Bulharská aféra. Bývalý šéf vojenského zpravodajství řídil síť špionů, sbíral pro Rusy informace o NATO
Jen pár dní před parlamentními volbami Bulharskem otřásá špionážní aféra, kterou tamní úřady označují za nejvážnější takový případ od druhé světové války. Podle vyšetřovatelů měla skupina budovat síť kontaktů a shromažďovat utajované informace týkající se nejen Bulharska, ale také NATO a Evropské unie, a následně je předávat ruské straně. Jak špionážní aktivity v Sofii probíhaly, ukazují zveřejněné materiály včetně odposlechů a videonahrávek.
Žena v bílém kabátu a černou kabelkou přichází na ruské velvyslanectví v Sofii, co se děje uvnitř, nevíme. Podle bulharských vyšetřovatelů ale následně odchází s taškou plnou peněz, které získala za své výzvědné aktivity ve prospěch ruské strany.
Video pořízené na ruské ambasádě je jedním z důkazů, které zveřejnila bulharská generální prokuratura po zatčení a obvinění šestice osob podezřelé ze špionáže. Podle vyšetřovatelů měla skupina budovat síť kontaktů a shromažďovat utajované informace týkající se nejen Bulharska, ale také Severoatlantické aliance, Evropské unie nebo Ukrajiny, které následně předávala Rusku.
Na špionáži se měla podílet i žena v bílém kabátu – manželka bývalého ředitele bulharského vojenského zpravodajství Ivana Iljeva, kterého vyšetřovatelé označují jen jako „rezidenta“. Byl to právě on, kdo klíčové osoby s přístupem k tajným informacím údajně rekrutoval a následně celé skupině šéfoval. Jeho žena, která má kromě toho bulharského také ruské občanství, v celé věci zastávala roli prostřednice.
Prezident Zeman úkoloval tajnou službu. Požadoval jména ruských špionů i detaily živých operací
Číst článek
Získávání utajovaných informací měli za úkol nejen aktivní příslušníci vojenské tajné služby, ale také vysoce postavení úředníci bulharské státní správy. Fotokopie tajných dokumentů a dalších materiálů následně předávali „rezidentovi“, který jim za poskytnuté informace vyplácel odměny.
Součástí skupiny byl například vysoce postavený úředník ministerstva obrany, který se podílel na plánování rozpočtu rezortu; důstojník vojenského zpravodajství, který se účastnil zahraničních misí; a také jeho kolega z bulharské kontrarozvědky, jehož pracovní náplní bylo paradoxně sbírání informací o hybridních hrozbách a rizicích, mimo jiné právě ze strany Ruska.
Kruh proruských špionů odhalila zhruba půlroční sledovací akce, jejíž výsledky zveřejnila bulharská prokuratura koncem minulého týdne. Spolu s tím ale pustila do světa také řadu důkazních materiálů, které poutají značnou mediální pozornost. Jejich obsah popisuje mimo jiné i reportáž americké CNN.
Kromě záznamů telefonních hovorů, během kterých „rezident“ rozdává ostatním pokyny, bulharské úřady zveřejnily například záběry z bezpečnostních kamer, kde si jeden ze členů skupiny údajně přepočítává odměnu za svou výzvědnou činnost. Americká televize si ale všímá třeba také odposlechu, kde jeden ze zadržených popisuje, jak jeho otec oplakával smrt sovětského vůdce Josifa Stalina.
NATO v centru zájmu
Na jaký typ informací se měla skupina přesně zaměřit, vyšetřovatelům odhalil dokument sepsaný směsicí bulharštiny a ruštiny, jehož autorem je právě „rezident“. Kromě jiného to měl být obsah ze zasedání představitelů NATO nebo informace týkající se unijní politiky vůči Rusku.
Únik informací se týká také amerických stíhaček F-16C, které Bulharsko od USA koupilo v loňském roce. Zvláštní pozornost však skupina věnovala vojenskému koordinačnímu středisku NATO, které bylo před půl rokem slavnostně otevřeno v bulharské Varně na pobřeží Černého moře.
Po stopách otravy Navalného. Agenti FSB, kteří mu byli v patách, se dopustili několika chyb
Číst článek
„Je těžké říct, jestli došlo k úniku nějaké důležité informace. Část z nich byla veřejně dostupná,“ komentoval dopady špionážní aféry bulharský ministr vnitra Krasimir Karakachanov během středečního rozhovoru pro televizní stanici bTV. Té zároveň sdělil, že pět obviněných zůstává ve vazbě, šestý se ale rozhodl při vyšetřování spolupracovat a byl propuštěn na kauci.
