Americké deníky komentují záměr senátora Jeffordse opustit republikány
Zahraniční listy si všímají také rozhodnutí NATO stáhnout v příštím roce dva tisíce vojáků z Bosny a Hercegoviny. Zamýšlejí se i nad budoucím vývojem na Blízkém východě.
Záměru republikánského senátora Jamese Jeffordse přestoupit na dráhu nezávislého politika nebo dokonce vstoupit mezi demokraty se věnuje většina amerických deníků. Bylo by to politické zemětřesení, napsal The Washington Post. Jediný muž by vystoupením ze své strany dal košem prezidentu Bushovi a dovolil demokratům získat kontrolu nad senátem. Dokonce i Hollywood by se něčemu takovému musel smát. A novináři jsou v sedmém nebi.
The New York Times je ve svých soudech umírněnější. Z pochopitelných důvodů - senátor přece nakonec může změnit názor. Podle listu reaguje vermontský senátor svým chováním na vleklé spory s Bílým domem. Jak uvedli představitelé Bushovy administrativy, vyzvali Jeffordse nejen republikáni, ale i sám prezident, aby zůstal ve straně.
Deník The Los Angeles Times napsal, že zákonodárci z obou stran nejsou ochotni se k Jeffordsově případu vyjadřovat. Senátor je v očích politiků proslulý svými bolestnými rozhodnutími a častými změnami názorů. Dokonce ani jeho nejbližší spolupracovníci si nejsou jisti Jeffordsovými plány. Senátor se dostal do sporu s prezidentem, když nesouhlasil s jeho plánem na snížení daní, dodává The Los Angeles Times.
Atmosféra houstne poté, co NATO začalo hovořit o stažení svých jednotek z Bosny, napsal dnes rakouský liberální Der Standard. Jak list uvádí, NATO se rozhodlo stáhnout v příštím roce okolo dvou tisíc svých vojáků z Bosny a Hercegoviny. Mnohonárodnostní jednotky SFOR, ve kterých dnes slouží přes 20 tisíc vojáků, by se tak měly zredukovat o deset procent. Přitom odchod vojáků by měl postihnout všechny zúčastněné národy stejnoměrně. Obavy místních obyvatel se zástupci NATO snažili rozptýlit tvrzením, že k "žádné velké změně nedojde a jednotky NATO budou i nadále hrát v Bosně svoji nezastupitelnou roli", uzavírá dnešní Der Standard.
Levicově-liberální budapešťský deník Népsava se ve svém komentáři zamýšlí nad možným budoucím vývojem na trvale neklidném Blízkém východě. Lze si jen těžko představit, že Izrael jednoho dne přece jen nestáhne své jednotky z autonomních palestinských území a že se taktéž jednoho dne neustaví nezávislý palestinský stát. Právě proto měl Izrael obsazená arabská území už dávno vyklidit - pro jeho setrvání neexistuje žádné mezinárodně-právní ani morální oprávnění. Ale protože tam Izraelci nadále zůstávají, mírový proces už dávno blokuje sám sebe.
Prestiž a národní hrdost jsou přitom důležitější než kdykoli předtím, pokračuje maďarský deník. Kdyby se Izrael stáhl teď, znamenalo by to jeho jednoznačnou porážku a jeho občané by se mohli ptát, k čemu tedy muselo zemřít tolik Izraelců. Ještě mnohem víc by se takových otázek mohl obávat palestinský vůdce Jásir Arafat, pokud by v některé ze zásadních otázek ustoupil, uvádí maďarský Népsava.
Britský The Guardian naproti tomu věnuje pozornost politické roli Evropské unie a mj. píše: V očích obyvatelstva má Evropa jeden základní problém: její četné ctižádostivé cíle jsou zatím v nedohlednu. Kritika se týká aspektů zahraniční i bezpečnostní politiky - příkladem může být Blízký východ - stejně jako společná zemědělská politika.
Veřejnost by Unii určitě důrazněji podpořila, kdyby toto společenství při naléhavých nadnárodních problémech uplatňovalo účinnější politiku. Jako příklady lze uvést přistěhovalectví a pašování drog. Na evropském summitu v Nice bylo stanoveno, že v roce 2004 budou zásady EU důkladně přezkoumány. Do té doby by bylo vhodné, aby se politikové zaměřili na řešení ožehavých problémů současnosti, soudí britský list.
Moskevský deník Novyje Izvěstija poznamenává k nekončící válce v Čečensku: Kremelský mluvčí Sergej Jastržembskij, zodpovědný jak známo za propagandu čečenského tažení, v televizi prohlásil, že nepovažuje za vhodné uvádět nějaké termíny pro ukončení této války. Podle jeho slov existují desítky takových "válečných ohnisek" po celém světě. A že doutnají po dlouhá léta, je nutno brát jako nevyhnutelný jev v pokroku naší civilizace. Přijmeme-li logiku tohoto kremelského agitátora, pak se Rusko v ničem neliší od ostatních civilizovaných zemí a bude muset ještě celá desetiletí vysoušet kavkazský močál, v kterém vězí až po uši, uzavírá ruský deník Novyje Izvěstija.
