Amerikanista: Trump se vrací k mentalitě 19. století. Systém byl tehdy založen na právu silnějšího

Donald Trump nevylučuje, že bude chtít nasadit donucovací prostředky, aby rozšířil mapu Spojených států. Na úterním brífinku se vrátil i ke své ambici zajistit americkou kontrolu nad dvěma strategickými oblastmi – Panamským průplavem a Grónskem .„Je to jednoznačný odklon od mezinárodního systému po roce 1945, který garantuje i malým státům nějakou nezávislost a suverenitu,“ řekl Radiožurnálu amerikanista Jiří Pondělíček.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Donald Trump

Donald Trump | Foto: Carlos Barria | Zdroj: Reuters

Donald Trump na tom brífinku poznamenal, že na význam Grónska pro národní bezpečnost Spojených států upozorňuje už dlouho. O jaké argumenty tuhle pozici opírá? Proč přikládá tomuto arktickému ostrovu tak velký význam?
On mluvil o ruských a čínských lodích, byť nebylo úplně zřejmé, co myslí. Ale strategický význam Grónska je zřejmý už další dobu. Amerika tam má svoje vojenské základny a je to na základě smlouvy, kterou s Dánskem uzavřela v době rané studené války.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s amerikanistou Jiřím Pondělíčkem

Grónsko je samozřejmě důležité pro kontrolu arktického prostoru. Je poblíž nejbližšího lodního spojení mezi Evropou a Amerikou. Mohla to být případně trasa pro sovětské bombardéry nalétající na USA. Takže strategický význam Grónska není žádná novinka, není to něco, na co přišel Donald Trump.

Pokud jde o výroky směrem k Panamskému průplavu, tam to je novinka? Dostalo se okolí Panamského průplavu do zájmu do Donalda Trumpa později?
Panamský průplav vždycky byl strategickou dopravní tepnou pro USA. Ukázalo se to asi nejsilněji v době druhé světové války, kdy díky němu Amerika mohla poměrně rychle přesouvat lodě z prostoru Atlantiku do prostoru Tichomoří, myslím tím vojenské lodě.

Samozřejmě nikdo nezpochybňuje strategický význam toho průplavu, ale otázka je, jaký nárok nebo z jakého titulu by si Amerika chtěla vlastnictví vlastně průplavu a zóny okolo nárokovat.

Pokud Donald Trump nevyloučil, že by ve snaze získat pod kontrolu Grónsko a Panamský průplav mohl využít vojenský nebo ekonomický tlak, jaké nástroje tím mohl mít na mysli? Kam až by mohl zajít s Panamou nebo dokonce s Dánskem, což je alianční partner v rámci NATO?
Já si myslím, že větší riziko použití vojenské síly je v případě Panamy, ale i tam si myslím, že by to byla až krajní možnost. V případě Dánska mluvil Donald Trump o vysokých clech, která by na tuto zemi uvalil v okamžiku, kdy by Dánsko odmítalo ostrov prodat.

Je potřeba si uvědomit, že americký prezident nemá pravomoc vyhlašovat válku. Tu má Kongres a americký prezident bez jeho schválení má jenom omezené možnosti, jak americké vojenské síly nasadit. Pokud by chtěl skutečně použít sílu, tak by k tomu potřeboval velice pravděpodobně schválení Kongresu.

Příspěvky do NATO

Donald Trump také na úterním brífinku nasadil hodně vysokou laťku, kam by se měly vyšplhat výdaje aliančních států na obranu. Uvedl, že by to mělo být k pěti procentům oproti stávajícímu dvouprocentnímu závazku. Dá se to vykládat jako jednoznačně nadsazená vyjednávací pozice, nebo to lze považovat za reálný požadavek příštího šéfa Bílého domu?
Já si myslím, že z toho Donald Trump může slevit, ale částka je samozřejmě ohromná. Navíc jde o to, že na rozdíl od dvou procent, což je dobrovolný závazek všech členských států vydávat alespoň tolik na obranu, tak tohle by byl nějaký diktát ze strany USA, se kterým žádné další země srozuměny nejsou, a nikde to nebylo odsouhlaseno.

Trump chce získat Panamský průplav pro USA. ‚Jeho suverenita je nesporná‘ míní středoamerický stát

Číst článek

List New York Times poznamenává, že nebylo jasné, které z výroků myslel Donald Trump vážně. Neusmíval se, ani když mluvil o tom, že Mexický záliv přejmenuje na Americký záliv. Vážnější může být otázka, co si představit pod Trumpovou opakovanou proklamací, že pokud teroristické hnutí Hamás nepropustí všechny zbývající rukojmí zadržené při předloňském útoku na Izrael, tak „vypukne naprosté peklo“. Co si pod tím představit?
Těžko říct. Amerika samozřejmě už teď silně podporuje Izrael. Nedovedu si představit přímé zapojení amerických sil, těžko říct, jestli by to něčemu pomohlo. Izrael nemá problém vojensky potlačit Hamás v Pásmu Gazy, ale přesto se mu rukojmí nedaří získat. Je možné si představit nějaké vzdušné údery, ale opravdu nevím, jestli to k něčemu povede.

Co celkově se dá usoudit ohledně agendy Donalda Trumpa pro druhé prezidentské období z úterního vystoupení?
Já se trochu obávám, že v zahraniční politice je to návrat k mentalitě a přístupu 19. století, kdy byl mezinárodní systém založen v podstatě na právu silnějšího. Je to jednoznačný odklon od mezinárodního systému po roce 1945, který je založen na pravidlech obsažených v chartě OSN a který garantuje i malým státům nějakou nezávislost a suverenitu.

Lukáš Matoška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme