Ani sklenku pod 21 let a po 22.00? Alkoholismem sužované Bělorusko vymítá démona lihu

V roce 2016 vypil každý Bělorus od 15 let výše 16,4 litrů čistého lihu (WHO) a pomohl tak své zemi na druhé místo v žebříčku nejpijáčtějších zemí světa (ilustrační snímek z tradiční zimní koledy v běloruském Pogostu). | Foto: AFP, Viktor Dachev | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Bělorusové umí pustit lahvi žilou. Ví to nejen jejich těžce zkoušené zdraví, ale také vláda v Minsku - a ta teď chce s chmurnými statistikami zatočit. Řeč je například o zvýšení věkového limitu pro prodej alkoholu z 18 na 21 let. Za pozornost přitom stojí, že ministerstvo vnitra dává Bělorusům možnost hlasovat v online dotazníku, informuje RFE/RL. Jenže jak to dopadne v praxi?

Doporučujeme Minsk Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jsou to výmluvná data. V litrech čistého lihu na hlavu? Solidní druhé místo: 16,4 litru, které v roce 2016 podle statistiky WHO vypil každý Bělorus od 15 let výše, předstihla jedině Litva se svými 18,2 litru. (O dva roky dříve Bělorusko žebříčku dokonce úplně vévodilo, pozn. red.)

Tabák, alkohol a obezita. Česko je podle britské studie nejnezdravější zemí světa

Číst článek

Alkohol je také jedním z významných faktorů, které Bělorusku dopomohly na nelichotivou 4. příčku v celkovém výčtu nejnezdravějších zemí světa. (Vítězství patří Česku, kde se sice zkonzumovalo "jen" 13,7 litru čistého alkoholu, zato to kompenzuje především stravou, pozn. red.)

A běloruské ministerstvo vnitra, připomíná RFE/RL, má k ruce i další znepokojivá čísla - třeba ke zločinnosti. Přibližně čtvrtinu všech trestných činů v zemi spáchá opilý člověk a u vážnějších zločinů jako loupež nebo vražda je to dokonce až 80 procent. 

O údajích zapsaných u ministerstva zdravotnictví ani nemluvě. Skoro 180 tisíc alkoholiků, případně lidí s diagnózou alkoholická psychóza, což jsou navíc pouze evidované případy léčených pacientů; skutečný stav je podle odhadů až desetinásobně vyšší. 

Hlasujte nám v dotazníku!

Minsk se proto - zdaleka ne poprvé - pouští s lihem do boje. Avizoval to začátkem prosince prezident Alexandr Lukašenko. Podle RFE/RL se nechal slyšet, že živelné pití je v Bělorusku "velmi obtížný, obtížný problém" a vyzval Bělorusy ke "zdravému a aktivnímu životnímu stylu". 

Jeho vláda následně oznámila, že na konzumaci alkoholických nápojů hodlá zavést zásadní omezení v podobě nového zákona. Během jeho příprav padají návrhy na zvýšení věku, od něhož lze alkohol zakoupit, a naopak snížení počtu míst a zkrácení jejich prodejní doby.

Bělorusko: země, kde levný alkohol teče proudem. Komu nevadí, že také zabíjí?

Číst článek

Bělorusové se do vládní diskuse mohou zapojit prostřednictvím dotazníku, který na svém webu zveřejnilo ministerstvo vnitra. Ve hře je zákaz prodeje od 22.00 do 9.00 či od 23.00 do 9.00; zákaz prodeje tvrdého i veškerého alkoholu na čerpacích stanicích; vykázání lihových výrobků pouze do specializovaných obchodů; zvýšení věku konzumace na 20 až na 21 let.  

Otázkou ovšem zůstává nejen výsledná podoba nového zákona, ale také to, jaký bude jeho skutečný dopad. Dosavadní snaha a kroky běloruské vlády totiž o účinnosti jejího protialkoholní politiky vzbuzují jisté pochybnosti.

Zakažte to. Anebo ne... 

Národní program proti alkoholismu, který Minsk spustil v roce 2011, se sice chlubí poklesem konzumace o více než dva litry na hlavu (celopopulačních - na rozdíl od statistik WHO, pozn. red.). Mimo jiné zakázal popíjení na veřejnosti i reklamu na cokoli tvrdšího než pivo a zvýšil ceny lihovin tak, že jsou dnes vyšší než v Rusku či na Ukrajině (ovšem pořád nižší než v sousedním Polsku).

Běloruští rybáři se na zamrzlé hladině zahřívají vodkou. | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Jenže některá z jeho omezení v praxi zůstávají jen na papíře. Proti němu hraje také velice snadná dostupnost alkoholu: na každých asi 600 obyvatel připadá jeden obchod, kde ho prodávají. Mnozí Bělorusové si navíc alkoholické nápoje vyrábějí doma a přes hranice do země proudí také pašované lihoviny z Ruska. 

Omezení prodejní doby alkoholu přitom Minsk už vyzkoušel: v červnu 2015 vyhlásil zákaz prodeje mezi desátou večerní a devátou ranní.

Hned o dva měsíce později ho však ministerstvo obchodu zrušilo - podobně jako se už dřív postavilo proti snahám bojovat s levným a nekvalitním jablečným vínem čarnilou, oblíbeným nápojem běloruských alkoholiků.

Ministerstva zdraví a vnitra se nebezpečnou čarnilu snažily několik let zkrotit, jejich úsilí však právě v srpnu 2015 zmařilo nařízení ministerstva obchodu. Podle něj musí být toto "národní bohatství" k dispozici v každém obchodě. 

Ještě nebezpečnější mohou být podomácku vyráběné lihoviny, k nimž se mnozí na alkoholu závislí lidé v případě omezení prodeje uchýlí. Kritici běloruského zřízení navíc naznačují, že nadměrná konzumace alkoholu je Lukašenkovu autoritářskému režimu ve skutečnosti vhod, neboť působí jako sedativum a tlumí společenskou nevoli.  

Magdalena Slezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme