Smlouvu s Polskem o Turówu by měla uzavřít až nová vláda, myslí si koordinátorka z Greenpeace
Spor o těžbu v dole Turów se táhne od roku 2015. Letos na jaře se Česko obrátilo na evropský soud s tím, že těžba mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v Libereckém kraji. Soud nařídil Polsku těžbu pod hrozbou pokut zastavit do chvíle, než se spor podaří vyřešit. V Turówu se ale těží dál a Polsko zpochybňuje závaznost evropského práva.
„Situace je opravdu vážná,“ konstatuje možný kandidát na ministra životního prostředí Tomáš Tesař z TOP 09.
Složitost celého problému tkví podle něj v tom, že na jedné straně stojí zájem o zdroje vody a na druhé energetická bezpečnost a práce pro lidi.
Smlouvu s Polskem o Turówu by měla uzavřít až nová vláda, myslí si Krejčová z organizace Greenpeace
Stav věcí by mohla vyřešit vzájemná česko-polská dohoda. „Je to natolik složitý problém, že honem rychle, v časovém presu dospět k dohodě, když není zřejmé, jestli ta dohoda bude valentní pro zájmy Česka, je také špatně,“ říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus Tesař s tím, že vznikající vláda by ráda zakotvila ochranu vodních zdrojů v Ústavě.
Se zdrženlivostí souhlasí i koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace Nikol Krejčová, která dokonce vnímá jako rizikové, aby smlouvu podepsala ještě dosluhující vláda: „Nová vláda by ji měla zrevidovat a stanovit si ambicióznější podmínky, za kterých je ochotná ji uzavřít.“
Krejčová kritizuje například to, že v návrhu dohody se neobjevuje prostorové omezení těžby. Polsko navíc mluví o tom, že důl Turów by měl fungovat až do roku 2044.
„Je ale zvláštní, že před několika dny na klimatické konferenci v Glasgow se Poláci přihlásili do skupiny zemí, které chtějí s uhlím skoncovat do roku 2030,“ glosuje zakladatel tuzemského ministerstva životního prostředí Bedřich Moldan.
Poslechněte si celý audiozáznam pořadu Téma dne, který vysílá Český rozhlas Plus.
