Arabské monarchie zvažují sjednocení po vzoru Evropské unie
Konzervativní arabské režimy v Perském zálivu se možná sloučí na způsob Evropské unie. První fázi procesu dnes mají projednávat zástupci ropných monarchií při svém summitu v Rijádu. V místním tisku se spekuluje o ekonomickém sjednocování, ale také o snaze posílit jednotu kvůli napětí s regionálním rivalem, tedy Íránem.
Šest arabských monarchií už je sdruženo v takzvané Radě pro spolupráci v Zálivu. Ta se týká hospodářské i vojenské spolupráce. Saúdskoarabský král Abdalláh teď navrhuje další sjednocování a řada komentátorů a politiků přirovnává zamýšlený model nejčastěji k Evropské unii.
„On se o tom poprvé vyjádřil někdy koncem loňského roku, kdy řekl, že region čelí novým problémům, novým bezpečnostním hrozbám. Pokud se nepletu, tak on otevřeně nezmínil Írán, ale bylo zcela zřejmé, že měl na mysli právě tuto zemi, se kterou se Saúdská Arábie ,pere‘ o sféry vlivu na Blízkém východě,“ říká blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Břetislav Tureček.
Blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Břetislav Tureček přibližuje plány arabských monarchií v Perském zálivu
Na základě neoficiálních zmínek vládních činitelů a analýz v arabském tisku se mluví například o jednotné vnější politice. Dále by se mohly zrušit zbývající celní bariéry, aby se usnadnil vzájemný obchod. Mluví se také o možnosti, a podle některých dokonce o nutnosti, zavést jednotnou měnu.
Rada pro spolupráci v Zálivu má v tuto chvíli jakési jednotné koordinační velení, které ovšem pracuje se šesti oddělenými armádami. Jedním z návrhů pro novou „Arabskou unii“ je proto vytvoření jednotných ozbrojených sil. V této souvislosti je ale řada nedořešených otázek.
Například v Bahrajnu mají Američané velkou vojenskou základnu, ze Saúdské Arábie už ale vojáci museli kvůli tlaku místních islamistů odejít. Odpůrcům amerického vlivu na Blízkém východě by se proto nemuselo líbit, kdyby základna najednou fungovala v rámci jednotné unie.
Jako první by se měly přiblížit Saúdská Arábie a Bahrajn. Právě tam se ale ze strany opozice zastupující většinové šíity ozývají silné výhrady. Odpůrci vládnoucího sunnitského režimu argumentují, že tak zásadní krok by měla za jednotlivé země schválit referenda, a ně několik panovnických rodin.
Předseda kuvajtského parlamentu se navíc nechal slyšet, že nechce být v jedné unii se zemí jako Saúdská Arábie, kde jsou z politických důvodů vězněny stovky a tisíce lidí.
