Kauza posudků má dohru. Právník Jelínek porušil etický kodex, potvrdila Univerzita Karlova
Padlo další stanovisko Univerzity Karlovy ohledně posudků, které právník Jiří Jelínek vydával bez souhlasu školy, ale označoval je jménem Právnické fakulty UK. Ta jeho počínání odsoudila už v minulosti, nyní se ve stejném duchu vyjádřila i etická komise nejstarší tuzemské univerzity: Jelínek podle ní porušil etický kodex. Jedná se ale pouze o formální verdikt, postih právníkovi nehrozí.
Jméno odborníka na trestní právo Jiřího Jelínka se spojilo s kauzou exsoudce Zdeňka Sováka a věci nabraly rychlý spád.
Letos v září neobhájil post vedoucího Katedry trestního práva Právnické fakulty UK. Zároveň ho začala prověřovat etická komise Univerzity Karlovy, a to kvůli odborným stanoviskům, jež sepisoval ve prospěch obžalovaných.
Porušení pravidel
V čem byl problém? Profesor Jiří Jelínek výstupy nepodepisoval pouze svým jménem, ale uváděl svého zaměstnavatele – Právnickou fakultu Univerzity Karlovy –, který o tom nevěděl. Jelínkovo chování nejprve odsoudila fakulta. A nově i univerzitní etická komise, jak zjistil server iROZHLAS.cz.
Stanovisko zní jasně: Jelínek podle všech šesti členů porušil etický kodex.
„Odborné posudky zaměstnance Právnické fakulty Univerzity Karlovy J. J., za něž inkasoval peníze od třetích osob a jež nesou institucionální znaky ‚právnické fakulty nebo její katedry‘ bez vědomí zaměstnavatele, jsou v rozporu s Etickým kodexem Univerzity Karlovy,“ píše se ve stanovisku.
V něm je právník uveden pod iniciály, děkan právnické fakulty Jan Kuklík ale serveru iROZHLAS.cz potvrdil, že jde právě o Jiřího Jelínka. Verdikt komise je nicméně pouze formální, právníkovi tak nehrozí další postih.
‚Cílený útok, který mě má poškodit.‘ Vyznamenaný právník Jelínek odmítá roli v kauze soudce Sováka
Číst článek
Odborník na trestní právo se ke stanovisku etické komise nechtěl vyjádřit. Na opakované SMS nereagoval.
„Nebudu s vámi hovořit,“ řekl pouze v krátkém telefonickém rozhovoru a zavěsil.
Právník, který loni dostal vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana, už začátkem srpna jakákoliv provinění odmítl. Na svou obhajobu podle komise uvedl, že není jediný, kdo stanoviska tímto způsobem sepisuje. „Podobná právní vyjádření vyhotovuje i řada kolegů, aniž by to vzbudilo pozornost,“ stojí v Jelínkově obhajobě.
Kauza Sovák
Posudky vyšly na světlo poté, co policie zadržela soudce Vrchního soudu v Praze Zdeňka Sováka a Jelínkovo jméno se objevilo v policejním spisu.
Sovák totiž podle vyšetřovatelů plánoval Jelínkův posudek použít při ohýbání rozsudku ve prospěch nepravomocně odsouzené stavební firmy Metrostav.
Vzápětí se začala řešit další stanoviska, která odborník na trestní právo sepsal. Jedno, jak přiznal serveru iROZHLAS.cz, vypracoval pro Metrostav už loni v lednu. Další poskytl například v případu neoprávněně udělených licencí solárním elektrárnám na Chomutovsku nebo ve známé kauze zfalšovaných obrazů. Vrchní soud v Olomouci je ale shodil ze stolu.
DVĚ UČEBNICE TRESTNÍHO PRÁVA
Bývalý děkan Jan Kuklík prověřuje učebnice Trestního práva hmotného a procesního. U hmotného práva vedení fakulty řeší publikace z roku 2003, 2005. V těchto vydáních se jedná o kapitoly, které napsala Alena Mužíková, Taťána Vávrová a Zdeněk Sovák. Právě tyto kapitoly nemusely být dobře označeny v novém vydání v roce 2019. V učebnici procesního práva děkan šetří verzi učebnice z roku 2001 a 2002. V těchto vydáních napsaly některé kapitoly Šárky Nováková a Antonín Růžek. Fakulta prověřuje, zda i tyto kapitoly byly správně ozdrojované v Jelínkově novém vydání z roku 2018.
„Tyto analýzy, které ani v konečném důsledku k důkazu odvolacím soudem nebyly prováděny, jsou zcela irelevantní, a jak již bylo výše v obecné pasáži týkající se návrhů na doplnění dokazování uvedeno, nelze takové podklady k důkazu vůbec akceptovat,“ argumentoval Vrchní soud v Olomouci ve verdiktu, který má server iROZHLAS.cz k dispozici.
Kromě postu šéfa katedry přišel Jelínek v uplynulých měsících také o funkci asistenta místopředsedy Vrchního soudu v Praze. A bylo to opět kvůli posudkům. To když vyšlo najevo, že psal odborná stanoviska ve prospěch obžalovaných a současně působil na soudu, který o jejich osudech rozhodoval.
Plagiátorství?
To ale není vše. Etická komise Univerzity Karlovy se podle děkana Kuklíka zabývá také možným Jelínkovým plagiátorstvím. Panuje totiž podezření, že právník některé části svých učebnic vydává za vlastní, přestože pod nimi byli ve starších vydáních publikací podepsáni jiní autoři.
Jedná se konkrétně o učebnice Trestní právo hmotné z roku 2003 a 2005 a Trestní právo procesní z roku 2001 a 2002, které Jelínek napsal se svými kolegy. Jednotlivé kapitoly v nich psali například Alena Mužíková, Taťána Vávrová, Antonín Růžek nebo Zdeněk Sovák. Od té doby Jelínek učebnici několikrát aktualizoval.
