Znalci nechtějí kvůli napjaté situaci na Šumavě zpracovávat odborné posudky
Pro Národní park Šumava už nechtějí pracovat odborníci, kteří by posuzovali vliv zásahů v nejcennějších oblastech. Jiné znalce zase odmítá správa Národního parku a sahá pro odborníky za hranice, což vzbuzuje podezření z účelovosti posudků. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa z ODS chce proto počet znalců rozšířit. Připravuje změny, aby podmínky pro znalce zjednodušil a pustil mezi ně konkurenci.
"My za chvíli budeme hledat posuzovatele v Austrálii, " říká s nadsázkou šéf šumavského Národního Jan Stráský. Každý posudek se dostává pod palbu protistrany a skoro na každý se vyrábí protiposudek. Odborníci nejsou nebo být nechtějí, kývá hlavou Stráský: "Tady se nemůžeme dostat k tomu, že by s námi ti posuzovatelé spolupracovali."
Poslední sporný posudek vypracovali Slováci a týkal se posouzení vlivu kácení na přírodu legendárního Ptačího potoka (Ztracená). Jako jednoznačně účelový ho odmítli aktivisté. Ovšem výhrady mají i odborníci, kteří na podobné expertízy vlastní licenci. Třeba biolog Ondřej Volf, který to s kolegy píše ministrovi: "Je to nedostatečně zpracované, bez odborných argumentů. Snižuje to úroveň posuzování v Česku."
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa z ODS obdrží stížnost odborníků v nejbližších dnech. Řešení už připravuje, a to na letošní rok. Chce pustit mezi znalce konkurenci. "Konkurence přinese i snížení nákladů. Podle mě by to neměla být uzavřená společnost," říká ministr.
Posudky o vlivu zásahů do přírody jsou klíčové. Na jejich základě Národní park žádá o výjimky třeba ke kácení nebo k chemickému postřiku. Každé takové hodnocení stojí statisíce korun. Někteří znalci proti konkurenci nic nemají.
"Když budou mít dostatečné vzdělání a znalosti, tak to může být ku prospěchu věci," tvrdí Eva Chvojková. Důsledky měkčích podmínek ale vidí černě její spolupracovník Ondřej Volf. "Najde se jistě víc lidí, kteří půjdou na ruku investorům nebo těm se záměry poškodit životní prostředí v České republice," uzavírá.