Ve stejný den proběhlo v Bruselu jednání ministrů zahraničních věcí států NATO, kde na bulharskou špionážní aféru také došla řeč. Generální tajemník Jens Stoltenberg Sofii podpořil a obvinil Rusko, že se snaží „podkopat demokratické instituce“, poslední špionážní aféra ale obrázek Bulharska jakožto důvěryhodného člena NATO do určité míry poškozuje.
Jak upozorňuje CNN, někdejší nejspolehlivější spojenec Sovětského svazu na východě Evropy se v posledních letech stává stále oblíbenějším cílem ruských výzvědných aktivit. Podle americké televize si tak Sofie může v současnosti nárokovat titul, jaký v době studené války patřil tehdejšímu „epicentru ruské špionáže“ – Vídni.
Nejde totiž zdaleka o první případ, kdy byli v Bulharsku zatčení lidé za výzvědnou činnost ve prospěch Ruska a kdy podobné odhalení vedlo k vyhoštění diplomatů, jako se to stalo i tentokrát.
Shromažďoval materiál k informační válce. Polsko zakázalo vstup Rusovi pracujícímu pro ruskou televizi
Číst článek
Podobný případ se naposledy odehrál v polovině loňského prosince, kdy byl vyhoštěn ruský diplomat, který podle prokuratury sbíral tajné informace včetně údajů o pobytu amerických vojsk při armádních cvičeních v Bulharsku. Také v září byli vypovězeni dva ruští diplomaté, kteří se podle žalobců od roku 2016 snažili získávat utajované informace o modernizačních plánech armády a o údržbě vojenské techniky. Podobné incidenty se přitom odehrály také loni v lednu nebo v říjnu předloňského roku.
Důvodů, proč se Bulharsko stalo „jakýmsi středobodem ruských špionážních aktivit“, je podle odborníka Ústavu mezinárodních vztahů Petra Kratochvíla hned několik.
„Tato špionážní aféra zdaleka není první. Je to celá série sporů, které jsou navíc spojeny s domácím vnitropolitickým bojem v Bulharsku. V poslední době jsou ale špionážní aféry častější i s ohledem na významnost, jakou má středisko NATO ve Varně. Zároveň platí, že bulharští politici mají s Moskvou tradičně velmi silné kontakty – koneckonců popularita Ruska byla v Bulharsku donedávna vyšší, než v jiných bývalých satelitech Východního bloku. Podmínky pro špionáž v Bulharsku jsou tedy jednoduše příznivější,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz.
Jak navíc podotýká agentura Reuters, i přes pravidelné spory zůstává Rusko největším dodavatelem energie na bulharské území a obě země zachovávají blízké kulturní styky.
Bulharsko jako spolehlivý partner
Kromě pondělního vyhoštění dvojce ruských diplomatů bulharská vláda zareagovala na rozsáhlou špionážní aférou také jasným vzkazem, že výzvědné aktivity Ruska na bulharském území musí přestat. „Znovu se obracím na nadřízené ruských diplomatů, aby přestali se špionáží v Bulharsku,“ vyzval minulý týden premiér Bojko Borisov.
Kauza ruského diplomata, kterého policie zatkla při nákupu munice, spustila ‚vybíjenou‘ na ambasádách
Číst článek
Nejnovější diplomatický spor s Moskvou je v kontextu bulharské politiky o to důležitější, že probíhá v době vrcholící kampaně před parlamentními volbami. Průzkumy v nich sice mírně favorizují stranu prozápadně vystupujícího Borisova před spíše proruskými socialisty, rozhodnuto ale bude až 4. dubna, kdy volby proběhnou.
Na poslední události a především na zveřejnění videonahrávek a dalších materiálů spojených s vyšetřováním ostře reagovala také Moskva. Ruská velvyslankyně v Bulharsku Eleonora Mitrofanová dokonce vyzvala bulharské úřady, aby ze špionážního skandálu „přestaly dělat show“.
Jak nicméně upozorňuje odborník na Rusko z Ústavu mezinárodních vztahů, zveřejňovaní důkazů o špionážních aktivitách ze strany poškozených států je běžná věc, s ohledem na nadcházející volby navíc může jít o „přesvědčivou a voličsky vděčnou strategii“.
„Pokud by hlavním cílem mělo být jen efektivní odstranění špionážní sítě, mediální zveřejnění detailů ničemu příliš nepomůže. Ale v tomto případě je zřejmé, že cílem není jen odstranění špionů, ale přesvědčit veřejnost a spojence, že je Bulharsko spolehlivým partnerem a že umístění centra NATO ve Varně nebylo chybou. Z tohoto pohledu je zveřejnění případu logické a velmi efektivní krok,“ míní Kratochvíl.
