Smejkal: Musíme se soustředit na školy. Do konce dubna se bavme pouze o nich a nic neuvolňujme
Od pondělí se do škol v rotačním systému vrátila část žáků, otevřely se některé obchody, skončil zákaz vycházení a cestování mezi okresy. Víc bychom ale podle Petra Smejkala, hlavního epidemiologa IKEM a šéfa Mezioborové skupiny pro pandemické situace, už v dubnu očekávat neměli. V rozhovoru pro Radiožurnál řekl, že prioritou je návrat dalších dětí do škol. Nic dalšího by se ale podle něj do konce měsíce otevírat nemělo.
Co ukazují aktuální čísla? V úterý laboratoře v Česku prokázaly dalších 5033 případů covidu, což je o 546 méně než před týdnem. Reprodukční číslo mírně stouplo na 1,07. Co to tentokrát ukazuje?
Reprodukční číslo je týdenní, to čtrnáctidenní je výrazně pod jedna. Ano, počet záchytů se opět snížil. Evidentně brzdíme...
Poslechněte si rozhovor Jana Pokorného z cyklu Jak zvládnout pandemii s epidemiologem Petrem Smejkalem
Jako každý týden.
...jako každý týden, i díky těm opatřením, která tady byla, a musím dodat i díky tomu, že stále ještě – vyhnul bych se tomu slovu (rozvolňujeme – pozn. red.) – to děláme pomalu. Takže vydržme. Trend jsme si samozřejmě představovali rychlejší. Pro nás to kýžené číslo je 100 případů na 100 tisíc obyvatel za sedm dní. Tam nejsme, ale brzdíme a vypadá to dobře. Ale vydržme.
Vydržme. Je polovina dubna. Co by se mělo udělat do konce měsíce? Pomalu otevřít další sektory, anebo ten stav zmrazit a čekat, co epidemie udělá?
Vždycky jsme říkali, že školy jsou nejdůležitější. Děti trpí, rodiče trpí. Musíme se soustředit na školy. Dokud si nebudeme jistí, že s tebou epidemií nezahýbá otevření škol. Teď šla první fáze, možná ještě v dubnu stihneme druhou fázi k 26.
VIDEO: Jiné v Čechách, jiné na Moravě. Čeští žáci budou ve školách používat dva typy testů
Číst článek
Tedy nikoliv k 19., jak původně...
Nikoliv k 19., ale k 26. Vždycky zhodnocujeme celý týden a vždycky říkáme data, ne datumy. Koukejme se na čísla a neříkejme vždycky nějaké datum, protože lidé se pak na to upnou a pak budou vyčítat, proč se to k tomu datu neudělalo. Takže do konce dubna se opravdu bavme pouze o školách, ty chceme co nejrychleji. Stále máme problém se školkami nebo praktickou výukou na středních školách, vyšších odborných školách. To by se teoreticky dalo všechno zvládnout, ale nic jiného do konce dubna neuvolňujme. Školy jsou fakt nejdůležitější.
Říkáte, že vám může zase někdo něco vyčítat, řekněte mi, jak si vede vaše Mezioborová skupina pro epidemické situace. Nestali jste se v myslích mnoha lidí těmi, kdo to mají spasit, respektive těmi, kdo za všechno může?
To je takový český fenomén. Vždycky říkám: „Začněme všichni sami u sebe.“ Vždycky se na něco upneme a ono je to pak špatné, nebo dobré. Vláda za všechno může, je špatná, dobrá. Teď za všechno může mezioborová skupina, nebo všechno vyřeší, protože třeba nedodává pozdě nějaké materiály a tak dále. To je fundamentálně špatně, protože každý z nás pro to můžeme udělat sebevíc a mezioborová skupina, ač jsem rád, že ji máme, taky všechno nespasí.
Myslím, že si vedeme dobře v tom, že konzistentně vydáváme naše doporučení, ministerstvo nás akceptuje i po změně, která zase trochu zdrží nějaké obměny v ministerských strukturách, ale pomáháme. Takže jsme se pro některé stali takovým otloukánkem.
Odborníci dávají ministerstvu doporučení pozdě, jsou potřeba nová pravidla, uvedl Babiš
Číst článek
Dostávám spoustu mailů, proč jsme udělali tohle a neudělali tamto, vždy trpělivě odpovídám. Pouze doporučujeme, ale vláda si opravdu může dělat, co chce, a ministerstvo se vůbec nemusí na naše rady ohlížet. Nejsme státní struktura, jsme pouze poradní orgán.
A nebere vás někdo jako takový samozvaný klub expertů, protože nejste nikde institucionalizovaní, děláte to dobrovolně, bez nároku na peníze?
To je druhá věc. Asi to lidi nechápou. Taky jsem dostal maily, kolik nás platí. Nikdo za to nebereme ani korunu, děláme to při své práci. Tak ať si také někdo uvědomí, že možná se do nás nemusí navážet nebo nám vyčítat, že cosi děláme pozdě, protože to fakt děláme, protože chceme pomoc státu, ne žádné konkrétní osobě. Pomoc tomu, abychom to už konečně zvládli.
Kde by se spolupráce s vládou mohla ještě vyhladit, aby mezi experty a politiky nebylo leckdy zbytečné pnutí?
Myslím, že bude naprosto fér, když naše doporučení vláda nebude respektovat, to jsem říkal od začátku. Když řekne: „Děkujeme za doporučení, děkujeme za váš čas, ale z politických důvodů, nebo protože nějaká zájmová skupina něco chce, to uděláme jinak.“ To je úplně fér. Teď jsme si to docela vyhladili. Abychom taky dostali opatření, ke kterým se máme vyjádřit, se Rada vlády pro zdravotní rizika posunula na pondělí, čili vždycky koncem týdne si stanoviska vysvětlíme.
Jak se zrodil plán rozvolňování? 20 lidí venku nebyl omyl úředníka, ale návrh hlavní hygieničky
Číst článek
Ale jak říkám, to nemusí znamenat, že když něco doporučíme, tak že vláda rozhodne jinak. Ale lidé budou vědět, buď se podívají na naše webové stránky, nebo to vydáme jako tiskovou zprávu, co jsme doporučili, a vláda něco udělá. Tohle jsme chtěli od začátku. Ta komunikace se vždycky vyhladí, aby to bylo časově optimální.
Takže příběh zvaný pracovně 10-20 by se už neměl opakovat?
Neměl. Nás to opravdu trochu zarazilo, ale asi už to nemusíme rozvádět. Opravdu jsme nevěděli, k čemu se máme vyjadřovat a byli jsme dost překvapení. A pak se ještě do nás šťouchlo, že to dáváme pozdě. Bylo to opravdu takové trochu překvapení, ale jedeme dál. Nám to nevadí.
‚PCR testy musí nahradit antigenní‘
Vaše skupina určitě sleduje dění ve školách, kde na rotačním principu začali přicházet tento týden žáci a kde se testuje. A propos, některé školy nedůvěřují antigenním testům a usilují o přesnější PCR testy. Může někdy PCR test nahradit ve školách, když už to nejde ve firmách, antigenní test?
I bych řekl, že musí. To je další věc, co tady křičíme už několik měsíců. Všichni jsme od začátku věděli, že test, který se používá, není ten pravý ořechový. Musí se přejít na PCR testy, protože tohle testování není na krátkou dobu. V režimu testování jinak ani nemůžeme otevřít všechno, co jsme chtěli, a vrátit se do normálu. Čili máme zase možnost otevřít to, že se musí přejít na PCR testy.
Bylo by to jednoduché, protože antigen se musí konfirmovat PCR testem, žákovi by to neublížilo, protože je to tamponek, který se namočí. Ale pořád tady vyskakuje, že nejsou kapacity, což bych taky už řekl, že není pravda. Kapacity jsou. Myslím, že je to stále otázka peněz. Mějme covidový fond, ze kterých PCR testy budeme hradit. Všude na světě se na školách PCR testy používají, antigenním testováním neuděláte kvalitní odběr, protože je to hodně zatěžující pro školáčka.
26:16
Biochemik Šedo: Očkování neznamená, že budeme mít vyhráno. Nakoupit více vakcín není racionální
Číst článek
Říkáte: „Mějme covidový fond.“ Neříkáte to poprvé. Když se zúčastníte jednání Rady vlády pro zdravotní rizika, nakolik silně tam tohle téma rezonuje?
Vždycky mi řeknou: „Jste jenom doktor, do ekonomie se nemíchejte. Tomu nerozumíte.“ Ale řekl bych, že to není až tak složitá ekonomie. Některé investice se vám dlouhodobě vyplatí.
Ona to bude spíš ekonomika, než ekonomie.
Ano.
Když už jste na Radě vlády pro zdravotní rizika, jak silným tématem – když už ne covidový fond – jsou tam mutace koronaviru a případná změna strategie očkování?
To je hrozně důležité. Teď už máme národní plán sekvenace a je důležité, aby se to rozjelo. To je důležité. Přítomnost nějaké mutace, na kterou by třeba vakcíny nepůsobily, nebo lidská imunita po prodělání covidu, je jediná možnost, jak by se pandemie mohla zase zvrátit úplně jiným směrem. To znamená, musíme je především detekovat.
A detekovat mutaci zase můžete pouze PCR testem. Antigenní test vám to nedetekuje. Na tohle je zase potřeba investovat, protože detekce mutací je strašně důležitá, abychom je rychle vytrasovali, jako vidíte třeba v případě jihoafrické na Moravě nebo brazilské na severu Čech. Je potřeba na to tlačit.
Česko má za úterý 5033 případů covidu, méně než před týdnem. Reprodukční číslo se drží nad jedna
Číst článek
Brazilské moc nerozumím. Byla nějaká stará, ne tolik nebezpečná.
