Žádné úplatky, odposlechy policie a soud interpretují zcela chybně, řekli v závěrečné řeči manažeři Jindřich Řehák a Martin Jireš obžalovaní v kauze Rath. Oběma hrozí pět let ve vězení, oba vinu odmítají. Jireš argumentuje, že jeho společnost by po zaplacení úplatku Davidu Rathovi a manželům Kottovým prodělala tři miliony, Řehák zase tvrdí, že soud a policie si spojily odposlechy se špatným tendrem.

Praha 12:30 23. 3. 2018 (Aktualizováno: 13:33 23. 3. 2018) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jireš ze společnosti Puro-Klima podle obžaloby předal úplatek šest milionů korun, aby jeho firma vyhrála výběrové řízení na dodávku vybavení do kladenského domova pro seniory a jednoho z pavilonů kladenské nemocnice. Manažer to odmítá a tvrdí, že se vše odehrálo podle zákona.

Šest let kauzy Rath jí zdevastovalo život, to je dostatečný trest, řekla advokátka administrátorky Novanské

Číst článek

"Bylo jednoznačně prokázáno, že nabídku pro nemocnici Příbram jsem nepřipravoval, nikoho jsem při ní neovlivňoval, dokonce jsem tehdy nebyl oprávněn ji samostatně podepsat. Přes to soud usoudil, že byla mnou zmanipulována a obsahovala nepravdivé informace. Jaké, to jsme se nedozvěděli," argumentoval v závěrečné řeči Jireš. 

'Za ztrátu jsme prý platili'

Před soudním senátem navíc zdůraznil, že kdyby skutečně jeho společnost dala Rathovi s Kateřinou a Petrem Kottovými úplatek a s ostatními společnostmi se dohodla, aby se výběrového řízení účastnily pouze na oko, Puro-Klima by se dostala do ztráty 3 miliony korun. "Podle tohoto soudu jsme zřejmě jednali ve shodě za účelem dosažení ztráty a ještě jsme za to platili penězi, které jsme neměli, abychom tu ztrátu ještě mohli prohloubit," rýpl si manažer.

Uvedl také, že soud pracuje s presumpcí viny a je přesvědčen, že zakázky byly zmanipulované, protože se našly u Kateřiny Kottové a jejího manžela Petra peníze. "Pro soud není důležité, co se opravdu stalo, ale to, co zaznělo v odposleších," prohlásil Jireš.

Klíčový důkaz obžaloby zpochybnil také jednatel společnosti Hospimed Jindřich Řehák, jenž údajně dal úplatek 12 milionů korun. Za to jeho společnost dodala podle policie předražené vybavení kolínské a kutnohorské nemocnici.  

'Špatná komunikace'

Podle manažera soud u části odposlechů vycházel z rozhovorů týkajících se jiné zakázky. "Soudem je nesprávně interpretována celá SMS komunikace. Ani v jediném případě v celé zaznamenané komunikaci není sebemenší indicie, že se týkala zakázky pro projekt Kutná Hora či Kolín," tvrdí Řehák.

Zpochybnil také, že by jiné firmy v tendrech sehrály roli tzv. křoví. "Další společnosti byly pro Hospimed mimořádně vážným konkurentem," podotkl manažer. Toho mimo jiné usvědčují i odposlechy, na nichž Petr Kott popisuje, jak si od něj převzal úplatek -  nejdříve 4, později 8 milionů korun.

'Kott byl mimo kvůli léku'

"Řehák přišel načas. Už jsem viděl, že nese kufr," popisoval například Kott své dnešní manželce Kateřině předávku údajného úplatku v pizzerii poblíž obchodního domu Kotva. Manažer firmy Hospimed však upozornil, že na jiném odposlechu Kott přiznává, že jeho psychiku ovlivňuje antidepresivum Coaxil, a jeho popis situace tak nelze brát vážně.

"Pan doktor Kott trpí příznaky typickými pro léčivo Coaxil - pocity na zvracení, stěžuje si na nervy, je mu špatně," snažil se zrelativizovat odposlechy.

'Vydělat nemuseli'

Před novináři odmítl výpověď komentovat stejně jako státní zástupce Petr Jirát. Například k prodělečným zakázkám, kvůli nimž údajně padaly úplatky, ale již v minulosti řekl, že nutně nemusely být výdělečné. Podle Jiráta stačí, že například firmám pomohly překlenout období finanční krize.

„Zakázky navíc jistě byly výdělečné, naši znalci akorát nemohou vědět, zda měli například levnější subdodavatele, levnější nábytek. Všichni si do nabídkové ceny navíc započítali úplatky, čili je od Středočeského kraje dostali zpátky," řekl státní zástupce před vyhlášením prvního rozsudku serveru Lidovky.cz. 

Oproti očekávání se ke slovu nedostal David Rath, hlavní líčení v pátek z technických důvodů skončilo již před polednem. Expolitik tak nejspíš svoji závěrečnou řeč přednese v pondělí. Krajský soud v Praze mu nejprve v roce 2015 uložil 8,5 roku vězení a přísné tresty vyměřil i většině dalších obžalovaných.

Původní verdikt v roce 2016 zrušil vrchní soud kvůli použitým odposlechům. Loni se případ dostal k Nejvyššímu soudu, který naopak rozhodl o tom, že odposlechy lze použít jako důkaz. Případ se tak dostal zpátky k soudu, který původně vynesl odsuzující rozsudek.

V případu figuruje 11 obžalovaných. Policie všechny pozatýkala v květnu 2012. Soudy se kauzou zabývají od roku 2013. Podle státního zástupce Rath, Kottovi a Novanská, jejíž firma podle spisu organizovala některé zmanipulované zakázky, nastavili systém na ovlivňování tendrů. Systém podle Jiráta fungoval tak, že Kottovi přizpůsobovali veřejné zakázky za Rathova vědomí i aktivní podpory "velkým hráčům", kdy jednoho z těchto soutěžitelů za úplatek zvýhodnili, zatímco ostatní mu záměrně dělali "křoví".

Ondřej Golis, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít