Druhá Babišova vláda získala po více než patnácti hodinách jednání poslanců důvěru
- Menšinová vláda ANO a ČSSD získala důvěru Poslanecké sněmovny. Stalo se tak 264 dní po volbách.
- Česko ještě nikdy ve své historii nečekalo na tento okamžik déle. Dlouhé bylo i samotné jednání poslanců, které trvalo 15 hodin.
- Premiér a šéf ANO Andrej Babiš požádal o důvěru pro svůj tým ve středu ráno, po celodenním maratonu projevů se poslanci dostali k hlasování až bezmála hodinu po půlnoci.
- Výsledek, který potvrdil očekávanou dohodu dvou vládních stran podpořenou komunisty, oznámil předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) před půl druhou v noci.
- Vláda získala ve 200členné dolní komoře 105 hlasů. Proti bylo 91 poslanců. Čtyři poslanci se hlasování nezúčastnili.
- K zisku důvěry stačilo kabinetu dostat 99 hlasů.
Poslanci se sešli před půl desátou ranní. Menšinovou vládu ANO a ČSSD opřenou o KSČM pak do sněmovny přišel podpořit prezident Miloš Zeman. Jeho projev, který si můžete přečíst v plném znění, trval zhruba půl hodiny. Poslanci TOP 09 během něj odešli ze sálu.
Premiér Andrej Babiš následně obhajoval plány a cíle své vlády v projevu, který trval hodinu a čtyřicet minut.
Seznam ministrů. Podívejte se, kdo je kdo ve druhé Babišově vládě
Číst článek
Během odpoledne a večera se u řečnického pultu vystřídali zejména zástupci opozice, kterým vadil trestně stíhaný premiér a podpora vlády KSČM. Došlo i k otevřené hádce mezi Miroslavou Němcovou (ODS) a Miroslavem Grebeníčkem (KSČM). Němcová totiž připomněla, že Grebeníčkům otec Alois mučil za minulého režimu vězně.
Hlasování Sněmovny se uskutečnilo zhruba po 15hodinové debatě. Po úvodních projevech prezidenta Miloše Zemana, který kabinet podpořil, premiéra Andreje Babiše (ANO) a vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) vystupovali zejména opoziční poslanci s kritikou vlády.
Poslanci hlasovali podle abecedy po jménech od Piráta Tomáše Martínka, který byl pro první pořadí vylosován. Hlasování doprovodil drobný zmatek, když předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) vyvolal omylem po Pavlu Žáčkovi jako posledním v abecedním pořadí 81. Václava Klause mladšího místo prvního Ivana Adamce (všichni ODS).
Článek pokračuje pod online reportáží...
Bývalý statutární místopředseda ČSSD Milan Chovanec se z jednání Sněmovny o vyslovení důvěry vládě omluvil, protože, jak uvedl, nemohl kabinet podpořit kvůli svému svědomí. Koalici chyběl také hlas Jiřího Maška (ANO), který je v Austrálii a omluvil se z rodinných důvodů. Nehlasoval ani Zdeněk Ondráček z KSČM. Z opozičního tábora chyběl jen Petr Pávek (STAN).
Předseda KSČM Vojtěch Filip řekl na dotaz ČTK, že neví proč Ondráček chyběl. Ve středu ráno v dolní komoře byl, poznamenal. Důvod Ondráčkovy absence neznal ani šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik.
Reakce na hlasování
Opozice považuje za alarmující, že poprvé od roku 1989 se na vládní moci podílejí komunisté a že v čele vlády stojí trestně stíhaný premiér.
První Česká republika, která fungovala od roku 1993, podle středopravicových stran dneškem skončila. Obávají se, že dosavadní polistopadový vývoj je ohrožen. Vládní politici spolu s komunisty zase argumentují tím, že končí vleklá povolební nejistota a země už potřebovala stabilní vládu s důvěrou.
OBRAZEM. Píšťalky, české vlajky, transparenty. Stovky lidí u sněmovny demonstrují proti vládě s komunisty
Číst článek
Jednání Sněmovny provázely od rána až hluboko do noci protesty. Na Malostranské náměstí dorazily stovky lidí. Demonstranti dávali najevo především nesouhlas s tím, že vládu podpořili komunisté, některé transparenty a hesla kritizovaly Zemana, hnutí ANO či Babiše.
Lidé si s sebou přinesli píšťalky, vlajky, transparenty a fotografie lidí, které komunistický režim popravil. Večer se přesunuli přímo před budovu dolní komory ve Sněmovní ulici, hlasité skandování a pískot byl slyšet i sídle dolní komory.
Dvě hodiny před půlnocí vyšel před Sněmovnu i Babiš. Když ho účastníci vypískali a házeli po něm předměty, vrátil se po krátké chvíli zpátky do budovy. Poté se pustil do ostré polemiky s předsedou poslanců TOP 09 Miroslavem Kalouskem, kterého mimo jiné označil za zloděje a ožralu.
Konflikt obou rivalů bude mít zřejmě soudní dohru, protože Kalousek se chce proti Babišovým tvrzením, které označil za pomluvy, bránit v civilním sporu.
