Zdravotnické odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. Ministr zdravotnictví krok kritizuje

  • Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR v pátek vyhlásil stávkovou pohotovost. Chce, aby vláda dodržela slib o plošném desetiprocentním růstu platů v oboru od příštího roku.
  • Dalším krokem bude podle předsedkyně svazu Dagmar Žitníkové výzva zaměstnancům v nemocnicím, aby začali dodržovat počet hodin přesčasů daný zákoníkem práce.
  • Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v pátek oznámil, že přístup odborů považuje za zcela neopodstatněný. Platy sester podle něj loni rostly o 12 procent místo slíbených deseti.
  • Koalice soukromých lékařů a Sdružení soukromých gynekologů jsou proti stávkové pohotovosti zdravotnických odborů. Vyzvaly vládu, aby tlaku nepodlehla.

Praha (Aktualizováno: 15:02 17. 8. 2018) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO)

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Stávkovou pohotovost vyhlásila v pátek výkonná rada odborového svazu. „Důvodem vyhlášení stávkové pohotovosti je neúspěšně probíhající jednání o zvyšování platů a mezd a nedodržení dříve daných slibů. V praxi se dál prohlubuje personální krize, která už ohrožuje rozsah a kvalitu poskytované péče,“ uvedl svaz v tiskové zprávě distribuované na páteční tiskové konferenci.

„Určitě všechny ostatní kroky budeme koordinovat s ostatními odborovými svazy,“ dodala Žitníková. Svaz chce také poslat do nemocnic inspektoráty práce, aby zkontrolovaly dodržování počtu přesčasů a limitů pro zvedání těžkých břemen. „Stokilového pacienta by neměla zvedat jedna sestra, ale šest,“ vysvětlila.

Vládní slib z roku 2016

Odbory připomněly, že desetiprocentní růst po příští tři roky jim už v roce 2016 přislíbila bývalá koaliční vláda ANO, ČSSD a KDU-ČSL. V květnu jednali se současným premiérem a ministrem zdravotnictví.

„Že jsme se dohodli na tom, že příští rok bude naplněn vládní slib, který byl dán v roce 2016. To znamená, že se zaměstnancům ve zdravotnictví zvýší jejich platy a mzdy o 10 procent,“ komentovala tehdy předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková jednání s premiérem a ministrem. 

Na dalších setkáních ale Babiš podle Žitníkové plošné navýšení platů ve zdravotnictví úplně odmítl. Později reagoval tak, že přidání podpořil, ale neslíbil. Jednání musí podle Žitníkové být hotová do poloviny října, před vydáním úhradové vyhlášky pro příští rok.

Premiér Andrej Babiš z hnutí ANO řekl serveru iDNES.cz, že stačí objem peněz pro zdravotnictví na zvýšení platů všem zdravotníkům. Odměňování ale podle něj bude cílené tam, kde je nejvíc třeba.

Podle odborů je problémem rozdíl mezi platy v příspěvkových organizacích a mzdami v nemocnicích, které jsou obchodními společnostmi. Podle předsedkyně svazu Dagmar Žitníkové jsou rozdíly až 58 procent. Podle údajů z května letošního roku, které odbory prezentovaly, bere například všeobecná sestra ve státní nemocnici o pět až 56 procent víc podle délky praxe, sanitář o 10 až 40 procent.

„V obchodních společnostech je vyjednávání nelehké. Finance někde použili na něco jiného než mzdy. V některých nemocnicích byla kvůli tomu i stávková pohotovost,“ vysvětlila místopředsedkyně svazu Ivana Břeňková. Peníze, které nejsou přímo v úhradové vyhlášce, se podle ní k zaměstnancům nedostanou nebo dostanou až v průběhu roku.

‚Odbory mě tlačí do kouta‘

Ministr zdravotnictví za hnutí ANO Adam Vojtěch nesouhlasí s vyhlášením stávkové pohotovosti zdravotnických odborů. Platy zdravotníků totiž podle něho příští rok porostou. Nejvíc dostanou přidáno pracovníci ve směnném provozu. Například zdravotní sestry si polepší o pět tisíc korun měsíčně.

Požadavek odborů na plošné desetiprocentní navýšení platů podle Vojtěcha nedává smysl. „Každá nemocnice je jiná. Každá nemocnice řeší jiný problém. Některá má větší nedostatek lékařů, některá má větší nedostatek sester. Sám ředitel musí rozhodnout, komu je přidá. Samozřejmě měla by tam být i nějaká motivace, protože přidat plošně všem fixně, zásadně nezvyšuje kvalitu péče,“ popsal Vojtěch na páteční mimořádné tiskové konferenci.

Babiš odmítl plošné navyšování platů. ‚Nevydírejte nás,‘ vzkázal odborům ministr Vojtěch

Číst článek

„Stávkovou pohotovostí se mě snaží odbory zatlačit do kouta, ale to na mě neplatí,“ tvrdí. Letos poprvé se na rozdělení peněz za zdravotní pojišťovny se všemi segmenty dohodly, úhradová vyhláška je hotová, a není proto podle něj prostor pro další změny. „Nátlaková akce není na místě, je to spíš politická akce,“ dodal ministr.

Zdravotní sestry podle Vojtěcha dostaly za posledních pět let 30 procent k platům navíc, což je nejvíc ze všech zdravotnických profesí. Přesto jich aktuálně v nemocnicích chybí kolem 3000. „Sestry celou dobu hovořily o tom, že největší problém je aktuálně ve směnném provozu - zejména se sestrami u lůžek a sanitáři,“ uvedl ministr.

Pro příští rok se tak příplatky za práci ve směnném provozu zvýší o 5000 korun pro sestry u lůžek a o 2000 korun pro sanitáře a další nižší personál. Podle ministra je to reálný růst platu o 15 a 10 procent.

Zdravotnictví bude mít příští rok k dispozici 320 miliard korun, což je o 20 miliard víc než letos. „Přesto, že jsme řekli, že chceme peníze rozdělovat rovnoměrně, i tak jde nejvíce peněz do nemocnic,“ uvedl ministr s tím, že dostanou navíc 13 miliard korun.

‚Za spravedlnost jsme připraveni bojovat‘

Koalice soukromých lékařů (KSL) a Sdružení soukromých gynekologů (SSG ČR) nesouhlasí se stávkovou pohotovostí, kterou kvůli nespokojenosti s jednáním o růstu platů vyhlásily zdravotnické odbory. Obě organizace soukromých lékařů vyzvaly premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), aby tlaku odborů nepodlehli.

Soukromí lékaři se dohodli na pravidelných schůzkách s ministrem zdravotnictví

Číst článek

Pokud by vláda rozhodla o navýšení platů a mezd ve zdravotnictví z jiných zdrojů, než je zdravotní pojištění, budou soukromí lékaři a gynekologové požadovat růst příjmů u všech poskytovatelů zdravotnické péče, tedy nejen v lůžkových zařízeních.

„Upozorňujeme vládu ČR, že za spravedlnost v rozdělování peněz jsme připraveni bojovat podstatně tvrději, než tomu bylo dosud," uvedli zástupci soukromníků.

Podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera nemohou odbory stávku myslet vážně, jde podle jeho názoru o politiku, napsal na facebookové stránce komory.

„Zdravotnictví dostalo na rok 2019 rekordní nárůst prostředků. Nejvíce dostaly nemocniční sestry, ale chystají stávku. Cílem také je vyluxovat poslední zdravotní sestry z ambulancí praktiků, stomatologů či domácí péče nebo lázní do špitálů,“ uvedl.

Podle zástupců koliace a sdržení může dohodnuté navýšení úhrad zdravotní péče pro rok 2019 pokrýt i požadavek odborů na růst ohodnocení zaměstnanců o deset procent. Domnívají se, že by se proto nyní odbory měly soustředit na kolektivní vyjednávání o platech v jednotlivých nemocnicích.

„Skutečné řešení problému může přinést pouze systémová změna v podobě optimalizace sítě zdravotnických zařízení, restrukturalizace lůžkového fondu a racionalizace procesů poskytování zdravotní péče,“ uvedli zástupci soukromých lékařů.

Raději jednat než vyhrožovat

Odborový svaz odeslal ve čtvrtek otevřený dopis premiérovi Andrejovi Babišovi (ANO). Žádá, aby zajistil peníze na desetinový růst tarifů. „Oceňujeme, že záměr zvýšit zvláštní příplatek na práci ve směnách, ale chceme, aby byl navýšen na stejnou částku všem profesím nelékařských zdravotních pracovníků,“ uvádí v něm.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ve čtvrtek na oznámení odborů reagoval na svém twitterovém účtu. Napsal, že jde do zdravotnictví příští rok rekordních 320 miliard korun. To podle něj umožní navýšení platů všem zdravotníkům až o 10 procent a tam, kde je to nejvíce potřeba i o více. Což by podle něj odpovídalo květnové dohodě s odbory.

Vojtěch ještě dodal, že místo vyhrožování by odbory měly spíše jednat s vedením nemocnic. „Plošné řešení zkrátka není efektivní. Každá nemocnice má trošku jiný problém, některá má problém více s lékaři, některá se sestrami. Odbory by měly jednat se svými zaměstnavateli, což jsou nemocnice. Mají na to půl roku a měly by vyjednávat právě o podmínkách. Prostor pro navýšení - ty peníze - tam zkrátka je,“ uvedl ministr v pátek pro Radiožurnál.

Nízké platy ve zdravotnictví jsou podle Žitníkové problém. „My s tím nesouhlasíme, chybí přes 3000 sester, zavírá se dnes část oddělení z důvodu nedostatku personálu. Situace je skutečně kritická. Pacienti čekají čím dál déle na plánované výkony,“ řekla pro Radiožurnál.

