Digitální doklady. Vláda schválila, že lidé získají možnost prokazovat se vygenerovaným kódem
Lidé zřejmě získají možnost prokazovat se digitálně místo fyzickými doklady. Předpokládá to návrh zákona o právu na digitální služby, který ve středu večer schválila vláda a který ještě čeká posouzení Parlamentem. Digitální stejnopisy dokladů by ale neměly fyzické průkazy nahradit a nebude možné je použít ani pro dálkové prokazování totožnosti, řekl novinářům vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti).
Vývoj aplikace bude stát maximálně 20 milionů korun, dalších nejvýše 30 milionů korun v letech 2024 až 2026. Stát tak na aplikaci celkově vynaloží 50 milionů korun.
Další výdaje jsou aktuálně odhady všech orgánů veřejné moci, které budou systém ze své strany zavádět. Tyto ocenění jsou maximální. V některých případech se může stát, že výdaje nebudou žádné, v jiných případech budou pravděpodobně mnohem nižší. Záleží na současné vybavenosti těchto orgánů. Průměrný odhad vychází na 64 000 Kč na orgán veřejné moci.
25:04
Digitalizujeme pomalu, tvrdí poradce Marek. Nejdřív musíme zrevidovat agendy, namítá Skopeček
Číst článek
K prokazování digitálním dokladem bude podle Bartoše potřebná aplikace v mobilním telefonu, kterou vypracuje Digitální informační agentura (DIA).
Lidé prostřednictvím aplikace pošlou požadavek na identifikaci, prokážou se přitom bankovní identitou nebo jiným způsobem elektronického ověření totožnosti.
Aplikace vygeneruje kód, který si ověřující úřad, například policie nebo pošta, zkontroluje ve vlastní čtecí aplikaci.
Zákon předpokládá, že digitální stejnopis bude mít stejné právní účinky jako originální doklad. Nebude možné ho vystavit bez existence fyzického průkazu a nebudou v něm obsaženy žádné údaje nad rámec fyzického dokladu.
Lidé si sami vyberou
Lidé si budou moct sami vybrat, zda se budou prokazovat běžným dokladem, nebo digitálně. Státní správa bude mít povinnost přijímat obě varianty průkazů.
Digitální zpracování dávek, příspěvku na bydlení a na děti. Ministerstvo chystá úpravu úřadů práce
Číst článek
Bartoš upozornil, že digitální doklady nebude možné využívat k cestám do zahraničí, v takovém případě bude nadále nutný standardní občanský průkaz.
Zákon by měl nabýt účinnosti 1. ledna 2024, povinnost přijímat digitální verze průkazů bude podle Bartoše nabíhat postupně.
Od začátku roku by je měly přijímat orgány ústřední státní správy, od července kraje. V roce 2025 by se povinnost rozšířila na všechny zbývající správní orgány, včetně ambasád.
Podle důvodové zprávy k návrhu zákona norma přispěje k digitalizaci veřejného sektoru. Dokument konstatuje, že digitální stejnopisy už se běžně užívají v soukromé sféře, zmiňuje jako příklad digitální verze fyzických platebních karet.
Novela lex Ukrajina
Elektronická tvorba legislativy se znovu odkládá. Naplno se rozeběhne až s příští Sněmovnou
Číst článek
Vláda na svém jednání schválila také novelu takzvaného lex Ukrajina. Uprchlíci z Ukrajiny si zřejmě budou moct prodloužit dočasnou ochranu v Česku o další rok, tedy do konce března 2025. Novela teď poputuje k projednání do Sněmovny.
Dosavadní průběh ruské agrese proti Ukrajině podle ministerstva vnitra, které materiál předložilo, nenasvědčuje tomu, že by v blízké době byl návrat ukrajinských uprchlíků do jejich domovů možný.
Novela předpokládá přeregistraci uprchlíků během příštího roku. O jejím schválení informoval novináře ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
