Jednání mezi Tálibánem a USA o příměří odhalilo neschopnost afghánské policie šetřit běžné případy
Navzdory jednání o příměří mezi Tálibánem a spojeneckými vojsky v čele s USA není Kábul bezpečným místem. Afghánské hlavní město sužuje obrovská vlna kriminality, kterou nedokážou místní policisté řešit. Jak upozornil deník The New York Times, místní policisté jsou spíš vycvičení k boji proti terorismu. Nevyznají se v běžné policejní práci – vyšetřování krádeží, přepadení nebo vražd.
Momentálně nejsou největším problémem Afghánistánu sebevražední atentátníci, ale zloději a vrazi, kteří jsou schopni okrást a zabít člověka jen kvůli jeho mobilnímu telefonu, píše deník.
Dříve poháněla místní ekonomiku. Nyní uzavření základny Bagrám způsobilo odchod Afghánců ze země
Číst článek
Bombové útoky nahradily v titulcích médií únosy, loupeže, vraždy nebo vydírání. Lidé se na sociálních sítích věnují přepadením a útokům nožem. Koluje na nich také vtip o tom, že situace je tak špatná, že v Kábulu okradli i sebevražedného atentátníka. „Zloději mu sebrali sebevražednou vestu, rozbušku a 2000 afghání“ (necelých 600 korun).
Ministr vnitra Massoud Andarabi ale podle The New York Times řekl, že kriminalita není drasticky horší, než byla v minulých letech. Stala se ale podle ministra pro obyvatele Kábulu každodenním tématem číslo jedna právě proto, že zmizely zprávy o útocích.
„Když někomu dříve ukradli telefon odpoledne poté, co při sebevražedném útoku zemřelo 80 lidí, rodina i přátelé vám řekli, že můžete být rádi, že žijete,“ popsal ministr vnitra s tím, že nyní už obyvatele zajímají i běžné zločiny, jaké zná i západní svět.
Vyšetřovatel na 5800 lidí
Afghánské bezpečnostní úřady přesto berou situaci vážně a označují ji za budíček. Po téměř dvaceti letech neustálého boje proti Tálibánu je i podle nich policie tak militarizovaná, že není připravená na řešení běžných každodenních úkolů policie v době míru.
Afghánští vojáci se nedostali k troskám amerického letounu, zabránili jim v tom radikální islamisté
Číst článek
Z toho vycházejí i specifické problémy. Jedním z nich je i špatná dostupnost některých ulic, které jsou blokovány vysokými zdmi a hlídkovými věžemi. Ty měly znemožnit atentátníkovi s autem plným výbušnin projet. Navíc podobná opatření jsou kolem většiny policejních stanic, které byly v 70 procentech hlavními terči útoků Tálibánu. To snižuje akceschopnost místní policie, která je často vybavena velkými vozidly.
Problém je také nedostatečný počet policistů. V Kábulu, v němž vzrostl počet obyvatel z jednoho na více než šest milionů, dohlíží na veřejný pořádek 15 000 policistů. Většina z nich ale hlídkuje na různých kontrolních stanovištích nebo chrání vybrané budovy. Pouze 1200 policistů vyšetřuje trestné činy – tedy jeden vyšetřovatel na 5800 obyvatel.
Ministr Andarabi zareagoval a ve snaze zlepšit boj se zločinem povolal do hlavního města plukovníka Aryana Faizyho, který 14 let sloužil ve zpravodajských agenturách. Plukovník Faizy byl jmenován vedoucím oddělení vyšetřování trestných činů. Jeho úkolem bude hlavně zdokonalit systém a efektivněji využívat stávající prostředky. Měl by také zlepšit disciplínu a zodpovědnost afghánských policistů.
Čeští policisté
Na výcviku afghánských bezpečnostních složek se podílela také česká policie. „Mise EUPOL Afghánistán fungovala v letech 2007 až 2016,“ informoval server iROZHLAS.cz Ondřej Moravčík z tiskového oddělení Policejního prezidia.
Česká armáda příští rok v březnu ukončí ostrahu spojenecké základny v afghánském Bagrámu
Číst článek
„Valná většina úkolů spočívala v mentoringu a poradenství místním policejním útvarům dle specializace – organizovaný zločin, vyšetřování, základní policejní činnosti. Trénink byl jen minimální součástí portfolia mise a zahrnoval například základní úkony na místě činu či jiné zcela základní policejní činnosti,“ popsal Moravčík.
Policie se ale podle něj nezaměřovala na taktické postupy nebo intenzivní střelecký a bojový výcvik. Těm se věnovaly spíše vojenské mise a armáda.
Mezi lety 2009 a 2016 (starší data nejsou dispozici – pozn. red.) se podle Moravčíka na výcviku afghánských kolegů podílelo 40 českých policistů, kteří pocházeli „z útvarů napříč celým spektrem“. Pouze příslušníci zásahové jednotky URNA se na něm nikdy nepodíleli.
Celkový počet vycvičených afghánských policistů Policejní prezidium nezná. „Pokud taková statistika existuje, bude jistě v archivech CPCC (Civilian Planing and Conduct Capability – velitelství civilních misí) v Bruselu,“ dodal na závěr mluvčí.
