Starý sarkofág v Černobylu čeká demolice. Stavební firma použije dálkově ovládané jeřáby
Konec původního sarkofágu nad havarovaným čtvrtým blokem černobylské elektrárny se blíží. Koncem července podepsala ukrajinská státní společnost SSE Černobyl NPP smlouvu se stavební firmou Ukrbudmontazh na přípravu rozebrání betonové stavby, která chrání místo katastrofy. Původní sarkofág nyní překrývá nová obří konstrukce, jejíž hlavní část dokončili v roce 2016.
Smlouvu v hodnotě asi dvě miliardy hřiven (asi 1,8 miliardy korun) podepsala SSE Černobyl NPP, která má na starosti jadernou elektrárnu, s firmou Ukrbudmontazh poté, co v březnu 2019 vyhrála tendr na zakázku. Demontáž bude zaplacena z ukrajinského státního rozpočtu.
V současnosti čtvrtý reaktor, který havaroval a posléze vybuchl v dubnu 1986, zakrývají dva sarkofágy. Ten původní z betonu a olova byl v rychlosti dostaven půl roku po havárii.
Už v roce 1995 se ale objevily známky jeho postupného rozkladu. Sarkofág byl ostatně už od začátku plánován jako dočasný.
Hodnocení i rozbory ukázaly, že pravděpodobnost kolapsu starého sarkofágu je velmi velká a maximální životnost stavby je konec roku 2023.
V roce 2008 sice došlo k částečné opravě, ta ale jeho konec nemohla odvrátit. Železobetonová konstrukce propouštěla vodu, kterou na místě museli odčerpávat a skladovat jako radioaktivní odpad. Navíc kryt korodoval.
V roce 2013 se pod tíží sněhu zřítila část střechy nad turbínou, k žádnému většímu úniku radioaktivity naštěstí nedošlo.
„Celá stavba může náhle zkolabovat. Jsou tam praskliny a díry, které se stále zvětšují,“ popsal stav sarkofágu v roce 2015 stanici BBC Lenar Sagidulin, jeden z inženýrů, který zažil havárii a nyní pracuje jako průvodce.
Zhroucení sarkofágu by mohlo vyslat do vzduchu radioaktivní látky, které jsou ukryty pod ním. Lépe řečeno: mix více než 200 vysoce radioaktivního materiálu, tedy koria, plutonia i uranu a roztavené jádro 925MW lehkovodního grafitového reaktoru.
Starý sarkofág, který už nebyl hermetický, bylo potřeba nejprve překrýt, aby do vzduchu neunikla radioaktivita. V roce 2012 tak začala stavba obřího nového sarkofágu za asi 56 miliard korun.
Konstrukce, do které by se vešel pařížský stadion Stade de France nebo newyorská socha Svobody, stavaři budovali desítky metrů od čtvrtého reaktoru. Poté jej po kolejích během pěti dnů přesunuli centimetr po centimetru nad starý sarkofág.
Nová 108 metrů vysoká stavba je vybavena jeřáby, kterými operátoři na dálku rozeberou starou betonovou konstrukci. Tomu ale budou předcházet dvě fáze, jak uvedla státní společnost SSE Černobyl NPP v tiskové zprávě. Nejdříve firma Ukrbudmontazh zkontroluje samotnou stavbu a poté dojde k projekčním pracím.
„Jejich finalizace je potřeba, aby mohla být pečlivě naplánována demontáž budovy, zlikvidování velkého objemu radioaktivního materiálu a bezpečnost personálu v plné míře,“ uvedla SSE Černobyl NPP.
Až třetí fází bude samotná demontáž. Jednotlivé části na dálku rozeberou jeřáby, uvnitř nového sarkofágu je zpracují, rozřežou, dekontaminují, umístí do přepravních kontejnerů a posléze recyklují, nebo zlikvidují.
Podle SSE Černobyl NPP jde o velice komplikovanou akci. Za prvé nadále platí riziko úniku radiace. Stavba je navíc ve velmi špatném stavu. „Starý sarkofág drží na podpůrných blocích pouze silou gravitace,“ uvedla společnost.
Stavaři tak musí betonovou strukturu rozmontovávat, zároveň ji ale podpírat tak, aby se nezhroutila. Odstranění každého prvku může způsobit kolaps sarkofágu, proto jsou podmínky velice komplikované, dodala SSE Černobyl NPP.
Sarkofág 2.0
Nový sarkofág by měl vydržet teploty od minus 43 stupňů do 42 stupňů nad nulou. Na výstavbě krytu se podílelo v dobách největšího stavebního boomu na 1 200 zaměstnanců z 27 zemí.
Konstrukce váží více než 36 tisíc tun (je třikrát těžší než například Eiffelova věž). Je dlouhá 162 metrů, široká 260 metrů a vysoká 108 metrů, což je například výška pražského mrakodrapu City Tower. Je vyprojektována tak, aby vydržela zemětřesení o síle šesti stupňů Richterovy škály.
Má životnost sto let a na financování se pod patronací Evropské banky pro obnovu a rozvoj podílelo 45 zemí včetně Česka. Kontrakt na výstavbu nového krytu dostalo konsorcium Novarka, které tvoří francouzské stavební firmy Vinci a Bouygues.
V rámci operace by mělo dojít také k odstranění radioaktivního odpadu, napsal server World Nuclear Association. Teprve poté možná dojde k finálnímu odstranění radioaktivního materiálu z místa nejhorší jaderné tragédie v dějinách atomové energetiky.
Okolo černobylského reaktoru vznikla třicetikilometrová neobyvatelná zóna. Některé radioaktivní látky přestanou být aktivní v následujících dvou stoletích. Izotop plutonia, který je považován za hlavní zdroj černobylského zamoření, ale přestane působit za 24 tisíc let.
Počty obětí havárie se liší. Zpráva OSN z roku 2005 tvrdí, že vlivem přímého záření zemřelo 50 lidí, dalších devět tisíc lidí zemřelo na následky tragédie. Naopak Greenpeace tvrdí, že počet obětí se vyšplhal až na 93 tisíc.
Černobylská havárie, která se díky seriálu televize HBO v poslední době ocitla v centru veřejného zájmu, kontaminovala více než 200 000 kilometrů čtverečních evropského území.
Radioaktivní spad nejvíce zasáhl Bělorusko, vítr ho donesl ale i do tehdejšího Československa. Evakuováno muselo být asi 330 000 lidí, oblast kolem elektrárny je veřejnosti nepřístupná dodnes.
