Začíná slavnost tří velikonočních dnů - utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Páně
Na Zelený čtvrtek vstupují křesťané do nejposvátnější části liturgického roku. Začíná večerní mší a pokračuje zítra na Velký pátek a vrcholí na Bílou sobotu o velikonoční vigilii a v neděli na zmrtvýchvstání Páně.
Na Zelený čtvrtek si křesťané připomínají poslední večeři Ježíše s apoštoly, kteří společně dlouho rozmlouvali. Ježíš jim sdělil, že na Velký pátek bude ukřižován a pak vstane z mrtvých. Dal jim pokyny pro jejich působení a ustanovil hlavní křesťanskou bohoslužbu, která se koná doposud.
Právě při večerní mši, zvoní naposledy zvony. Poté jak se říká, odlétají do Říma a jejich zvuk nahrazují řehtačky a klapačky.
Název Zelený čtvrtek vznikl přesmyčkou. Jde o nepřesné označení z původního německého názvu Greindonnerstag - lkavý, plačtivý na Gründonnerstag - zelený čtvrtek. Ježíš totiž věděl, co ho čeká.
Na Zelený čtvrtek se biskupové setkávají v katedrálách s kněžími. Světí se posvátné oleje, které se potom roznášejí do jednotlivých farností a které slouží při udělování svátosti křtu biřmováním a pomazáním nemocných.
Při večerní liturgii se pak připomíná poslední Ježíšova večeře - ustanovení Eucharistie a také Ježíšovo mytí nohou jeho učedníkům. Ten, kdo vede bohoslužbu na připomínku Ježíšovy události, by měl umýt nohy dvanácti mužům.
V minulých dobách lidé jedli v tento den jen zelenou stravu, aby byli po celý rok zdraví. Peklo se také pečivo z kynutého těsta.