Nikdo jiný vládu nepodpořil
Babišův kabinet získal ve dvousetčlenné dolní komoře 105 hlasů od zákonodárců ANO, ČSSD a KSČM. Proti bylo 91 poslanců ODS, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Čtyři poslanci se hlasování nezúčastnili. K vyslovení důvěry stačila nadpoloviční většina přítomných poslanců.
Taťána Malá po 13 dnech končí jako ministryně. Spravedlnost chce dočasně řídit sám Babiš
Číst článek
Místopředseda STAN Vít Rakušan řekl, že komunisty přivádí k moci premiér Babiš kvůli své ambici být předsedou vlády. Šéfovi Pirátů Ivanu Bartošovi vadilo, že ve vládě chybí ministr zahraničí a aktivně ji podporují komunisté. Předseda ODS Petr Fiala pak považoval charakter vlády za škodlivý a strana ji nemohla podpořit ze zásadních důvodů.
Podle šéfa TOP 09 Jiřího Pospíšila v posledních dnech přicházely každý den nové důvody, proč vládě důvěru nedat. Lidovci hovořili o tom, že vláda je nemravná, a šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek přirovnal Babiše a prezidenta Miloše Zemana k postavám Pata a Mata, které si „něco matlají".
Předseda SPD Tomio Okamura pak vládu označil za nesourodý slepenec a vadilo mu také, že den před hlasováním o důvěře nejsou známa všechna jména ministrů.
Problémy dvou nových vlád
Vznik vlády po sněmovních říjnových volbách provázely od počátku problémy. Většině stran v dolní komoře vadilo, že Andrej Babiš je trestně stíhaný v souvislosti s dotační kauzou Čapí hnízdo.
Přestože jako předseda vítězného hnutí ANO získal první pokus na sestavení kabinetu, důvěru jeho ministři v polovině ledna ve sněmovně nezískali. A rozběhlo se další kolo vyjednávání.
Babiš dostal od prezidenta Miloše Zemana i druhý pokus na sestavení kabinetu. Své síly nakonec spojil s ČSSD, která o vstupu do vlády rozhodla ve vnitrostranickém referendu. Hnutí ANO obsadilo v kabinetu deset křesel, pět přepustilo nominantům ČSSD. Protože by ale obě uskupení měla v dolní komoře pouhých 93 z 200 hlasů, opírá se nakonec nová vláda o KSČM. Komunisté tak budou mít podíl na moci v Česku po 29 letech, kdy padl komunistický režim.
Kněžínek se stal ministrem spravedlnosti. Nevidí problém v tom, že vládu vede stíhaný premiér
Číst článek
Ani druhé vládě se ale nevyhnuly problémy, spojené zejména s jednotlivými šéfy resortů. Ministrem zahraničí se měl stát podle původní domluvy ANO s ČSSD sociálnědemokratický europoslanec Miroslav Poche. Prezident Miloš Zeman ho ale odmítl jmenovat a vedením resortu nakonec pověřil předsedu sociální demokracie Jana Hamáčka, který já zároveň ministrem vnitra a prvním místopředsedou kabinetu.
Dva dny před hlasováním o důvěře pak rezignovala ministryně spravedlnosti Taťána Malá z ANO, která čelila kritice kvůli možnému střetu zájmů, studiu na soukromé Panevropské škole v Bratislavě a především čelila obvinění z plagiátorství ve svých diplomových pracích. Ve vládě tak strávila pouhých 13 dnů, následně ji nahradil místopředseda legislativní rady vlády Jan Kněžínek.
Nová vláda je teprve třetí menšinový kabinet s důvěrou
Přehled menšinových vlád samostatné České republiky
Druhá vláda Václava Klause (ODS)
- 4. července 1996 - 2. ledna 1998 (demise 30. listopadu 1997)
- Koalice ODS, KDU-ČSL, ODA, měla jen 99 poslanců. Z povolebních jednání si opoziční ČSSD odnesla křeslo předsedy Sněmovny pro Miloše Zemana výměnou za podporu vlády. Vláda skončila předčasně koncem roku 1997 poté, co vypukla aféra kolem podezřelého financování občanských demokratů.
Vláda Miloše Zemana (ČSSD)
- 17. července 1998 - 15. července 2002 (demise 12. července 2002)
- Menšinová jednobarevná vláda ČSSD, jejíž vznik umožnila takzvaná opoziční smlouva mezi ČSSD a ODS. Při hlasování všech 63 občanských demokratů odešlo z jednacího sálu, a tím získalo přítomných 73 poslanců ČSSD převahu. Zmenaův kabinet byl jednou ze tří vlád samostatné ČR, které vydržely celé volební období.
Druhá vláda Andreje Babiše (ANO)
- od 27. června 2018
- Menšinová koaliční vláda hnutí ANO a ČSSD s podporou komunistů. Vládní strany mají ve Sněmovně pouze 93 poslanců, s komunisty 118. Vládu podpořilo 105 poslanců ANO, ČSSD a KSČM.