Zdravotnické odbory chystají stávkovou pohotovost, chtějí zvýšit tarifní platy a základní mzdy

Číst článek

Takže náš odborový svaz vzhledem k té nedohodě a vzhledem k opakovaným jednáním, které nevedly ke konkrétnímu výsledku, se rozhodl tady k tomuto kroku.“ 

V Česku je asi 80 tisíc zdravotních sester, jejich hrubý plat byl loni ve státní sféře průměrně 36 tisíc korun, v nestátní 24 200 korun. Už v květnu ministr Vojtěch řekl, že chce podpořit hlavně zdravotnický personál na směnách. „Bavili jsme se o takzvaném příplatku za směnnost, to znamená skutečně pro personál, který je u lůžka – sestry všeobecné, praktické a další,“ popsal tehdy Vojtěch.

Předseda konfederace odborových svazů Josef Středula nevyloučil, že by se ke zdravotníkům mohly přidat i další odborové svazy z veřejné sféry. 

Výběr velkých lékařských protestů od roku 2006

26. ledna 2006 - Lékárníci uspořádali svou první demonstraci. Před ministerstvem zdravotnictví (MZ) se jich sešlo na 1500. Nesouhlasili s kroky tehdejšího ministra Davida Ratha (ČSSD), snížením obchodní přirážky na léky o tři procenta a s pozdními platbami za léčiva od pojišťoven. Koncem ledna manifestačně zavřeli na tři hodiny lékárny.

20. až 26. května 2006 - Týden zdravotnického neklidu vyhlásil krizový štáb lékařů, lékárníků a malých nemocnic. Péče se neomezila, akce namířené proti krokům ministra Ratha byly symbolické. Zdravotníci demonstrovali v Brně a v Ostravě. Akci zakončili 26. května nespokojení zdravotníci a pacienti v Praze demonstrací a průvodem od sídla MZ k úřadu vlády.

14. února 2007 - Většina praktiků a pediatrů ve Zlínském kraji, na jižní Moravě, v Olomouckém kraji, na Vysočině a v okrese Plzeň-sever uzavřela své ordinace. Lékaři protestovali proti tomu, že jim VZP platí za léčení méně, než by chtěli.

28. března 2007 - Praktičtí lékaři opět neordinovali. Ve Zlínském kraji zavřeli většinu ordinací, připojili se lékaři z Vysočiny, Jihomoravského, Olomouckého či Karlovarského kraje a další jednotlivci z celé ČR. Zapojilo se asi 70 procent dětských lékařů a asi 25 procent praktiků pro dospělé. Lékaři nesouhlasili s výší plateb od pojišťoven.

19. září 2007 - Většina praktických lékařů a pediatrů zase zavřela ordinace, v některých regionech to bylo i více než 90 procent ordinací. Protestovali tak proti navrhované výši úhrad za péči pro další rok.

24. června 2008 - Hodinové výstražné stávky proti reformám kabinetu Mirka Topolánka se podle pořádající Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) zúčastnilo 985.000 lidí, práci jich na hodinu přerušilo 306 tisíc. Součástí byl protest zdravotníků proti reformám ministra Tomáše Julínka (ODS). Stávky se zúčastnili zaměstnanci všech fakultních nemocnic v ČR i některých dalších zdravotnických zařízení. Nemocnice často omezily provoz a fungovaly jako o víkendech, někde se zdravotníci k akci připojili jen symbolicky.

18. května 2010 - Lékařské odbory odstartovaly kampaň nespokojených lékařů Děkujeme, odcházíme. Připravenost podat výpověď vyjádřily svým podpisem tisíce nemocničních lékařů, členů i nečlenů LOK-SČL. V nemocnicích jich pracovalo dohromady 16 tisíc. Akce skončila v únoru 2011 dohodou protestujících s MZ.

1. března 2013 - Lékaři protestovali proti hrozícímu poklesu příjmů ambulancí i nemocnic, kampaň zorganizovala v ambulancích lékařská komora, v nemocnicích lékařské odbory. Akce byla spíše symbolická, byly vyvěšeny letáčky, na některých místech se ale neordinovalo a část zařízení přešla na víkendový provoz.

12. září 2016 - Praktičtí lékaři pohrozili, že uzavřou ordinace. Chtěli tak upozornit na dlouhodobé potíže primární péče pro dospělé, nedostatečné úhrady a malé kompetence. Svůj protest odvolali poté, co se dohodli s MZ na růstu úhrad pro rok 2017 a dalších požadavcích.

18. října 2017 - Zhruba třetina praktických a dětských lékařů a ambulantních specialistů neotevřela své ordinace na protest proti nedostatku financí a proti zavedení elektronického receptu od ledna 2018. K akci se připojila i asi šestina lékáren, které byly půl hodiny mimo provoz. Tehdejší ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) řekl, že peníze navíc pro praktiky ani lékárny nejsou. Již 10. října zhruba 10 tisíc lékařů a zubařů protestovalo symbolicky, když si na rukávy navlékli černé pásky a vyvěsili plakáty.

mag, sir, hnn, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme