Amerikanista Beneš: Trumpovy milosti přepisují historii. Pachatelé odchází s prakticky čistým štítem
Po pondělní inauguraci Donald Trump omilostnil skoro 1 600 lidí, kteří 6. ledna 2021 zaútočili na Kapitol a pokusili se zvrátit certifikování výsledků voleb. „To číslo není samo o sobě až tak závratné,“ vysvětluje v rozhovoru pro Radiožurnál amerikanista Jan Beneš. „I Barack Obama dal milost podobnému počtu lidí, ale ne lidem, kteří se pokoušeli zvrátit výsledek prezidentských voleb,“ říká. Pachatelé tak odchází s prakticky čistým štítem.
Který z té první vlny Trumpových exekutivních příkazů byste označil za stěžejní?
Mě nejvíce zajímá ten, který jste nezmínil, a to je ten, který se týká pokusu o zrušení, nebo minimálně omezení právní zásady, která vychází ze 14. dodatku ústavy. A to je, že dítě nabývá státního občanství toho státu, na jehož území se narodilo.
Je to způsob, jak Donald Trump chce omezit, aby děti ilegálních imigrantů získávaly americké občanství. Je to něco, co určitě půjde k federálním soudům a je to hodně kontroverzní.
Jaký reálný dopad může mít vyhlášení krizového stavu na hranici s Mexikem ve snaze utlumit nebo zastavit nelegální migraci z jihu?
Vyhlášení krizového stavu znamená, že Donald Trump může použít Pentagon, tedy americkou armádu, a stejně tak i bezpečnostní složky na státní a lokální úrovni k tomu, aby mu pomáhaly chytat nelegální imigranty, deportovat je a chránit jižní hranici s Mexikem.
Znamená to tedy minimálně velmi silný signál těm, kteří by teď směřovali do USA, že tam nemají chodit, že to bude nesmírně obtížné se dostat do země a vydržet v ní.
Takže to může mít poměrně silný dopad.
Nakolik mimořádný je rozsah milostí, které Trump vyhlásil po inauguraci pro skoro 1 600 osob obviněných z útoku na kapitol v roce 2021, přičemž také zmírnil tresty 14 členům dvou krajně pravicových skupin?
Ten rozsah, nebo to číslo, není samo o sobě až tak závratné. I Barack Obama během svého působení v Bílém domě dal milost podobně vysokému počtu lidí, ale ne jednorázově. A ne lidem, kteří se pokoušeli zvrátit výsledek prezidentských voleb.
Já bych řekl, že je to přepisování historie, protože milost znamená, že se nic nestalo, Donald Trump vyhrál a všichni ti, co se na pokusu o převrat nebo o změnu výsledků podíleli, odcházejí prakticky s čistým štítem.
Od Muska to byla cílená provokace, zdviženou pravici používali už Římané, popisuje expert na extremismus
Číst článek
Pokud jde o geopolitickou scénu, Trump v inauguračním projevu prohlásil, že ukrajinský prezident Zelenskyj chce uzavřít dohodu s Ruskem, v případě šéfa Kremlu Putina si tím není jist. Dá se říci, že tak Trump relativizuje svůj příslib, že ukončí válku na Ukrajině, a to rychle?
Nejenom to, co řekl v tom projevu, ale pak i ty následující kroky, kdy se věnoval především exekutivním příkazům, které se týkají vnitřních záležitostí Spojených států, ukazuje na to, že pro Donalda Trumpa a jeho administrativu dění na Ukrajině není prioritou.
Ukazovala to i jeho předvolební rétorika. Ono to, že slíbil, že velmi rychle válku ukončí nebo díky němu dojde k míru, znamenalo, že to chce mít rychle za sebou a věnovat se tedy především vnitřním záležitostem. To si myslím, že stále zůstává prioritou. Ukazuje to, že Ukrajina, to je otázka na nějakých 100, možná 200 dalších dnů.
Trump potvrdil vypovězení klimatické pařížské dohody. Uvedl, že Spojené státy začnou naplno využívat zásoby plynu a ropy, že sníží jejich ceny, budou suroviny vyvážet do celého světa. Avizoval zavádění cel pro Kanadu a taky pro Mexiko a tak dále. Jaký vzkaz vyslal v těch prvních hodinách po návratu do Bílého domu evropským spojencům?
Že s ním budou muset tvrdě vyjednávat tak, jak si museli navyknout během jeho prvního mandátu, že nebudou Spojené státy akceptovat vysoká cla například na americké automobily nebo v zemědělství a že se mají připravit na velmi tvrdá vyjednávání, která v nejbližších měsících přijdou. Myslím si, že se to dalo čekat a že hodně evropských představitelů to nepřekvapilo.
Stav energetické nouze pomůže Trumpovi obejít pravidla ochrany klimatu. Celý zákon zrušit nemůže
Číst článek
V pondělním projevu už Trump nezmínil ambici získat kontrolu nad Grónském, ale znovu prohlásil, že Američané převezmou správu nad Panamským průplavem, který podle něj ovládli Číňané. Máte tahle proklamace větší váhu, když zazněla při tak oficiální příležitosti?
Jednoznačně. Není to úplně vyhlášení války nebo toho, že tam dojde k nějaké ozbrojené konfrontaci, ale je to jasný signál panamské vládě, že ten vliv Číny, který v Panamě v posledních letech narůstá – Panama je součástí nové hedvábné stezky, velkého investičního projektu Čínské lidové republiky – tak s tím má panamská vláda přestat.
Naopak má naslouchat tomu, co si přejí Spojené státy, jejím zájmům. A je možné, že tady to ještě bude eskalovat. Přesně tohle se Donald Trump snažil signalizovat.
Je po těch včerejších prohlášeních a prvních krocích Donalda Trumpa možné v několika větách vystihnout, jaká éra se rýsuje po jeho návratu do Bílého domu?
Jeho inaugurační projev i ty první kroky signalizují nějakou asertivitu, agresivitu, možná i návrat, jak jsme se teď bavili o Panamě, k nějaké americké expanzi nebo expanzionismu.
Především si myslím, že Donaldu Trumpovi půjde o splnění některých svých předvolebních slibů, a to především v otázce imigrace. Potom hlavně bude chtít vybudovat svůj odkaz. Jsou to poslední čtyři roky, kdy on může ještě v Bílém domě sloužit a to, že po sobě zanechá něco významného, je přesně to, o co mu půjde nejvíc.
