Jak se laikům pracuje s antigenními sadami? Porovnali jsme je, odběr zvládnou i samy děti
- Možný návrat dětí do škol se v posledních týdnech skloňuje ve všech pádech. Podmínkou je ale snadné testování školáků. To by měly zajistit antigenní testy.
- Jak složité je provést ho svépomocí? Můžou to zvládnout i rodiče bez odborného vzdělání nebo dokonce samy děti?
- Radiožurnál s pomocí dobrovolníků porovnal sady pěti výrobců, kteří měli zájem o dodávky do škol. Šestá, kterou nakonec ministerstvo vnitra bez výběrového řízení zvolilo, chyběla. Distributor se do testování nezapojil.
Na zahradu rodinného domu přicházejí před polednem matky s dětmi.
Na stole je rozloženo pět sad testů (viz tabulka níže). Ten šestý – čínský Lepu, který za sporných okolností vybralo k testování školáků ministerstvo vnitra – se nepodařilo získat. Jeho distributor, společnost Quickseal, se odmítl na testování podílel. „Kdyby měl pan ředitel zájem, tak se ozve,“ odpověděla po třetím telefonátu recepční.
Petra přivedla jedenáctiletou dceru. Postupuje podle instrukcí, což jsou velmi názorné symboly na kartičce výrobce Siemens.
V několika krocích bez problémů odebírá tyčinkou vzorek z přední části nosu, tyčinku vloží do plastové zkumavky s extrakčním pufrem a uzavře ji speciálním víčkem. Promíchá roztok a přes speciální víčko nakape čtyři kapky do testeru.
Testy pro školy
Ministerstvo vnitra jako dodavatele antigenních testů pro školy vybralo firmu Tardigrad, která dováží testy od čínského výrobce Lepu. Smlouvu chtěl původně prověřit premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, nakonec ale vláda zakázku nezrušila. Testy by měly do Česka dorazit 28. února.
„Špatně se otvírá sáček s výtěrovou tyčinkou, jinak bez problémů. Zvládne to každý,“ popisuje Radiožurnálu.
Rovněž další rodiče později zjišťují, že otevírání sáčku s výtěrovou tyčinkou je problematické i u dalších výrobců. „Chce to cvik, jde to snadno,“ říká zdravotní sestra Eva, která antigenní testy používá v ordinaci a přivedla tři děti. „Ani to v nosu neškrábalo,“ dodává spokojeně jedenáctiletá Emilie a opět si nasazuje roušku.
Společnost Siemens dodává set 25 testů i s papírovým stojánkem na zkumavky.
Podobný papírový stojánek – a také 25 testů – má ve svém testu švýcarský Biosynex. I tady musí uživatel smíchat roztok a stěr z nosu ve zkumavce, na kterou nasadí víčko a ze zkumavky se stane kapátko. Tím opět nakape čtyři kapky na tester.
Jak testy Bionexu, tak Siemensu jsou takřka totožné. Stejně tak i výrobek společnosti Abbott. Pro uživatele mezi nimi není rozdíl. Ten je ve schopnosti odhalení viru a v dalších biologických parametrech, které udávají výrobci v přiložených dokumentech.
Pětadvacet testů dodává v sadě i výrobce SD Biosenzor. Ani zde nechybí praktický stojánek, celý postup ovšem zkracuje o jeden krok: roztok extrakčního pufru není třeba nakapat do zkumavky, už je připravený v ampulce. Do ampule s roztokem se vloží stěr, připevněné víčko udělá z ampulky kapátko a dál je postup stejný.
Vláda nezruší zakázku na testy pro školáky, proti které byl Babiš. Oznámil to Hamáček
Číst článek
„Je to jednoduché. V podstatě mi to celé přijde stejné jako těhotenský test. Opravdu je s tím snadná manipulace i stanovení výsledku,“ líčí Michaela, která otestovala osmiletého Dominika.
Připravenou ampulku s roztokem obsahuje také test výrobce SG Diagnostics. Rozdíl je v tom, že sada je menší, obsahuje pět testů a není v ní papírový stojánek.
Vzorek si dokázal z nosu odebrat i jedenáctiletý Jakub. Vyhodnocení už udělala jeho matka.
Do testu se zapojil i osmnáctiletý gymnazista Petr. Vše zvládl bez pomoci – sám si připravil roztok, sám test vyhodnotil. „Poprvé je to nezvyk, ale podruhé už to půjde samo. Když si nemusím strkat tyčinku do nosohltanu a jenom do přední části nosu, nic na tom není,“ pochvaluje si.
Rozdíl v citlivosti
Všechny testy z hlediska uživatele posoudil Stanislav Havlíček z představenstva České lékárnické komory. „Všechny testy jsou v principu stejné, liší se jenom v detailech,“ říká účastník misí Lékařů bez hranic, který je zvyklý na terénní podmínky.
„Rozdíl je v citlivosti. Ta odpovídá testům, které uvádí výrobce a jsou ověřené certifikáty. Co se týče návodu, měl by být vždy velmi jednoduchý, ideálně tvořený symboly. Tady rozdíly vidím. Špatně je, když máte dlouhý návod a samotný postup je někde v půlce nebo na konci. To musí být na začátku. Jinak i z testu je zřejmé, že to zvládají i matky, které zpočátku měly obavy. A větší studenti jsou schopni se otestovat sami,“ pokračuje.
Výrobci uvádějí, že testy jsou určené pro zdravotníky, nikoliv pro samoodběr a testování. Proto někteří žádají výjimku, jako třeba ředitel české pobočky Siemensu Petr Čech.
„Od Státního lékového ústavu jsem dostal radu a kontakty, abych se obrátil na ministerstvo zdravotnictví. Poslal jsem žádost na pět různých adres před dvěma týdny. Nedostal jsem žádnou odpověď,“ popisuje vlastní zkušenost. „Budu to ale zkoušet dál.“
Test ze slin?
Radiožurnál pro srovnání otestoval i antigenní test ze slin. Ten spočívá v tom, že dítě musí vykašlat hlen z krku nebo aspoň sliny pomocí plastového náustku do zkumavky.
Vyhodnocení testů je stejné. Matkám to moc praktické nepřipadalo. „Musím říct, že jsem změnila názor. Původně jsem byla zásadně proti výtěru z nosu a chtěla jsem pro malého test ze slin. Ale když vidím, jak to kolem sebe prská a kolik toho musí vykašlat z krku, tak mi připadá stěr z nosu mnohem jednodušší a praktičtější,“ říká Dita, která sama otestovala osmiletého Dana.
Podle Stanislava Havlíčka jde jen o to, aby se děti naučily pořádně přiložit náustek k puse. „To by pak neměly kašlat mimo zkumavku.“