Za protižidovský text roční podmínka. Soud potvrdil trest pro předsedu Národní demokracie Bartoše
Krajský soud v Brně v úterý potvrdil předsedovi Národní demokracie Adamu B. Bartošovi roční podmínku s odkladem na dva roky za protižidovský text v Polné na Jihlavsku. Trest mu uložil jihlavský okresní soud loni v polovině října, Bartoš se proti němu odvolal. Rozsudek je pravomocný, lze ale proti němu podat dovolání k Nejvyššímu soudu.
Jihlavský soud ve stejné věci uznal vinným i někdejšího místopředsedu Ladislava Zemánka, u něj ale pro projevenou lítost a sebereflexi upustil od potrestání a rozhodnutí v jeho části se stalo pravomocným už dříve.
„V prvotním řízení bylo postupováno důsledně, lze konstatovat, že řízení nebylo zatíženo žádnými podstatnými vadami," uvedl soudce Adam Kafka.
Bartoš a Zemánek podle prvního rozsudku jako spolupachatelé vytvořili a nechali u hrobu Anežky Hrůzové v Polné text s úmyslem hanobit židovský národ a vyvolat vůči němu nenávist. Hrůzová byla o Velikonocích roku 1899 zavražděna.
Zločin na konci 19. století vyvolal v zemi protižidovské nálady. Na ceduli připevněné na oficiální informační tabuli byl text: „Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena." Text následně publikovali na veřejně přístupných internetových stránkách.
Bartoš v úterý k soudu dorazil, až když soudce odůvodňoval usnesení, podle obhájce uvízl obžalovaný v koloně na dálnici. Podle Bartošova dřívějšího vyjádření jde o politicky motivovanou kauzu.
Protižidovsky laděný text oba zanechali u hrobu Hrůzové předloni v březnu. Soud je loni v březnu formou trestního příkazu nepravomocně odsoudil k odnětí svobody na 12 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu dvou let. Obvinění podali proti trestnímu příkazu odpor, proto se v Jihlavě konalo hlavní líčení.
Na oba muže podal trestní oznámení Michal Doležel, brněnský radní za hnutí Žít Brno. Policie následně za pomoci odborníka na extremismus dospěla k závěru, že jde o podněcování nenávisti vůči Židům. Sousloví „konečné řešení židovské otázky" používali nacisté především v souvislosti s židovským holokaustem.
Anežka Hrůzová zemřela násilnou smrtí v roce 1899. Ze zločinu byl obviněn a poté odsouzen Žid Leopold Hilsner.
Proti vlně antisemitismu, jež se tehdy vzedmula a jež je známá jako hilsneriáda, bojoval i Tomáš Garrigue Masaryk, pozdější československý prezident. Mimo jiné se snažil vyvrátit domněnku, že Hrůzová se stala obětí rituální vraždy.
Krajský soud v Brně zamítl odvolání A. B. Bartoše. Loni dostal roční podmínku za umístění protižidovského textu u hrobu A. Hrůzové v Polné.
— Tomáš Kremr (@kremrt) March 7, 2017
