Vysoké školy z Česka, Polska a Slovenska budou společně bojovat o evropské finance
V Ostravě dnes vzniklo jedno z největších spojení univerzit ve střední Evropě. Jedenáct vysokých škol z Česka, Polska a Slovenska podepsalo dohodu o spolupráci ve vědě a výzkumu, což povede k mnohem častějším výměnám studentů a učitelů. Školy také budou moci žádat o nemalé dotace na společné projekty, na které by jinak neměly šanci dosáhnout.
Univerzity se nacházejí v Žilinském a Moravskoslezském kraji a v Slezském a Opolském vojvodství
Jak říká rektor ostravské Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ivo Vondrák, nejde jen o jedenáct podpisů, ale o skutečnou a první reálnou šanci sáhnout si na desítky až stovky milionů korun na vědecké projekty:
Redaktor Martin Knitl informuje o spolupráci jedenácti vysokých škol z Česka, Polska a Slovenska
„Měla by se radikálně zlepšit komunikace mezi jednotlivými univerzitami, výměna studentů, jak najít cesty k tomu, abychom si mohli říct o velké projekty z Evropské unie, které jsou změřeny na vědu a výzkum. Takže to je takový přelom v naší spolupráci, která byla na začátku dvoustranná a nyní je skutečně postavená na tom, že jedenáct univerzit souhlasí s tím, že budou tento proces komunikace řídit.“
Na něco takového se čekalo dlouho, shodli se v Ostravě zástupci všech jedenácti vysokých škol. Ne že by mezi sebou univerzity nekomunikovaly, ale aby své jméno v evropském měřítku prosadily, musely teď vytvořit něco jako konsorcium.
„Dělají se různé pokusy, ale neexistuje mnoho takových spoluprací, kde se přeshraničně dělají společné projekty. Na straně Slovenska existuje ještě maďarsko- a rakousko-slovenská spolupráce.Většinou to bývají dvě tři univerzity. Myslím, že takovéto velké sdružení univerzit, které se skládá z jedenácti univerzit, v Evropě možná ani nemá obdoby,“ dodává Ján Čelko, prorektor Žilinské univerzity. Dohromady mají vysoké školy přes 170 tisíc studentů.
Školy si slibují vyšší počet zahraničních studentů
Memorandum podepsané jedenácti školami by mělo mít kromě šance na evropské peníze i celou řadu dalších důsledků. Univerzity by k sobě například mohly mnohem více připoutat úzce zaměřené experty a profesory. Ti by neodjeli za kariérou jinam, ale zůstali by na některé z těchto škol a třeba mezi nimi i cestovali.
„Tyto vysoké školy jsou hodně vzdáleny od vědeckovýzkumných center ve svých státech – Žilina má daleko do Bratislavy, my máme daleko do Prahy a Katovice mají daleko do Varšavy. Tady je samozřejmě potřeba nějakým způsobem koncentrovat kapacity,“ doufá Bohumír Strnadel z Vysoké školy báňské.
V neposlední řadě je zde nutnost vyhovět trendům, na které se hledí čím dál více. Podle rektora Vondráka jde například o počty zahraničních studentů.
„Dneska máme řádově asi 1700 cizinců, ale to je pořád málo. Potřebujeme se dostat na čísla, která jsou srovnatelná s vyspělými zeměmi. Tady se samozřejmě nabízí příbuznost jazyka a příbuznost kultur. To znamená minimálně ztrojnásobit zčtyřnásobit,“ vysvětluje.
Ostravský region chce v oblasti vysokého školství těžit ze své polohy. Je blízko dalších dvou zemí, blízko dalších univerzit, které spoléhají na to, že dnes vytvořily výjimečnou sílu. O tom, zda se skutečně prosadí alespoň v rámci střední Evropy, rozhodne šikovnost jejich studentů a učitelů.
