Sociální stipendia pro studenty se nerozšíří, nechtěl to Stanjurův resort. Na pomoc dosáhne jen 400 lidí
Česko nakonec nejspíš nebude podporovat ve studiu na vysoké škole více zájemců z chudých rodin. Ministerstvo školství totiž vládě předložilo novelu vysokoškolského zákona bez úpravy vyplácení sociálních stipendií, přestože s tím návrh původně počítal. Tuto podporu teď pobírá jen asi 400 studujících z 300 tisíc vysokoškoláků. V porovnání se zeměmi Evropské unie je tak Česko na chvostu v podpoře studentů ze sociálně slabých rodin.
Původně se měl v novele vysokoškolského zákona změnit koeficient, podle kterého se počítá nárok na sociální stipendium. Teď podporu dostane student, jehož rodiče nevydělají dohromady víc než 1,5 násobku životního minima – tedy zhruba 23 tisíc korun. Vysokoškolák má pak nárok na sociální stipendium ve výši 4300 korun na měsíc.
‚Máme holé lesy.‘ Studenti v pěti městech stávkovali za klima, v Praze přenocují na univerzitě
Číst článek
Ministerstvo školství navrhovalo, aby se koeficient změnil tak, aby nárok na sociální stipendium mělo víc lidí. Předseda Studentské komory Rady Vysokých škol Michal Farník odhaduje, že by ho pak mohli pobírat i studenti z rodin, kde rodiče dohromady vydělají maximálně 45 tisíc hrubého.
„Nyní pobírá sociální stipendium zhruba 400 ze 300 tisíc studentů, kteří jsou v současnosti zapsaní na vysoké škole. To je opravdu nízké číslo. Podle odhadů ministerstva v důvodové zprávě, kterou jsme dostali, by změna měla rozšířit počet lidí, kteří na dávku dosáhnou, až na 5000,“ upřesňuje Michal Farník.
Ministerstvo financí proti
V připomínkovém řízení ale změny nepodpořilo ministerstvo financí. „Definice studujících s nárokem na sociální stipendium tak zůstává nezměněná oproti aktuálně platnému znění zákona,“ shrnuje mluvčí resortu školství Tereza Fojtová.
„Ministerstvo školství ale nadále jedná s ministerstvem práce a sociálních věcí o jiných možnostech podpory studentů ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí,“ dodává mluvčí Fojtová.
Vysokým školám chybí až 9 miliard korun. Průměrný plat akademiků je iluzí, kritizuje exministr Plaga
Číst článek
V připomínkách resort financí uvádí, že zásadně nesouhlasí, protože rozšíření okruhu příjemců sociálního stipendia by znamenalo výdaj víc než 250 milionů z rozpočtu. To by bylo o 230 milionů víc, než kolik dal stát na sociální stipendia loni.
Podle studie think-thanku IDEA z roku 2021 je na tom Česko z hlediska sociálních stipendií špatně v porovnání se zeměmi Evropské unie. Studie upozorňuje, že na veřejně hrazená sociální stipendia má nárok velmi malý podíl studentů a stipendia jsou velmi nízká. Přitom můžou mladé lidi ze špatných poměrů přivést ke studiu na vysoké škole.
Česko zaostává taky ve statistice vysokoškolsky vzdělaných lidí, má jich třetí nejnižší podíl v Unii. Hůř na tom jsou už jen Itálie a Rumunsko. Na vysoké školství vydáváme ze státního rozpočtu jen necelé procento HDP, konkrétně 0,95 procenta, zatímco průměr nejvyspělejších zemí světa je o skoro půl procenta vyšší a dosahuje 1,42 procenta HDP.
Vyplácení Úřadem práce?
Rektor Vysoké školy ekonomické Petr Dvořák, který je taky místopředsedou České konference rektorů, navrhuje, aby vyplácení sociálních stipendií dostal na starost například Úřad práce. Pro vysoké školy představuje zjišťování finančních poměrů studentů a výplata peněz velkou administrativní zátěž.
Přechod agendy sociálních stipendií pod resort práce podporuje i Studentská komora Rady vysokých škol. Její zástupci mají o stipendiích jednat s ministrem školství Mikulášem Bekem z hnutí STAN ve čtvrtek v poledne.
