Afghanistan Papers: USA lžou o válce v Afghánistánu, ukazuje přes 2000 stran odtajněných dokumentů
Jako lhali američtí politici o válce ve Vietnamu, tak podobně lžou také o konfliktu v Afghánistánu. Poukazuje na to deník The Washington Post, který se po tříleté soudní bitvě dostal k důvěrným spisům americké vlády. Na 2000 stranách popisují, že nejdelší válka, kterou kdy USA vedly a ve které umírají i čeští vojáci, nespěje k úspěšnému konci. Stal se z ní konflikt, co nejde vyhrát. Američtí prezidenti, generálové a diplomati to ale zamlčují.
Zásadní kontrast mezi obrazem války v Afghánistánu podle odtajněných dokumentů a americké garnitury spočívá v tom, že prezidenti George Bush mladší, Barack Obama a teď i Donald Trump a s nimi představitelé armády ujišťovali veřejnost rok co rok, že Američané dělají v Afghánistánu pokrok. A že stojí za to tuto válku vést.
Trump na nečekané návštěvě Afghánistánu. Sešel se s prezidentem a oznámil snížení počtu vojáků
Číst článek
Jenže tím podle těchto dokumentů zveřejněných deníkem The Washington Post zakrývali realitu, která je úplně jiná. Bojové strategie byly podle nich osudově chybné.
Washington také údajně plýtval obrovskými sumami peněz v marné snaze modernizovat Afghánistán. A Američané odvedli ledabylou práci při boji s korupcí, proti obchodu s opiem nebo při budování schopné afghánské policie a armády. Úspěšné zakončení mise je tak po 18 letech v nedohlednu.
Část rozhovorů zveřejněných deníkem The Washington Post má dokonce audio podobu.
„Nepodnikáme vpády do chudých zemí, abychom z nich udělali bohaté. Ani do autoritářských, abychom z nich udělali demokratické. Vstupujeme tam, kde je násilí, abychom zajistili mír – a v Afghánistánu jsme jasně selhali,“ popsal podle dokumentů James Dobbins, bývalý speciální vyslanec USA v Afghánistánu.
Smysl války v Afghánistánu
V těchto takzvaných Afghanistan Papers najdeme mimo jiné i zmínky o tom, že ačkoli válka v roce 2001 začala jako válka proti terorismu po útocích 11. září, tak si její smysl, důvody a cíle během let uvnitř americké administrativy různí lidé v různých dobách vykládali různě a uzpůsobovali k obrazu svému.
Na rozdíl od takzvaných Spisů z Pentagonu, tedy s vietnamskou válkou spojených Pentagon Papers, tak tyto dokumenty nepatří mezi utajované, ale jakmile je deník chtěl zveřejnit, vláda část z nich mezi utajované zařadila. U soudu trvalo tři roky, než novináři získali k dvěma tisícům stran přístup na základě zákona o svobodném šíření informací.
Jde o rozhovory s více než 400 přímými účastníky afghánské mise – generály, bezpečnostními poradci, diplomaty a dalšími včetně lidí ze spojeneckých zemí NATO nebo s afghánskými činiteli. A pořídila je v letech 2014 až 2018 sama americká vláda, konkrétně speciální agentura pro kontrolu mise v Afghánistánu v rámci takzvaného projektu Ponaučení (Lessons Learned).
Více amerických vojáků
Současný prezident USA Donald Trump mluví o své snaze ukončovat nekonečné války, kde Američané dělají jen „policisty“. Svou kampaň zakládá i na tom, že dostane vojáky zpátky domů.
‚Jak pokračovat dál.‘ Americký mírový vyjednavač překvapivě zavítal do Kábulu
Číst článek
Nedávno řekl, že Američané v Afghánistánu zůstanou, dokud se nedohodnou s Tálibánem, anebo do naprostého vítězství. Ani jedno zatím není na obzoru, i když jednání s Tálibánem opět pokračují.
Prezident Trump před necelými dvěma týdny osobně navštívil Afghánistán a tamní americké vojáky.
Při této překvapivé cestě na Den díkůvzdání kromě krocana naservíroval také slib, že chce snižovat počet amerických vojáků v Afghánistánu, který před dvěma lety sám zvýšil. Nyní jich tam působí asi 12 tisíc.
Také to byl podle redakce The Washington Post důvod, proč zveřejnila důvěrné dokumenty právě teď, kdy se rozhoduje o dalším postupu Spojených států v Afghánistánu, ačkoli identita některých lidí, kteří pro projekt Ponaučení vypovídali, je zatím v utajení a soud ještě nerozhodl, jestli bude muset americká vláda odtajnit jména všech respondentů.
