Nová pravidla pro agrodotace: na miliardy z českých peněz se od ledna nebude vztahovat zákon o střetu zájmů

Vyplácení národních dotací do zemědělství čeká od nového roku změna. Miliardovou agendu bude mít místo ministerstva na starost Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). A podle jeho výkladu se na dotace nově nebude vztahovat zákon o střetu zájmů. Poslanci změnu označují za racionální krok, protože fond má na starosti evropské dotace. Kritici z protikorupčních organizací v tom vidí prostor k obcházení zákona.

Původní zpráva Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sklizeň obilí v Bitozevsi u Žatce (ilustrační foto)

Nyní ministerstvo zemědělství rozděluje na dotacích z českých peněz přes tři miliardy korun. Ilustrační foto | Foto: Libor Želinský | Zdroj: Český rozhlas

„Státní zemědělský intervenční fond bude poskytovatelem národních dotací, které bude poskytovat ve správním řízení,“ reagovala na dotaz redakce iROZHLAS.cz mluvčí fondu Vladimíra Bukovcová. „Na dotace poskytované fondem se paragraf 4c zákona o střetu zájmů nevztahuje.“

§ 4c zákona o střetu zájmů

Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti.

Podle tohoto paragrafu přitom nesmí čerpat jakékoliv dotace (případně pobírat investiční pobídky) firma, kterou by alespoň ze čtvrtiny vlastnil člen vlády. Zákon tak poté, co v roce 2017 začal platit, dopadl na současného premiéra Andreje Babiše (ANO), který kvůli němu vložil holding Agrofert do svěřenských fondů.

Nyní by podle výkladu SZIF národní dotace do zemědělství, které firmy čerpají třeba na zavádění ekologičtějších postupů při obdělávání půdy nebo pěstování speciálních plodin, měly z tohoto omezení vypadnout.

Rozpočtová pravidla

Národní dotace do oblasti zemědělství v současnosti rozděluje a vyplácí ministerstvo zemědělství. Od nového roku ale povinnost přejde právě pod již zmíněný SZIF, který má už nyní na starosti zemědělské dotace z fondů Evropské unie.

Střet zájmů se neprokázal, platby Agrofertu jsme zastavili z respektu k Bruselu, řekl šéf státního fondu

Číst článek

Změnu zavádí novela, kterou v polovině letošního roku schválili zákonodárci. Ti opatření ve sněmovně zdůvodňovali tím, že už v minulosti byla veškerá agenda kolem dotací převáděna pod fond, stejně jako regionální pracovníci, kteří ji zpracovávali.

„Z uvedených důvodů se jeví jako racionální krok převedení poskytování zemědělských národních dotací na fond jako organizaci, která byla k účelu administrování dotací primárně zřízena. Dalším cílem převodu výše uvedené agendy na fond je snaha o maximální možné sjednocení administrativních procesů a výhledově i snížení množství používaných informačních systémů pro administraci dotační politiky v rámci EU a ČR,“ stojí v důvodové zprávě.

Právě změna poskytovatele ale vede podle fondu k tomu, že jsou peníze vypláceny podle jiných pravidel. „Na fond zákaz uvedený v daném paragrafu zákona o střetu zájmů nedopadá, protože se vztahuje na dotace podle rozpočtových pravidel. Takové dotace fond neposkytuje,“ upřesnila Bukovcová.

Zemědělský fond hospodaří s vlastním rozpočtem, jak pro iROZHLAS.cz vysvětlil dotační expert Leo Steiner. „Této jazykové interpretace aktuálně využívají, přesněji zneužívají, mnohé úřady, kde veřejná dotace není poskytnuta přímo ze státního rozpočtu, ale jiného veřejné zdroje – například z prostředků Státního fondu životního prostředí či Státního zemědělského intervenčního fondu,“ přiblížil.

Státní zemědělský intervenční fond | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

‚Tragikomické odůvodnění‘

Steiner nedávno skončil ve funkci na Státním fondu životního prostředí a je dosud jediným úředníkem, který se kvůli střetu zájmů rozhodl proplacení národní dotace pozastavit. Konkrétně nechal prověřit dotaci pro firmu Ethanol Energy, která částečně spadá do holdingu Agrofert.

Náměstek, který odmítl vyplatit milion Agrofertu: Chtěl jsem rovný přístup v dotacích. A to nešlo

Číst článek

Steiner patří ke kritikům přístupu úřadů k vyplácení dotací a nelíbí se mu ani aktuální argumentace zemědělského fondu.

„Toto tragikomické odůvodnění – u jehož vzniku jsem shodou náhod byl přítomen a bylo bráno jako vtip – může být použito pouze tehdy, když tyto úřady vystupují jako obhájci premiéra, a ne správci občanů. Jediným kompetentním rozhodujícím orgánem jsou v této věci soudy,“ dodal.

