Sociální geograf: Zima na Ukrajině není příjemná, do Česka by mohli přijít další lidé. Zatím to zvládáme
Po měsících v exilu by se část ukrajinských válečných uprchlíků ráda vrátila domů, ztěžuje jim to ale zima. Kvůli rozsáhlému poškození energetické sítě by Ukrajina návrat milionů lidí nezvládla. „Značí to, že případná další vlna z Ukrajiny není vůbec vyloučena. Patrně však nebude tak velká, jako byla ta předchozí,“ odhaduje v pořadu Jak to vidí... na Dvojce sociální geograf Dušan Drbohlav.
Ukrajinská vicepremiérka a ministryně pro reintegraci dočasně okupovaných území Iryna Vereščuková zdůraznila, že země potřebuje v první řadě nadcházející období přečkat. Návrat milionů krajanů by země kvůli poškozené energetické síti nezvládla.
Podle Drbohlava z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy je situace na Ukrajině vážná. „Ukrajinské zimy nejsou příjemné, a pokud nemáte funkční základní infrastrukturu, bez tepla lze jen těžko přežít dlouhou dobu,“ souhlasí s ukrajinskou ministryní.
Česká republika podle něj dosud příchod lidí z Ukrajiny zvládla. „Pozitiva stále převažují. Problémy jsou ale bohužel dlouhotrvajícího rázu. Problematické je hlavně centralistické řízení státu. Nejprve to byla odpovědnost ministra vnitra, potom přesun na zmocněnce, teď přesun na ministerstvo práce a jakousi odbornou komisi... Vidíme, že to není plně funkční,“ poukazuje.
3:35
Kde budou bydlet lidé z Ukrajiny? Solidární podpora se prodlouží, část Ukrajinců na tržní nájmy nemá
Číst článek
To se podle Drbohlava odráží v tom, že stát o integraci lidí z Ukrajiny nedostatečně komunikuje:
„V tom vidím skutečně velké rezervy. Projevuje se to jak v informovanosti majoritní české společnosti, tak i ukrajinských uprchlíků, kteří mnohdy tápou a nevědí, jak se k informacím dostat.“
To ostatně dokazuje i výzkum agentury PAQ Research Hlas Ukrajinců v Česku. Podle poslední zprávy se až pětina ukrajinských uprchlíků v Česku nedostala k lékaři, přestože mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění. Narážejí ale na neinformovanost, dlouhé čekací lhůty a jazykovou bariéru.
„Mnohdy je obrovský problém vyplatit humanitární dávku, protože nelze jedince v systému nalézt.“
„A k tomu připočtěme řadu dílčích problémů, jakým je třeba digitalizace. Mnohdy je obrovský problém vyplatit humanitární dávku, protože nelze jedince v systému nalézt,“ doplňuje Drbohlav.
Problémem je podle něj i redistribuce pomoci, přetíženost některých kapacit, malá mezinárodní spolupráce, pomalá nostrifikace titulů, nedostatečná starost o nezletilé bez doprovodu, ale třeba i černý trh práce, kterého využívají některé agentury.
„Přesto je tady i díky pomoci dalších subjektů ve společnosti, nevládnímu sektoru, mezinárodním organizacím a solidaritě i hodně pozitiv. Svědčí o tom třeba čísla z Prahy, kde 70 tisíc lidí bydlí u Čechů, kdežto 10 tisícům zajišťoval bydlení stát.“
Jednu nohou tady, druhou tam
V hlubší integraci ukrajinských uprchlíků do české společnosti podle sociálního geografa brání velká nejistota a touha vrátit se zpátky, ale zároveň nemožnost to zatím udělat.
Ohrožení cenami bydlení i socioekonomický status. Co ovlivňuje ochotu Čechů přijímat uprchlíky z Ukrajiny?
Číst článek
„O Ukrajincích v Česku víme, že jsou obecně velmi nerozhodní. Pracovní migranti vždycky byli jednou nohou doma a jednou tady. Tady vydělávali peníze, ale doma měli rodinu, kterou chtěli přivézt. Bylo to ale moc drahé. Váhali, byli nerozhodní,“ ilustruje Drbohlav.
A toto teď podle Drbohlava umocňuje válečný konflikt. „Lidé se zatím nerozhodli, zda budou investovat všechny své síly do rychlé integrace, naučí se jazyk, anebo vezmou nekvalifikovanu práci, která se nabízí, a budou čekat, až budou moci budovat budoucnost na Ukrajině.“
Naznačují to i data z druhé vlny průzkumu Mezinárodní organizace pro migraci, data se sbírala během srpna a září. Téměř 70 procent lidí by se chtělo vrátit domů za rodinou, příbuznými a chtěli by zkontrolovat, v jakém stavu se nachází jejich majetek hned, jakmile to bude na Ukrajině bezpečné.
„To ale neznamená, že by tam tito lidé nakonec zůstali. Třeba zjistí, že se nemají kam vrátit, jejich dům je zbořen, příbuzní a známí v zahraničí. Tak to vzdají a sami zůstanou v zahraničí,“ upozorňuje Drbohlav.
Poslechněte si celý rozhovor.
