zpívat oslavné písně na komunistickou stranu. Musejí se vzdát své identity, svých jmen a tak dále. Jako obyčejný občan si říkám: Jak je tohle možné? Proč lidi nenechají, aby si žili podle svého? Nechat je vzkvétat jako odlišné entity, ale žít spolu v přátelských vztazích. Pracovat pro společné blaho země. To je prostě nepochopitelné.

A to se netýká jen Ujgurů, ale i Tibeťanů, Mongolů, obyvatel Hongkongu nebo Macaa a dokonce i Chanů, tedy rodilých Číňanů. I mezi nimi je většina nespokojených. Režim si dělá mezi obyvatelstvem nepřátele. S tím se nedá moc dlouho existovat.

Jsou Ujgurové bilingvní? Mluví ujgursky a zároveň také ovládají mandarínskou čínštinu?
Já jsem z vlasti odešel před 59 lety. Do 4. až 5. třídy jsme měli čínštinu jako volitelný cizí jazyk. Postupně se to změnilo a stala se povinným předmětem. Aktuálně naše lidi nutí úplně se vzdát ujgurštiny a přeorientovat se na čínštinu. Dělají to tak, že ten, kdo ovládá čínštinu, dostane lepší místo v práci. Tak se snaží, aby lidé přestali používat místní ujgurský jazyk a přešli úplně na mandarínskou čínštinu.

Měli by být alespoň možnost, že lidé budou ovládat oba jazyky. Ujgurové by měli mít právo chodit do vlastních škol a učit se čínštinu na lepší úrovni, aby měli přístup třeba k lepší práci. Ovšem měli by mít možnost si udržet svůj vlastní jazyk. To je zapsané i v čínské ústavě a v zákonech o autonomii. A v tom je právě problém.

Vy žijete už 60 let v zahraničí, nepřicházíte do styku s čínskými úřady. Někteří členové vaší iniciativy ale žijí v Číně. Myslíte, že jim něco hrozí?
Mohou být v ohrožení. Potom, co uvěznili Ilhama Tohtiho, zatkli také jeho studenty. Nevíme, kde jsou, co s nimi je, jestli jsou vůbec naživu. Je to podobné jako s Ilhamem Tohtim.

Nebezpečí hrozí nejen jemu a jeho žákům, ale všemu ujgurskému obyvatelstvu. Čínské úřady se netají tím, že se chtějí zbavit Ujgurů. Ať tím, nebo jiným způsobem. To znamená, že je vůbec ohrožená existence Ujgurů.

Myslíte, že se k Tohtimu dostane informace o tom, že dostal Cenu Václava Havla?
Doufám v to. Nějak to bude. On je především velmi statečný člověk. Někdy věříme v nějaký šestý smysl. Že někteří lidé něco cítí, i když to nevidí, nebo neslyší. On je velmi silný a myslím, že se teď podmínky jeho věznění zlepší a z toho ucítí, že se venku něco děje.

Pavel Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít