Strany potenciální koalice plánují změny ve financování výzkumu
Pokud se vlády ujme koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL, dojde pravděpodobně ke změně ve financování výzkumu. Strany jednají o novém způsobu rozdělování 26 miliard, které stát ročně posílá na vědu.
Ministerstvo vědy, o kterém se spekulovalo, sice nevznikne, ale mohl by se objevit nový správní orgán, který by rozhodoval o financování. Jednou z alternativ je, že by spadal pod Úřad vlády a zastřešoval by výzkum nad všemi resorty.
„Je tam třeba vytvořit – a nejlépe na úrovni Úřadu vlády – útvar, který dokáže věci koordinovat v oblasti vědy tak, aby se skutečně hledaly synergické efekty,“ popsala místopředsedkyně ČSSD Alena Gajdůšková.
Sociální demokraté včera o výzkumu jednali se zástupci hnutí ANO. Shodli se na tom, že je nutné změnit současnou podobu Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, která udává vědní politiku a rozhoduje i o rozpočtu.
Základní výzkum - experimentální nebo teoretická práce provedená k získání znalostí o základech jevu a pozorovaných skutečnostech bez úvah o jejich konkrétní aplikaci.
Aplikovaný výzkum - původní zkoumání provedené k získání nových znalostí, které je však již směrováno k specifickému a praktickému cíli.
„Je tam problém, kde se projevuje jakýsi střet zájmů, kdy se tam dostanou zároveň lidé, kteří by měli dbát o jakési strategické směřování, a zároveň jsou to lidé, kteří budou potom přímo zainteresováni na tom, jakým způsobem se přidělují finance,“ vysvětlil školský expert za hnutí ANO Jiří Zlatuška.
Současná rada, ve které sedí politici, byznysmeni a vědci, by zřejmě úplně nezanikla, ale stala by se poradním orgánem ve vědní politice.
KDU-ČSL by se změnám nebránila. „Myslím, že by to byla dobrá cesta,“ poznamenal lidovecký odborník na školství Jiří Mihola.
Podpora pro výzkum nanotechnologií i české historie
Vědci by měli dostávat na výzkum také více peněz než dosud. „Z veřejných peněz by měl být prioritně financován základní výzkum, a na průmyslový výzkum bych zase příliš veřejných peněz nesměřovala,“ nastínila svou představu Alena Gajdůšková.
Akademické ústavy nebo veřejné vysoké školy by tak získaly více financí na základní provoz a zabezpečení vědních týmů.
Stanovily by se také oborové priority, které jsou důležité pro českou společnost a ekonomiku. Jiří Zlatuška z hnutí ANO jmenoval například nanotechnologie, biotechnologie, biomedicínu, informatiku nebo strojírenství. Podporu by měl dostat i výzkum české historie či jazykových věd.
Jak poznamenal Jiří Mihola z KDU-ČSL, pro všechny strany je důležité, aby se peníze použily co nejefektivněji.
„Pokud chceme, aby se investice do výzkumu vracely, tak se musíme zároveň ptát, zda o něj bude zájem. To, si myslím, je někdy problém české vědy,“ uzavřel Mihola.
Více peněz od firem
Jednou z možností, o které politici diskutují, je vytvoření nového správního orgánu pod Úřadem vlády.
„Názor Akademie věd je, že by oblast vědy a výzkumu měla být svěřena do gesce místopředsedy vlády,“ poznamenal k tomu předseda Akademie věd Jiří Drahoš. „Pod tohoto místopředsedu by měl spadat analytický útvar pro vědu a výzkum, který by připravoval kvalifikované podklady."
Akademie také považuje za správný názor, že by se měl posílit základní výzkum a do vědy by mělo přitéct také více peněz od soukromých firem. „U nás je velký nepoměr mezi tím, co stát dává na financování průmyslového, tedy firemního výzkumu – to je zhruba 20 procent z 26 miliard – a mezi tím, co dávají firmy do výzkumu na vysokých školách a veřejných výzkumných institucích – to je asi desetina toho oproti tomu, co firmy dostávají od státu.“
„Klíčová otázka je, aby průmysl a firmy dávaly do výzkumu na VŠ a ve veřejných institucích daleko více peněz,“ zdůraznil předseda Akademie věd Jiří Drahoš.
