Lídři eurokandidátek se v Českém rozhlase střetli v poslední debatě. Ověřili jsme pravdivost jejich výroků

Superdebata před volbami do Evropského parlamentu | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

Češi si volí 21 europoslanců. Do volebních uren mohou vhodit hlasovací lístek v pátek a sobotu. Poslední debatu před volbami do Evropského parlamentu odvysílal Radiožurnál a Český rozhlas Plus. Lídři kandidátek debatovali o válce na Ukrajině, migraci a zelené politice. Web iROZHLAS.cz sledoval debatu online a nepravdivé výroky ověřoval.

Aktualizováno Praha (Aktualizováno: 15:06 7. 6. 2024) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Všichni si přejeme mír. Ale aby to byl mír, a ne přestávka k tomu, aby poté ruský prezident Vladimir Putin ukradl Oděsu, Charkov a přijel do Kyjeva,“ zdůrazňoval Alexandr Vondra (ODS), lídr koalice Spolu. Konflikt je podle něj poměrně černo-bílý. V zájmu Evropy je podle něj, aby agresor nezvítězil.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si superdebatu lídrů stran před volbami do Evropského parlamentu. Moderuje Jan Pokorný

S tím se ale příliš neztotožnila předsedkyně komunistů a jednička kandidátky Stačilo! Kateřina Konečná. „Mnohokrát jsem navrhovala formulace o tom, že by Evropská komise měla být zprostředkovatelem jednání a měla by se pokusit dostat největší lídry světa k jednacímu stolu. A bohužel kolegové to neodhlasovali,“ řekla k tématu Ukrajiny.

„Pokud někdo říká, že bychom měli zasednout k jednacímu stolu, tak je hned onálepkován, že nahrává v Rusku,“ vadilo Jaroslavu Bžochovi (ANO).

Pusťte si záznam poslední předvolební debaty. Článek, ve kterém web iROZHLAS.cz ověřuje pravdivost výroků, pokračuje pod videem.

Bezpečnost EU

O míru by se podle Petra Macha z koalice SPD a Trikolory mělo jednat bez nároků na to, aby se Rusko nejprve stáhlo za ukrajinské hranice. Pokud někdo říká, že se ruský prezident Vladimir Putin nejprve musí stáhnout za hranice Ukrajiny, tak to podle něj není reálné. „Soudný člověk uzná, že to není realistické,“ prohlásil Mach.

Začněme vyjednávat s Ukrajinou a Moldavskem, urguje EU ministr Dvořák. Obává se Orbánovy vlády

Číst článek

Proti tomu se ale vymezila jednička kandidátky Starostové a osobnosti pro Evropu Danuše Nerudová (STAN): „Peníze, které dáváme Ukrajině, jsou peníze, které dáváme na naši bezpečnost.“ Souhlasil s ní Marcel Kolaja za Piráty. „V podpoře pro Ukrajinu je třeba přidat,“ sdělil. EU podle něj nedělá maximum možného, aby válka na Ukrajině skončila.

Do debaty se vložil také lídr do eurovoleb za SOCDEM Lubomír Zaorálek, který kritizoval Evropskou unii, že už zahájila přístupové rozhovory s Ukrajinou, přestože zemí zmítá válka. Tento jeho výrok ověřoval web iROZHLAS.cz, protože k tomuto kroku se ještě nepřistoupilo.

Rozhodnutí zahájit jednání o vstupu Ukrajiny a Moldavska sice odsouhlasili prezidenti a premiéři členských států EU na prosincové Evropské radě, ale fakticky k otevření přístupových rozhovorů ještě nedošlo. Český ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) ve středu zaslal belgickému předsednictví Rady EU apel, aby se začalo aktivně vyjednávat s Ukrajinou a Moldavskem o přistoupení. Ke kroku přistupují země nyní kvůli obavě, že následné předsednictví pod taktovkou maďarského premiéra Viktora Orbána celý proces zmrazí. K urgenci se připojilo už 15 zemí.

Migrace

Tématem poslední debaty před otevřením volebních místností byla také migrace. Každý případ migranta je potřeba zvažovat individuálně, prohlásil Vondra za Spolu. Za bezpečnostní riziko ale považuje proud ekonomických migrantů z Blízkého a Středního východu, ze severní Afriky. Zmiňoval incidenty ve Švédsku nebo Bruselu, odvolával se na tamní ghetta.

5:28

Vymykáme se v tom, jak moc migraci považujeme za nebezpečnou, říká expertka o evropském paktu

Číst článek

Dvojka ANO Bžoch nebo lídr SPD Mach debatovali o rozdílných významech slov migrant a uprchlík. Proti tomu se vymezila Nerudová: „Ani jednou tady nezaznělo slovo člověk,“ postěžovala si.

Podle Konečné se migrace sice nedá zastavit, lze ji ale řídit. Podle ní k tomu jde přispět tím, že se některé evropské státy nebudou chovat jako „kolonizátoři“ a nebudou podporovat konflikty. Podle Macha je problémem chybějící hlídaná námořní hranice.

„V migračním paktu není nic o ochraně vnější hranice,“ stěžovala si Konečná „Ale je tam detence,“ kontrovala Danuše Nerudová.

Výrok šéfky komunistů lze hodnotit minimálně jako zavádějící, jelikož migrační pakt ochranu vnějších hranic zmiňuje mnohokrát, byť různé politické síly pakt kritizují ať už za nedostatečnou ochranu vnějších hranic, tak i za přílišnou přísnost na hranicích.

Superdebata před volbami do Evropského parlamentu | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

Konečná se v debatě dopustila i dalšího nepravdivého výroku, kdy tvrdila, že Česko přijde přijetím migračního paktu o suverenitu rozhodovat o tom, kdo bude v zemi žít. Jakýkoliv členský stát EU si však může zažádat o výjimku z povinné solidarity, když na svém místě již velké množství uprchlíků hostí, například z Ukrajiny, jako je to v případě Česka.

Evropská komise bude každý rok vyhodnocovat, zda je některý stát pod migračním tlakem a může žádat o solidární pomoc a nemusí ji poskytovat. V případě, když výjimku nedostane, a i tak odmítne uprchlíky přijmout, zaplatí finanční kompenzaci.

Podle Piráta Kolaji je s migrací spojena i debata o klimatické změně. Miliony lidí totiž odchází z míst, kde nepůjde žít.

Green Deal

Studie o klimatu upozorňují na rychlost oteplování planety. Také podle zjištění pražského Klementina Česko právě prožilo nejteplejší jaro od počátku měření. Teplotně rekordní byl i rok předcházející.

Kvůli klimatickým změnám představila Evropská komise v roce 2019 plán na zmírnění těchto změn. Podpořily ho všechny členské státy včetně Česka. Během předvolební kampaně ale zaznívala různá hesla o tom, jak je Green Deal špatný a že je nutné ho předělat, nebo dokonce zrušit.

Zelené zákony

Legislativním nástrojem na dosažení klimatických cílů je balík opatření Fit for 55, které Evropská komise předkládala od roku 2021 a reviduje legislativu v oblasti klimatu, energetiky, dopravy, stavebnictví, životního prostředí, zemědělství, lesnictví atd. Součástí je např. rozšíření obchodu s emisními povolenkami (ETS2), zavedení tzv. uhlíkového cla (CBAM) nebo vznik klimatického sociálního fondu, který má tuto transformaci státům usnadnit a snížit její sociální dopady na občany.

„Green Deal si klade za cíl omezit emise oxidu uhličitého, ale neomezuje je jinde než v Evropě,“ upozornil Mach za SPD a Trikoloru na emise v Číně nebo Indii. Právě tam se mohou podle něj evropské firmy skrýt před evropskými regulacemi.

Jak je to fakticky: většina zemí světa – i mimo EU – má své plány na dosažení tzv. klimatické neutrality a mnoho zemí své emise reálně snižuje, v bodě zlomu je zřejmě i největší současný světový emitent Čína. Právě ta investuje obrovské prostředky do obnovitelných zdrojů, je například největším producentem fotovoltaických panelů. Množství vypouštěných emisí by mělo podle plánu vyvrcholit do roku 2028.

Vedle toho by Indie chtěla uhlíkové neutrality dosáhnout do roku 2070. Indie také významně investovala do slunečných a větrných elektráren. Zatímco Evropská unie je historicky zodpovědná za 22 procent emisí, Indie za pouhá tři procenta. Iniciativa Climate Action Tracker ale dosavadní úsilí obou asijských zemí hodnotí jako velmi nedostatečné.

Všechny volební místnosti se uzavřely, Evropani rozhodli o složení europarlamentu

Číst článek

Lídr koalice Spolu Vondra prohlásil, že můžeme zvolnit ve snižování emisí. Jenže vědci zdůrazňují, že dosud přijatá opatření a závazky Evropy ani světa zatím nejsou dostatečné k udržení globální teploty pod kritickou hranicí oteplení. Důležitou roli přitom hraje podle vědců i rychlost snižování emisí.

Kdo by nechtěl mít lepší životní prostředí, položila řečnickou otázku dvojka eurokandidátky ANO Bžoch. „Možná se shodneme na ochraně přírody, zalesňování. Ale už se neshodneme na dekarbonizaci,“ řekl. „Je správně, že se nejenom Evropská unie, ale i další státy zavázaly k uhlíkové neutralitě. Ale musíme reflektovat to, co se děje ve světě,“ poznamenal.

„Green Deal je nastaven špatně, protože na něm vydělají jenom ti nejbohatší,“ kritizovala Konečná za Stačilo!

Lídři eurokandidátek se střetli v poslední předvolební debatě. Web iROZHLAS.cz ověřoval pravdivost jejich výroků | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

Poslední debata

Do debaty byli pozvaní volební lídři stran a hnutí, které v průměrné hodnotě volebních modelů a preferencí překročily hranici tří procent. Pro zisk křesla v Evropském parlamentu je ale potřeba získat alespoň pět procent hlasů.

Na půdu Akademického klubu VŠE v Praze dorazili dvojka kandidátky hnutí ANO Jaroslav Bžoch, lídr koalice Spolu Alexandr Vondra (ODS), jednička Starostů a osobností pro Evropu Danuše Nerudová (STAN), jednička Pirátů Marcel Kolaja, jednička SPD a Trikolory Petr Mach, jednička SOCDEM Lubomír Zaorálek a lídryně uskupení Stačilo! Kateřina Konečná (KSČM).

Nabídky zúčastnit se posledního předvolebního klání nevyužil lídr koalice Přísaha a Motoristé Filip Turek.

Pokračuje online reportáž z průběhu voleb do Evropského parlamentu.

aur, pik, jgr, vtk, jkb, ako, kac, jar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme