Sněmovna komunistu Ondráčka ke stíhání nevydá. Podívejte se, jak poslanci hlasovali
Policie nebude moci nyní stíhat poslance KSČM Zdeňka Ondráčka kvůli jeho výrokům vůči někdejšímu prezidentskému kandidátovi Michalu Horáčkovi. Sněmovna dnes Ondráčka ke stíhání nevydala, jak už dříve doporučil mandátový a imunitní výbor.
Horáček v reakci na rozhodnutí Sněmovny napsal, že o Ondráčkovo vydání žádal státní zástupce, protože usoudil, že se dopustil trestného činu.
„Jeho nevydání znamená, že poslanci požívají zvláštního privilegia, v tomto případě privilegia lživě obviňovat normální občany beztrestně,“ uvedl Horáček. Dodal, že nejen jeho důvěru v Českou republiku jako právní stát to neposílilo.
Pro Ondráčkovo vydání hlasovalo 47 ze 168 přítomných poslanců, nutných bylo nejméně 85 hlasů. Proti vydání bylo 80 poslanců. Souhlas s Ondráčkovým stíháním nepodpořili zejména poslanci hnutí ANO, ČSSD, SPD a KSČM, ale také i většina občanských demokratů. Ondráček hlasoval pro své vydání.
Horáček podal na Ondráčka trestní oznámení začátkem letošního roku kvůli tomu, že ho na konci loňského roku nařkl v médiích ze spolupráce s bývalou komunistickou Státní bezpečností (StB) a označil ho za veksláka. Horáček jakoukoli spolupráci s StB popřel. Policie sice později vyšetřování odložila, státní zastupitelství jí však případ vrátilo.
Případ úplně nekončí
Sněmovní výbor nedoporučil vydat komunistu Ondráčka. Pomohly mu hlasy ANO, SPD, KSČM a Marka Bendy
Číst článek
O policejní žádosti vedli poslanci poměrně dlouhou debatu. Ondráček v úvodu řekl, že původně zvažoval přijít v poutech a s páskou na ústech. Pouta ale prý půjčil kamarádce a s páskou by se mu špatně mluvilo.
„O to tady jde, abych mlčel,“ prohlásil Ondráček ke kauze. Poukazoval mimo jiné na to, že policie mu v podstatě klade za vinu, že Horáček nebyl zvolen prezidentem.
Informaci, že má být ‚kriminalizován‘, ale Ondráček podle svých slov dostal už dříve. Mluvil v této souvislosti o svém návrhu na zavedení trestnosti hanobení prezidenta, který, jak řekl, vyvolal silnou odezvu u „pražské kavárny“.
Většina členů výboru se při projednávání policejní žádosti o Ondráčkovo vydání přiklonila ke stanovisku Ústavního soudu, podle kterého musí politicky exponované osoby snést větší veřejný tlak. Řadí k nim i Horáčka, který se v té době ucházel o funkci hlavy státu. Mezi poslanci často zazníval také názor, že Horáček měl záležitost řešit civilní žalobou, nikoli trestní cestou.
Středeční verdikt Sněmovny neznamená, že případ úplně končí. Policisté by mohli stíhání Ondráčka případně obvinit potom, co přestane být politikem chráněným imunitou.
