O červencové sérii devíti mimořádných událostí na železnici mluvil téměř každý. Lidé se po střetech u Perninku, Běchovic a Českého Brodu ptali, zda je cesta vlakem bezpečná, železničáři od té doby rozebírají příčiny a politici slibují nápravu. Analýza dat drážní inspekce, která získal iROZHLAS.cz, však ukazuje, že bezpečnostních incidentů letos není víc než v předchozích letech.

Praha 11:29 31. července 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Dva mrtví a 24 zraněných při kolizi regionálních vlaků u Karlových Varů. Srážka rychlíku s osobním vlakem v Praze-Běchovicích. Smrt strojvedoucího a 35 zraněných při srážce City Elefantu se stojícím poštovním expresem v Českém Brodě. To je jen část incidentů na dráze z počátku prázdnin (úplný přehled je na konci článku).

Server iROZHLAS.cz získal od Drážní inspekce předběžná data o všech mimořádných událostech do 29. července a porovnal je se statistikami z minulých let. Ukázalo se, že až dosud nebyl letošní rok v počtu nehod na železnici nijak výjimečný.

„Letošní čísla nevybočují z dlouhodobých statistik. Když se podíváme na počty zásadních mimořádných událostí, počet je víceméně stejný,“ sdělil serveru iROZHLAS.cz generální inspektor Drážní inspekce Jan Kučera.

Nehody na železnici přitahují pozornost

Zvýšená frekvence zpráv o nehodách poté, co se v krátké době stane několik vážnějších incidentů, může celkový obrázek o bezpečnosti železnice zkreslit. „Jen v posledních dnech se těch událostí nahrnulo několik za sebou, což přilákává velkou mediální pozornost,“ řekl v podcastu Vinohradská 12 Jan Sůra z webu zdopravy.cz.

Obavy z cestování vlakem nejsou podle odborníků namístě. „Železniční doprava je velmi bezpečná. Mnohem bezpečnější než silniční doprava. Paradoxně to ale vede k tomu, že když se stane něco vážného, tragického, tak se o tom více mluví. Když to řeknu hnusně, šest mrtvých na silnicích za víkend nikoho nezaujme,“ řekl Radiožurnálu Petr Šlegr z Centra pro efektivní dopravu.

Drážní inspekce zaznamenává všechny mimořádné události, které se na železnicích odehrávají. Právě tato čísla se nejčastěji objevují v médiích. Do nich ale spadají také nehody metra, tramvají či trolejbusů.

Inspekce také odděleně nezveřejňuje počty zraněných a usmrcených při kolizích vlaků. K dispozici dává jen počty obětí při všech železničních nehodách, včetně srážek s auty na přejezdech a sebevražd. Následující grafy proto ukazují pouze případy, kdy vlaková souprava s vlečkou projede návěstidlem bez povolení, což je ekvivalent jízdy na červenou v autě.

Letošní červen a červenec byly ve srovnání s minulými lety o něco rizikovější, ale v datech nelze nalézt výrazný trend. Loni se od ledna do července takových nebezpečných událostí stalo o devět víc než letos, nejvíc jich bylo v únoru a březnu. Celkově nejkritičtějším měsícem za sledované období bylo září 2018, kdy došlo ke 23 podobným incidentům.

Hustější provoz, drobná pochybení

Podle generálního inspektora Kučery může pochybení na trati přibývat kvůli hustějšímu provozu. „Někdy je tomu tak, že v létě máme málo nehod a konec léta je nehodově nadprůměrný. Takže se může stát, že teď to bude opačně, že nyní jsme ve špičce. Dělat proto zatím nějaké závěry by bylo předčasné,“ řekl Kučera.

Ročně se počet „jízd na červenou“ pohybuje kolem 150. „Těch 150 projetých stůj nebo červených nemusí a priori znamenat, že došlo k nehodě nebo zranění. Ale na druhou stranu projetí stůj o deset metrů může znamenat náraz nákladního vlaku do malého motoráčku a to už může být fatální,“ vysvětluje Petr Šlégr z Centra pro železniční dopravu.

Nakolik statistiku nehod na železnici ovlivnila pandemie koronaviru, železničáři zatím nevědí. „Když se podíváme na data na železnici i železničních drahách, je nehodovost nižší než v loňském roce. Analýzu dopadu změny intenzity provozu v období koronavirové krize jsme ale neprováděli. Odpověď na tuto otázku tedy nemáme,“ sdělil serveru iROZHLAS.cz mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.

Stoupající trend naopak Drážní inspekce pozoruje u podílu projetí návěstidlem, která končí srážkou. V období leden-červenec roku 2018 to bylo 5,9 %, o rok později 6,2 % a v letošním roce narostl na 8 procent.

Odborníci se však shodují na tom, že může jít o pouhý výkyv. „Nevím, jestli se v číslech dá hledat nějaká pravidelná vývojová tendence. Podle mě je na hodnocení brzy,“ říká Šlégr.

Eliminace lidské chyby: Dva strojvedoucí

Vyšetřování červencových nehod ještě neskončilo, předběžné závěry ale poukazují na chyby způsobené únavou či přepracováním strojvedoucích. „Strojvedoucí řídí vlak, chodí telefonovat dispečerovi, přestavuje si výhybky, prodává jízdenky a kolikrát má na konečné třeba tři minuty času na to, aby se takzvaně otočil a připravil vlak pro jízdu zpátky, což je v případě zpoždění úplná fikce,“ popsal situaci Šlégr.

„Filozofie české železnice je bohužel hodně spoléhat na strojvedoucího, že to je takový nadčlověk, který musí být extrémně zdravý a extrémně pozorný, a když tohle všechno bude splněno a neudělá chybu, tak to fungovat bude,“ dodal.

Podle generální inspektora Kučery je proto potřeba nasadit postupy, které by případné chyby strojvedoucích eliminovaly. „V krátkodobém horizontu lze se situací pracovat tak, že by strojvůdci jezdili ve dvou. Je ale otázka, zda je to realizovatelné jak ekonomicky, tak možnostmi sehnat lidi na tyto pozice,“ řekl.

Na ministerstvu dopravy vznikla kvůli červencové sérii mimořádných událostí šestnáctičlenná komise. Scházet se má každé dva týdny a zabývat se hlavně financováním evropského zabezpečovacího systému ETCS, který má fungovat za pět let a stát kolem 30 miliard korun.

Karolína Schubertová, Kristína Zákopčanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít