Oficiálně ani jedna ze stran téma jednání ministrů zahraničí nezveřejnila. Už o víkendu se ale v telefonátu prezidenti obou zemí, Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko, dohodli na rozšíření vzájemné spolupráce po všech směrech. Co přesně by to mělo obnášet, to už v oficiálních prohlášeních neupřesnili.

Alexandr Lukašenko se nicméně později nechal slyšet, že se s ruskou vládou dohodl na jednáních o refinancování běloruského dluhu vůči Rusku. V přepočtu má jít asi o 22 miliard korun.

Bělorusko také usiluje o obnovení dopravních spojů s Ruskem. Ty jsou kvůli pandemii i dál přerušené. A to přesto, že Rusko a Bělorusko mají uzavřenou dohodu o společném svazovém státu a na hranicích za normálních okolností platí pro obyvatele obou zemí dost volný režim.

Středeční návštěva běloruského ministra zahraničí bude ale v první řadě spíš takovou přípravou k chystaným jednáním na nejvyšší úrovni. Nejpozději příští týden by totiž měl do Moskvy přijet přímo běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Právě na jeho žádost prý Kreml nechal vytvořit rezervy, které bude možné v případě potřeby nasadit v Bělorusku.

Vojenské rezervy

Rusko přitom doteď nezveřejnilo žádné podrobnosti o tom, kolik lidí má být v těchto rezervách, ani to, z jakých útvarů byli povoláni. Novináři se na to už dřív ptali i přímo mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, ten se k tomu ale nechtěl nijak blíž vyjadřovat.

Začátkem týdne jenom znovu ujistil, stejně jako už dřív i přímo prezident Putin, že situace v Bělorusku zůstává pod kontrolou a nevyžaduje prý vyslání ruských sil. Mluvčí Kremlu ale taky upřesnil, že pokud se tak stane, tak tento krok nebude vyžadovat souhlas horní komory ruského parlamentu.

A to proto, že s teoretickým vysláním pomoci počítají smlouvy, které spolu už dřív uzavřely Rusko a Bělorusko. Kromě té o svazovém státu je to i smlouva o kolektivní bezpečnosti.

Ústavní reforma

Už delší dobu ruští představitelé, ať už třeba přímo mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, nebo ministr zahraničí Sergej Lavrov, veřejně mluví o ústavní reformě jako o takovém řešení situace v Bělorusku. Naposledy to v úterý komentoval ministr zahraničí Lavrov s tím, že je to prý optimální formát, jak realizovat dialog s občanskou společností.

Mluvčí Kremlu Peskov se tento týden nechal dokonce slyšet, že by prý Rusko mohlo Bělorusku v tomto ohledu předat zkušenost se svojí nedávnou ústavní reformou.

S návrhem jisté blíže neupřesněné ústavní reformy přišel běloruský prezident Alexandr Lukašenko ještě před samotnými volbami. Intenzivně o ní začal mluvit už někdy na jaře s tím, že by měla do dvou let přerozdělit pravomoci mezi vládními institucemi. Naznačil při tom, že by bylo možné posílit i další složky státní moci na úkor prezidenta.

V reakci na masivní protesty, které následovaly letos v srpnu po prezidentských volbách, nakonec připustil možnost konání nových voleb, ale až právě po přijetí nové ústavy. A to navzdory tomu, že původně nové volby rezolutně odmítal.

Ivana Milenkovičová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít