Babiš souhlasí s Thunbergovou, že pro planetu je třeba dělat víc. Česka se to ale podle něj netýká
Česko dělá pro boj se změnou klimatu dost, investuje do něj miliardy a nebude přispívat chudším zemím na šetrnější rozvoj s menšími emisemi. Takovou pozici zaujal v pondělí v New Yorku k hlavnímu tématu letošního valného shromáždění OSN český premiér Andrej Babiš z hnutí ANO. Zároveň dal ale za pravdu švédské studentce Gretě Thunbergové po jejím emotivním projevu na úvod klimatického summitu, kde Češi neměli možnost vystoupit.
Naléhavý vzkaz mladé Švédky měl okamžitý ohlas různých podob. Televize Fox News se oficiálně omluvila poté, co její host ve vysílání nazval Gretu Thunbergovou mentálně nemocným švédským dítětem. Český premiér Andrej Babiš na její vystoupení reagoval naopak vstřícně.
‚Ať se vám to líbí, nebo ne, změna přichází.‘ Přečtěte si celý projev Thunbergové ze summitu v New Yorku
Číst článek
Na konferenci Concordia na úvod svého vystoupení o českých inovacích sklidil potlesk, když řekl, že Greta Thunbergová má pravdu a že musíme dělat pro planetu víc. Česka se to ale prý netýká.
„Musí vědět, že nemůžeme plošně říkat, že pro to děláme málo. Česká republika pro to dělá strašně moc. Ale nepřijdeme na summit a neslíbíme věci, které předem víme, že nemůžeme splnit, jako to dělají ostatní,“ odpověděl premiér na otázku Radiožurnálu, jestli jeho poznámka z konference znamená, že se inspiroval, a bude prosazovat, aby Česko bylo v boji s klimatickou krizí ambicióznější, jak žádá studentské hnutí.
Macron vyčetl aktivistce Thunbergové, že působí rozbroje, Trump se jí na twitteru vysmál
Číst článek
Podle českého premiéra se při otázkách klimatické změny musí společnost dívat mimo Evropu. „Mimo Evropu došlo v roce 2018 k navýšení emisí o 1050 milionů tun, to je padesátkrát víc, než o kolik jsme v Evropě snížili. Evropa pro to dělá dost a hlavně jsou v rámci Evropy také mechanismy, jak to vymoci. U jiných zemí to tak vůbec není,“ řekl.
Podle Lucie Smolkové, brněnské studentky, která se aktivně zapojila do klimatického hnutí a dostala proto pozvánku do sídla OSN, jsou ale oblasti, kde by i Česko mělo a mohlo konat víc a rychleji.
„Odstup od energetiky založené na uhlí a větší spolupráce,“ uvádí studentka, kde vidí v Česku rezervy. „Z toho, co vidím, není Česká republika zrovna zemí podporující evropskou spolupráci při řešení této agendy. Státy visegrádské čtyřky takové snahy spíš blokují,“ popsala Radiožurnálu svůj pohled.
‚Máme důležitější problémy‘
Na uhlí také stále závislé Chile oznámilo v New Yorku vznik Aliance klimatických ambicí. Víc než 70 zemí či regionů a 100 měst i firem reagovalo na vědecké zprávy OSN o tom, že planeta se otepluje rychleji, než se předpokládalo při podpisu Pařížské dohody. A slíbily jednat rychleji. Česko podle premiéra Babiše z hnutí ANO o členství neuvažuje.
3:13
Vědci zkoušejí ‚přeprogramovat‘ trávení krav. Chtějí omezit vznik metanu, který přispívá k oteplování
Číst článek
„Nemůžeme propadat hysterii. Není možné mluvit jen o klimatu a o tom, že nebudeme mít děti, protože mají emise, že nebudeme jíst hovězí, protože skot má emise. Není možné z toho dělat nějaké katastrofické scénáře. Naše planeta má, myslím si, ještě důležitější problémy. Zavazují se dalším cílům, ale neplní dohodu z roku 2015,“ řekl.
Mezi takové patří třeba Argentina, ale neplatí to univerzálně o všech členech Aliance. Ovšem Čína, Indie či Rusko, tedy přední znečišťovatelé skleníkovými emisemi, kteří přesto dostali na summitu prostor, žádné převratné nové kroky neoznámily.
Petříček: Změny jsou rychlejší
Aspoň nějaký posun ale vidí český ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD. „Mám pocit, že světoví politici si více a více uvědomují vážnost výzvy, které čelíme. Klimatické změny probíhají rychleji, než některé scénáře předpovídaly. I u nás doma několik let řešíme problém sucha, řekl Petříček.
Mezi světovými lídry podle něj stoupá ochota hledat cestu, jak dopady klimatické změny omezit. Sám šéf české diplomacie vnímá změnu klimatu i z bezpečnostního pohledu. „Pro mě je ale také důležité, abychom se na klimatické změny dívali jako na faktor, který může negativně ovlivňovat mezinárodní bezpečnost. Migrace, boj o vodu a suroviny bude stále větším tématem.“
A začíná se stále více projevovat souvislost klimatické krize s lidskými právy. Ta svá se rozhodlo hájit 16 dětí včetně Grety Thunbergové. Žalovaly pět velkých zemí včetně Brazílie či Německa za to, že klimatické krizi dostatečně nevzdorují.
