V lednu 2020 dozorci ze Světlé nad Sázavou připoutali jednu z vězeňkyň k mřížím na okně a několik hodin ji tak na cele nechali. Ruce měla od sebe v úrovni hlavy. Incident následně prověřila Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).

„Po dvou hodinách měla být poškozená přepoutána do pokleku a s rukama ve vodorovné poloze. O další půlhodinu později jí měli dozorci ruce připoutat do maximální možné šířky od těla na téměř hodinu,“ přiblížila již dříve mluvčí GIBS Ivana Nguyenová. Případ začaly následně řešit i soudy.

Ten odvolací v Pardubicích v úterý zrušil dříve uložené tresty Okresního soudu v Havlíčkově Brodě. Jednoho z dozorců zcela zprostil obžaloby, protože se situace zúčastnil jen okrajově. 

Dalším sice zrušil uložené podmíněné tresty, ale obžaloby je zcela nezprostil. Senát v čele s Holíkem totiž měl pochybnosti o přiměřenosti zásahu dozorců, když ženu na několik hodin spoutali, a proto je předal ke kázeňskému řízení ředitelce věznice ve Světlé nad Sázavou.

Soudce upozornil, že se tento typ omezování pohybu ve věznici považoval za standardní a zřejmě se nadužíval. „Obžalovaní argumentovali, že ze strany nadřízených se jim nedostalo žádné ponaučení, jak mají v těchto situacích postupovat. Na druhou stranu argumentovali tím, že nadřízení postup schvalovali. Rozhodně to nikdo nevnímal jako problém, nakonec i v průběhu řízení se vedení jednoznačně stavělo za obžalované,“ vysvětloval soudce, že spíše než o pochybení jednotlivce šlo o systémový problém.

Hlavním rozpor mezi obhájci a dozorujícím státním zástupcem nastal v tom, zda připoutaná vězeňkyně chtěla napadnout dozorce. Státní zástupce měl za prokázané, že to nikdy nenastalo, neohrožovala sebe ani nikoho jiného, pouze se dopustila nevhodného verbálního vyjadřování. Připoutáním za ruce k mřížím v oknu pak měli dozorci nutit poškozenou k omluvě.

S takovými závěry obhájci nesouhlasili a tvrdili, že se vězeňkyně snažila dozorce opakovaně napadnout, a proto ji museli omezit na pohybu.

„Přinejmenším se ukázalo, že ve věznici Světlá nad Sázavou byl opakovaně využíván zcela nevhodný způsob zaštiťovaný jako použití donucovacího prostředku, kdy byly odsouzené v uzamčené cele poutány k okenní mříži zády s roztaženýma rukama a s tím, že měly pouta na obou rukou. Jak Generální inspekce bezpečnostních sborů, tak i kontrola Generálního ředitelství vězeňské služby dovodily, že jde o způsob nevhodný, a zřejmě od něj bylo upuštěno,“ řekl Holík.

Dozorci takové rozhodnutí přivítali a všichni se ještě v soudní síni postupně objali.

Kamerové záznamy

Krajský soud rozhodoval v tomto případu od roku 2022 už potřetí. Dvakrát totiž zrušil rozsudek havlíčkobrodského soudu, který dozorce zprostil obžaloby, jednou kvůli tomu, že se skutek neprokázal, podruhé, že toto jednání není trestným činem.

Předseda senátu Holík rozhodl, že na úterním jednání provede již některé dříve představené důkazy. Přečetl tak například kázeňský list poškozené, ale především nechal přehrát několik kamerových záznamů z chodeb věznice ve Světlé nad Sázavou.

Soudci po jejich zhlédnutí rozhodli, že vězeňkyně ani dozorci při pohybu na chodbách nejevili známky touhy po nějaké pomstě, připustil ale, že spoutáním ji chtěli členové vězeňské služby donutit, aby se jim omluvila za dřívější výroky.

Na videích nebyl vidět žádný náznak agresivního chování nebo vzdoru vůči dozorcům, poškozená s nimi po chodbách klidně procházela. Na jednom ze záznamů pak kamery zachytily, jak jedna z vězeňkyň prošla kolem otevřené cely s připoutanou ženou. Na záběrech bylo patrné, že se zastavila a svůj údiv demonstrovala rukou zakrývající si pusu, následně předvedla pozici ukřižovaného Ježíše, ve které byla žena omezena donucovacími prostředky.

Stejnou pozici na kamerách při pohledu do cely několikrát předvedl i jeden z dozorců. Před soudem si již nevzpomněl, proč do ní poklekával, nabídl ale vysvětlení, že mohl demonstrovat, jak si takto omezení vězni mohou v pozici kleknout, ale odmítl, že by napodoboval spoutanou vězeňkyni.

Bez přítomnosti poškozené

Vězeňkyně se chtěla na úterní jednání soudu do Pardubic dostavit, to jí ale nakonec nebylo z technických důvodů umožněno. Předseda senátu Holík to odůvodnil i tím, že ji vězeňská služba mezitím přemístila z ruzyňské věznice do opavské. Soudu se tak zúčastnil alespoň její zmocněnec.

Případ začala podle mluvčí vězeňské služby Markéty Prunerové nejprve šetřit samotná věznice, která ho následně inspekci předala. „Vnímáme ho jako pochybení jednotlivců, nikoli systému,“ dodala pro Radiožurnál. Všichni obžalovaní byli tehdy postaveni mimo službu. V případě prokázání viny jim hrozilo až osmileté vězení.

Věznice ve Světlé nad Sázavou vznikla v březnu 2000 přestavbou školy v přírodě. První odsouzené ženy do ní nastoupily ve stejném roce v listopadu.

Vít Kubant Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít