Soud zamítl žalobu somálské studentky. Kvůli hidžábu chtěla po škole omluvu a 60 tisíc
Obvodní osud pro Prahu 10 zamítl požadavky somálské studentky. Dívka se domáhala omluvy a 60 tisíc korun. V žalobě tvrdila, že ji pražská Střední zdravotnická škola nepřímo diskriminovala v přístupu ke vzdělání a svobodné volbě povolání. Škola kauzu označila za absurdní. Rozsudek není pravomocný.
Soudkyně Daniela Čejková uznala argument ředitelky školy, že somálská dívka nepředložila do zahájení školního roku navzdory dohodě požadované povolení k pobytu.
Do formuláře o zanechání studia vyplnila jako důvod zákaz nošení hidžábu až následně. „Podstatné bylo zkoumat, zda žalobkyně vůbec splnila předpoklady pro to, aby se stala studentkou. Jen tak by mohla uplatňovat svůj nárok podle diskriminačního zákona," konstatovala soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 10.
Ředitelka pražské Střední zdravotnické školy Ivanka Kohoutová označila už dříve kauzu za absurdní a žalobu za nepravdivou. „Celá tato kauza je absurdní a trvá už 3,5 roku. Jsem přesvědčená, že jsem nikoho nediskriminovala. Nedoložila doklady, takže se vlastně ani nestala žákyní školy," poukazovala Kohoutová.
Žalobkyně ale tvrdila, že ji instituce nepřímo diskriminovala v přístupu ke vzdělání a svobodné volbě povolání. „Musela odejít ze školy, protože jí nebylo umožněno nošení malého šátku při teoretické výuce, tento zákaz považujeme za nezákonný a za diskriminační," řekla už dříve v závěrečné řeči právnička somálské dívky Radka Korbelová Dohnalová.
Soud zamítl žalobu Somálky, které údajně škola zakázala nosit muslimský šátek hidžáb. Škola se jí nebude omlouvat. Víc @Radiozurnal1 pic.twitter.com/ycTUM9mZBW
— Veronika Hlaváčová (@veronikahlavac) 27. ledna 2017
Soudní jednání přitáhlo pozornost veřejnosti i politiků
Verdikt si přišlo v pátek poslechnout několik desítek lidí. K obvodnímu soudu dorazili bývalí i současní politici, například někdejší kandidát na prezidenta a předseda republikánů Miroslav Sládek, předsedkyně strany Česká Suverenita Jana Volfová, odpůrce islámu Martin Konvička a třeba také bývalý ministr vnitra Jan Ruml.
Soud byl po celou dobu veřejností velmi sledovaný, také v polovině ledna se na chodbě před soudní síní sešly desítky lidí. „Ve státní škole nemá náboženství co dělat, jsme sekulární stát. Ať žije ředitelka, ať žije ředitelka,“ skandovali před časem příznivci školy.
O kousek dál přitom stáli ti, kteří mladou Somálku Jamaal podporovali. „Neprávem je teď podle mě v nepříjemné situaci, protože nosí šátek. Je úplně normální, že tady na školách jsou i další studentky a studenti, kteří nosí šátek a nemají z toho takové problémy,“ vysvětlovala před časem jedna z přítomných žen.
Soud v kauze nošení hidžábu přilákal bývalé i současné politiky. Přišel Sládek, Volfová nebo Konvička. Rozsudek zazní za 15 minut pic.twitter.com/b5R9cR0RMJ
— Veronika Hlaváčová (@veronikahlavac) 27. ledna 2017
Soudkyně musela minule vykázat veřejnost
Soudní jednání také někdy doprovázela napjatá atmosféra, soudkyně Daniela Čejková musela naposledy po hodině jednání veřejnost vykázat. Někteří lidé okřikovali svědkyni, rušili a zpívali hymnu. Jeden z přítomných mužů si například nasadil motorkářskou přilbu s tím, že se pouze hlásí ke své víře.
Somálská dívka k soudu nikdy předtím nepřišla, odmítá i žádosti o rozhovor. Už dříve ale České televizi řekla přesný opak toho, co tvrdí škola.
„Ředitelka mi řekla, že jestli chci být ve škole, musím sundat šátek. Řekla jsem, že je to proti mému vyznání. Nabídla jsem, že nebudu nosit šátek tak, jak bych měla. Ale můžu si jen přikrýt vlasy. Ale ona řekla, že si musím sundat všechno," uvedla Jamaal. Právník školy Radek Suchý nicméně tuto verzi už dříve vyloučil.
Za dívku se postavila mimo jiné ombudsmanka Anna Šabatová. Její zástupce Stanislav Křeček má jiný názor, o diskriminaci dívky prý nejde. Mluvil o tom v listopadu, kdy začal soud žalobu mladé Somálky projednávat. Každý podle něj musí dodržovat školní řád.
„Samozřejmě škola má právo rozhodnout. Je důležité to, že jestli ona může nosit šátek, tak každý může mít na hlavě čepici. Jakékoli náboženství nemá přednost před jinými aktivitami společnosti. Pak by žáci mohli mít na hlavě kapuci, různé bekovky a podobně. Důležitá je ta rovnost, nikoli nějaké výjimečné právo,“ upozornil Křeček.
