Bezpečnost a řešení migrace. Evropští lídři v Bratislavě vytváří 'mapu důležitých témat'
Evropská unie musí podle svých lídrů především posílit bezpečnost občanů, jen tak se může dostat z potíží po nedávném rozhodnutí o brexitu. Prezidenti a premiéři členských zemí by se na tom podle očekávání v pátek měli shodnout na mimořádném summitu v Bratislavě, kde se poprvé od referenda setkávají právě bez Británie.
Hlavní cíle summitu na úvod shrnul hostitel, slovenský premiér Robert Fico.
„Doufám, že na konci summitu budeme moct představit plán, jakousi cestovní mapu důležitých témat, kterým bychom se měli věnovat během následujícího půlroku. Tento takzvaný bratislavský proces dnes začíná. A nepochybuji o tom, že v tomto směru bude summit úspěšný," prohlásil v pátek.
Jak summit evropských lídrů v Bratislavě probíhá, řekli Vladimíru Krocovi zpravodaj Ondřej Houska a státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza z ČSSD
Plány konkrétněji přiblížil francouzský prezident François Hollande. „Chceme nastavit agendu, díky které Evropané znovu získají důvěru v evropský projekt - ochranu, která znamená bezpečí, přípravy na budoucnost jako světová hospodářská velmoc schopná vytvářet pracovní místa a nakonec dát naději mladým lidem. To je náš bratislavský plán," řekl.
„Debata zatím od rána byla hodně ostrá, ale zároveň se směřuje k tomu, co dělat do budoucna. Nejsou to ty hádky, které jsme znali třeba před rokem na téma migrace, kdy se všichni mezi sebou obviňovali, kdo je více či méně solidární,“ popsal státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza z ČSSD.
„Všichni se soustředí na kroky do budoucnosti, zejména v oblasti bezpečnosti a ekonomického rozvoje,“ dodal.
Boj proti terorismu a radikalizaci
Téma, na kterém se vesměs shodují všechny členské státy, je právě potřeba zajistit bezpečnost, a to jak vnější, tak vnitřní.
Vnitřní bezpečností je myšlen především boj proti terorismu a radikalizaci uvnitř Evropy a také prohloubení spolupráce mezi policiemi v jednotlivých státech. V otázce vnější bezpečnosti je to mimo jiné i jednání o společné vojenské politice. Tam se ale očekává, že dohoda bude složitější.
Většina států v souvislosti s migrací už před summitem naznačila, že chtějí prosadit lepší ochranu vnější hranice, hlavně té jižní ve Středozemním moři. Evropští lídři plánují také rychlé vyhošťování odmítnutých žadatelů o azyl.
Česko na summitu v Bratislavě nepodpoří plány na změny evropských smluv, řekl Sobotka
Číst článek
„Potřebujeme Evropu, která dokáže migraci zvládnout efektivně a také lidsky. V každém případě by Evropa neměla pokračovat tom, abychom dál v polovědomí kráčeli špatným směrem," naznačil například řecký premiér Alexis Tsipras.
Maďarsko a Polsko zase chtějí navrhnout změnu evropských smluv. Plánovaly je prosadit jako společné téma visegrádské čtyřky. Jak ale řekl premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD, Česko tuto iniciativu nepodpoří.
Perspektivy jako boj proti radikalizaci
Německo a Francie by chtěly, jak nastínil François Hollande, společně prosadit přípravu na postupný přechod k modernějším technologiím a také větší spolupráci v otázce energetiky, především v zavádění nových energetických zdrojů.
Hollandem zmíněná podpora mládeže souvisí i s bezpečností. Nabídnutím perspektivy mladým lidem chtějí politici mimo jiné předejít další radikalizaci v evropských společnostech.
Oficiální výstupy ze summitu zatím nejsou, podle diplomatických zdrojů ale bylo dopolední jednání velmi intenzivní a ke slovu se ani nedostali všichni státníci.
Údajně se ani nepodařilo udržet původní plán, tedy aby se politici domluvili na definici toho, v jakém stavu se teď Evropa nachází, a odpoledne pak hledali řešení. Očekává se proto, že po polední přestávce, kterou státníci strávili obědem na Dunaji, summit skončí později, než se původně plánovalo, tedy až po 18. hodině.
Na summitu se setkávají nejdůležitější politici v Evropské unii. Obecné okruhy, které premiéři a prezidenti stanoví, následně jejich podřízení, například ministři, rozpracují.
