Stovky tisíc lidí požadovaly v Minsku Lukašenkovu demisi. Ten přesouval k západní hranici armádu
Mohutný protivládní protest v neděli ovládl centrum Minsku. Podle reportéra agentury Reuters se v běloruské metropoli sešlo více než 200 000 lidí, agentura DPA odhadovala 100 000 účastníků, zatímco AFP psala o desítkách tisíc lidí s bílo-červenými vlajkami. Protestující skandovali požadavky změn a volali po demisi současného prezidenta Lukašenka a propuštění zadržených lidí. Protestní akce se souběžně s tím konaly i v dalších běloruských městech.
Demonstranti v Minsku zcela zaplnili prostranství u 45metrového obelisku, který připomíná hrdinství obyvatel města za nacistické okupace. Podle leteckých záběrů byla plná lidí i přilehlá prostranství kolem nedaleké křižovatky. Lidé natáhli na náměstí několik desítek metrů dlouhou červenobílou vlajku, která je znakem opozice. Příslušníci policejních jednotek se z místa stáhli, podle světových agentur proti davu nijak nezasáhli.
Podlě novináře Franaka Viačorky, který spolupracuje se Svobodnou Evropou, bylo setkání v centru Minsku největší demonstrací v historii samostatného Běloruska.
Po několika hodinách se dav vydal do ulic města a zaplnil třídu Nezávislosti. Lidé se na chvíli zastavili před budovou běloruské státní bezpečnosti KGB. Demonstranti tam mávali vlajkami a transparenty a křičeli „Lukašenko do policejního antonu!“
Shromáždění bylo po celou dobu pokojné, jeden z účastníků protestu však varoval, že se to může změnit, pokud protestující nedostanou to, co chtějí. „Všichni chceme, aby Lukašenko odstoupil. Nyní ho ještě žádáme, ale to se nám brzy zprotiví,“ řekl 31letý muž.
Na Staroměstském náměstí vlají běloruské vlajky. Stovky lidí vyjadřují solidaritu Minsku
Číst článek
K protestujícím se v neděli podle AFP přidali také zástupci místních elit, například novináři veřejnoprávní televize, kteří většinou drží vládní linii, vědci či podnikatelé. Na místě se také objevil bývalý ministr kultury Pavel Latuško. Francouzský prezident Emmanuel Macron večer na twitteru napsal, že Evropská unie by měla demonstrující podpořit. „Evropská unie musí být dál připravena podpořit stovky tisíc Bělorusů, kteří mírumilovně protestují za to, aby byla respektována jejich práva, svoboda a nezávislost,“ uvedl Macron.
Na protivládní demonstraci v Grodnu na západě země se pak sešly tisíce lidí, psala Novaja gazeta. Poklidné protestní akce se konaly také v Gomelu, Brestu, Mogilevu, Bobrujsku, Vitebsku a řadě dalších měst.
Provládní shromáždění
V neděli se v Minsku zároveň konalo shromáždění na podporu prezidenta Alexandra Lukašenka, kterého se zúčastnilo několik tisíc lidí. Podle běloruských opozičních médií účastníky svážely celé dopoledne autobusy. Server BBC napsal, že v médiích kolují zprávy o tom, že někteří pracovníci ze státních podniků museli na demonstraci jít pod pohrůžkou vyhazovu.
„Každý je teď proti Lukašenkovi a prezident potřebuje naši podporu. Všichni najednou zapomněli to dobré, co udělal - v zemi vládne pořádek, nejsme ve válce a netrpíme hlady,“ řekla jedna z prezidentových podporovatelek.
Podle oficiálních výsledků v běloruských prezidentských volbách opět zvítězil Alexandr Lukašenko, který získal 80,1 procenta hlasů, opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská skončila s 10,1 procenta hlasů. Lukašenkovo vítězství však zpochybňuje jak opozice, tak široká veřejnost a zemí již týden zmítají masové protesty.
Vojenské cvičení
Bělorusko plánuje od pondělí zahájit čtyřdenní vojenské cvičení v oblasti kolem města Grodno poblíž hranic s Polskem a Litvou a u své jaderné elektrárny. Napsala to agentura Ria Novosti s odkazem na vyjádření tamního ministerstva obrany. Armáda má v rámci cvičení zkoušet způsoby posílení západní hranice země.
Lukašenko: Putin slíbil Bělorusku pomoc se zajištěním bezpečnosti země, pokud to bude potřeba
Číst článek
Lukašenko tvrdí, že jsou protesty proti jeho režimu řízené zvenčí, například z Polska, Nizozemska a Ukrajiny. Opakovaně pak prohlásil, že jej znepokojuje vojenské cvičení sil NATO v Litvě a v Polsku, a že na něj pohlíží jako na zbrojení.
Aliance však v reakci uvedla, že cílem její přítomnosti ve východní Evropě je pouze obrana. Litevští činitelé pak prohlásili, že se cvičení provádí na základě dlouhodobého plánu a nemá se současným vývojem nic společného.