Změna se nelíbí ani protikorupční organizaci Transparency International. „Tím, že se agenda národních dotací přesunula mimo rozpočtová pravidla, vznikl nemalý prostor, jak drze obcházet zákon o střetu zájmů. Vzhledem k liknavosti fondu ohledně problematiky střetu zájmů může změna vyvolat více škody než užitku,“ řekl serveru iROZHLAS.cz analytik Milan Eibl.

Další protikorupční organizace Rekonstrukce státu říká, že je absurdní, aby se na rozdělování národních dotací nevztahoval zákon o střetu zájmů. Právník Petr Bouda z Rekonstrukce státu upozorňuje, že už nyní se na dotace poskytované podle zákona o státním zemědělském intervenčním fondu nevztahuje § 4c zákona o střetu zájmů.
„Nevíme, do jaké míry ministerstvo zemědělství již nyní využívá možnost pověřit fond prováděním podpor financovaných z národních zdrojů, avšak novela tuto kompetenci přenáší výhradně na fond," uvedl.

Úprava zákona?

Podle Eibla z Transparency International by se mělo objasnit, zda se jedná o konečný stav, nebo dojde k úpravě zákona, aby se zabránilo případnému rozdávání dotací politikům, kteří by byli ve střetu zájmů.

Ministerstvo spravedlnosti, do jehož gesce zákon o střetu zájmů spadá, novelizaci v nejbližší době neplánuje. „Do budoucna ji nevylučujeme, nejsme však přesvědčeni o tom, že se zákon netýká všech přidělovaných dotací,“ vysvětlila pro iROZHLAS.cz mluvčí resortu Lucie Machálková. „V každém případě zatím nemáme poznatky z praxe o tom, že by současné nastavení bylo nedostatečné nebo přinášelo výkladové problémy.“

Hodnotit aktuální výklad zemědělského fondu, podle něhož národní dotace nebudou spadat pod zákon, ale nechtěla. „Výkladů pro situaci, kterou popisujete, je možných více. Pro potřeby přidělování dotací si každý poskytovatel dotací příslušné ustanovení vykládá sám. Ministerstvo spravedlnosti nemůže podávat závazný výklad právních předpisů,“ dodala Machálková s tím, že rozuzlení by mohl přinést jen soud.

Podle mluvčí SZIF Vladimíry Bukovcové by mohla být pravidla pro střet zájmů upravena v dokumentu, kterým se bude mimo jiné rozdělování dotací řídit. „V současné době jednáme s ministerstvem zemědělství o znění Zásad pro rok 2020 včetně možné úpravy střetu zájmů,“ uvedla.

Nyní ministerstvo zemědělství rozděluje na dotacích z českých peněz přes tři miliardy korun. Poslanci navíc v důvodové zprávě uvedli, že v následujících letech očekávají větší „význam i rozsah“ dotací do zemědělství. Souvisí to s plánovanou reformou evropské zemědělské politiky, v jejímž rámci by se mělo více pravomocí při rozdělování zemědělských dotací přenést na členské státy. K příjemcům národních dotací patří i již zmíněný holding Agrofert.

Ve čtvrtek fond informoval o tom, že proplatí dotace pro holding Agrofert, které dříve pozastavil právě kvůli evropskému auditnímu šetření. Zdůvodnil to přitom stejně jako v případě národních dotací – zákon o střetu zájmů se podle fondu na jeho činnost nevztahuje. „SZIF má v současnosti za prokázané, že neexistuje legitimní právní důvod pro zadržování dotací schválených po 9. 2. 2017 společnostem koncernu Agrofert,“ uvedl v tiskové zprávě.

Porušování českého zákona podle Bruselu

  • Výkladem českého zákona o střetu zájmů se zabývali i bruselští auditoři, kteří na začátku roku kvůli dotacím pro Agrofert provedli v Česku auditní šetření na řadě úřadů a na jejichž finální verdikt se nyní čeká. Už v předběžných závěrech, které do Česka dorazily na přelomu května a června, ale uvedli, že Babiš podle nich českou legislativu porušuje.
  • „Pan Babiš z tohoto důvodu ovládá dva fondy a skrze tyto svěřenské fondy také kontroluje holding Agrofert. Na základě tohoto vyhodnocení si komise myslí, že holding Agrofert spadá pod omezení dané § 4c zákona 159/2006,“ stojí v předběžných závěrech první auditní zprávy, kterou má redakce iROZHLAS.cz k dispozici.
  • České úřady měly možnost se k závěrům vyjádřit a rozporovat je, což také v září udělaly a své reakce do Bruselu poslaly. Finální zpráva k prvnímu z auditů by měla být hotová už na začátku března, ta druhý týkající se právě zemědělských dotací se očekává až v příštím roce.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme