Smuteční průvod byl pro mnohé důstojným rozloučením, pro jiné okázalostí
Mnoho lidí se ptá, zda by se Václavu Havlovi dnešní smuteční ceremonie nezdály trochu přehnané. Pro mnohé byl dnešní průvod jedinečnou a důstojnou možností se s bývalým prezidentem rozloučit, pro jiné představoval zase okázalost.
Například komentátora Radiožurnálu Petra Nováčka fascinuje, že lidí ve „smutný, ale úžasný den“ přišly tisíce: „Tichý smuteční průvod je tehdy, když v něm kráčí lidé, kteří k tomu, kdo zemřel, měli hluboký vztah, kteří želí toho, že odešel, kteří ho prostě měli rádi. A to se zdá, že i po těch letech, co odešel z Pražského hradu, je stále významná část české společnosti.“
Komentátor Radiožurnálu Petr Nováček se zamýšlí nad smutečním projevem Václava Klause, srovnáním prezidentů Havla a Masaryka i nad smutečními obřady
Dojatý byl také rektor AMU a bývalý vedoucí prezidentské kanceláře Václava Havla Ivo Mathé.
„Byl to zážitek, který jsme nikdo nečekali, a opravdu si ho asi budeme pamatovat do konce života. Bylo to velmi impresivní,“ řekl Mathé, který byl překvapený i tím, kolik mladých lidí, kteří hlavní politickou éru Václava Havla nezažili, se pochodu zúčastnilo.
ČTĚTE TAKÉ: Smuteční pochod a shromáždění jsme sledovali online
Místopředseda senátu Petr Pithart pak jen doufá, že lidé projevy úcty k Václavu Havlovi myslí vážně a že si hlavně vezmou Havlův odkaz k srdci. Protože, jak připomíná, doma není nikdo prorokem. „My je vždycky uznáváme často, až když je pozdě. Snad to tentokrát nebude žádná kampaň a snad to všichni ti lidé, kteří mě dojímají tím, jak stojí nekonečné hodiny třeba před Pražskou křižovatkou, myslí vážně. Já bych byl strašně rád nápomocen a sám to tak cítím,“ poznamenal Pithart.
Podobný postřeh má zpravodaj polské televize Piotr Górecki, který paralelu nachází i svém domově: „Všichni Poláci mají rádi Jana Pavla II., ale nikdo nežije tak, jak on říkal, že by se mělo žít.“
Uhl: Ta okázalost se mi nelíbila
Novinář Petr Uhl, přítel Václava Havla ještě z dob disentu, který také strávil řadu let ve vězení, přiznal, že se mu nelíbí okázalost loučení s Havlem. Připomněl, že včera držel čestnou stráž u rakve bývalého prezidenta a dojalo a potěšilo ho, že se tisíce lidí chodily poklonit Havlově památce a osobnosti.
„Jsem rád, že to veřejnost takhle bere. Jen reakce politiků, kteří ho neměli rádi a i nespravedlivě ho kritizovali, mě dost vyděsila. Že z něj prostě udělají T. G. Masaryka, rakev položí na dělovou lafetu a přemýšlí, jakým náměstím projdou a podobně. Je to všechno veliká okázalost,“ uvedl.
Dodal, že na páteční pohřeb Václava Havla dostal pozvánku do katedrály sv. Víta a je tím poctěn, ale nepůjde tam. „Protože v režii Václava Klause a Dominika Duky, který mu podle mě příliš podlézá, by se mi tam nelíbilo,“ uvedl.
Jak prožívají události posledních dnů a hodin dva přátelé Václava Havla, Petr Uhl a Ivan Hoffman? Zeptali jsme se v Ozvěnách dne.
Zpravodaj polské televize Piotr Górecki si všiml také toho, jak moc viditelné bylo oddělení občanské a státní části dnešního smutečního průvodu. „Neříkám ale, že je to špatně – Havel v posledních letech měl dvojitou podobu pana Havla a bývalého prezidenta Havla.“
Podobný názor vyslovil i spolupracovník ČRo a komentátor Deníku Ivan Hoffman, který se také jako písničkář dostával do střetu s bývalým režimem. „Rád bych věřil, že to, čeho jsme svědky, že je ten průvod lidí proto takový, že si všichni přečetli Moc bezmocných a oslovil je Václav Havel jako filozof. Ale obávám se, že to tak nebude. Spíš jsme svědky potřeby symbolů, hrdinů, idolů a možná i celebrit. A že je to možná větší potřeba, než je potřeba ideálů, zásad, životních hodnot,“ uvedl.
Dodal ale zároveň, že je stejně jako Petr Uhl rád, že lidé Václava Havla uctívají.