Taky úplně přesně nevím, co tam bylo. Obecně brazilská mutace: když se podíváte na mapu světa, tak zjistíte, že vedle Evropy je Brazílie nejpostiženější zemí. Brazilská mutace je záludná v tom, že imunita proti ní vytvořená je asi krátkodobější. Takže ve městě Manaus se stalo, že se celé promořilo a za rok tam měli případy těžkého covidu u samých pacientů znovu.
Přednostní očkování starších
Nynější strategie očkování si podle vás vyžaduje nějaké korekce, nebo už to můžeme takhle nechat?
Dáme k tomu stanovisko, ale pořád je třeba zdůrazňovat, že věk je nejdůležitějším rizikovým faktorem. Korekcí se tam už moc udělat nedá. Vidíme, že očkování učitelů mělo význam pro to, abychom rychle otevřeli školy, i když kolikrát bohužel přeskočil mladší učitel staršího. Čili stále je důležité dbát na to, aby se vždycky brali nejstarší v jakékoliv skupině, ať už profesní, nebo komorbiditní, aby starší lidé šli první. Stále máme spoustu neproočkovaných seniorů. To je fakt problém. A máme proočkované mladé hasiče.
Není zase tolik vakcín. Podívejte se na příběh Johnson & Johnson, který na čas zastavil své dodávky. Předtím to byla AstraZeneca.
Počkejme s tím Johnsonem. Ono se to zase třeba napraví. Ale zdá se, že základní vakcína, kterou tady máme, Pfizer teď jede, dodávky se dodržují. Tam vůbec problém není. Čili doufejme, že v květnu budou velká očkovací centra a že se do té doby vyřeší Johnson & Johnson. Třeba to budou jen problémy, co měla AstraZeneca. Vždycky se to na chvíli zarazí, potřebuje to review a třeba je to jen porodní bolest zahájení očkování vakcínou Johnson & Johnson.
Klinika svévolně očkovala chronicky nemocné. ‚Žádný souhlas jsme nedali,‘ zlobí se sdružení specialistů
Číst článek
V České republice se tak jako v jiných zemích rozšířil interval mezi první a druhou vakcínou na 42 dnů, například v případě vakcíny Pfizeru nebo Moderna. Jeden z posluchačů se ptá, jestli chronicky nemocný pacient, jímž je, se má obávat toho prodloužení intervalu mezi prvním a druhým očkováním, protože soudí, že po delším čase může jeho imunita klesat?
To právě ne. Vždycky zdůrazňujeme, že je chráněn 15 dní po první dávce významně.
I když je chronicky nemocný?
I když je chronicky nemocný, to je stejné. Imunita s tím nesouvisí, pokud není na nějakých těžkých imunosupresivech. U transplantovaných ta imunita ani po druhé dávce není zas tak významná. To vždycky zdůrazňujeme. Ale rozestup intervalu imunitu vůbec neovlivní.
Je tady i další dotaz. Pán se ptá, jestli může být člověk asi měsíc po prodělaném covidu, kdy byl týden v nemocnici, stále zdrojem nálože viru. „Tato osoba mi tvrdí, že při naší společné cestě autem nemusí mít respirátor, že mě nemůže nakazit.“ Má pravdu?
Dobrá otázka. Jsou země , konkrétně Izrael, které vás tři až šest měsíců, to záleží země od země, po prodělaném covidu berou, jako byste byl očkován. Čili tři měsíce po těžkém covidu je opravdu minimální riziko, že ten člověk někoho nakazí. Přesto bych mu doporučoval, aby respirátor měl. Ale pokud mu vadí, tak opravdu imunní je a nikoho nenakazí.
Ale zase, kdyby seděl vedle řidiče, který má problém s imunitou, tak tam třeba i několik málo virionů, které může mít, by mohlo člověka nakazit. Ale obecně neradím nikomu, aby si sundával respirátor. I těm, co prodělali covid. Uvažujeme o tom i u očkovaných, jak se k tomu postavíme s covidovými pasy, jestli se zbavíme respirátorů, přejdeme třeba jenom na roušky, nebo se jich už zbavíme úplně, ale v tuhle chvíli to ještě nechme. Ale můžu uklidnit, že opravdu zdrojem infekce nebude.
Nová opatření ministerstva míří k soudu. ‚Rozhodně nemáme za to, že je to nezákonné,‘ říká náměstek
Číst článek
Jako lékař jste pravděpodobně očkovaný oběma dávkami, asi už máte i 14 dní po druhé dávce a respirátor nosíte.
Jasně, protože jsou případy, kdy se můžu nakazit znovu. Jsou to jednotky případů, ale máme případy, kdy lidé PCR pozitivní onemocněli znovu. Byli po očkování, byli imunní, nebo prodělali covid a po nějaké době měli PCR test, který byl pozitivní. To neznamená, že nemohou virus znovu chytnout, rozhodně jim to neublíží, ale mohli by poškodit někoho jiného. To je ten důvod, proč radíme, aby lidé pořád nosili respirátory, protože v minimálním procentu případů se mohou nakazit znovu a mohou ublížit někomu jinému.
Opatření v létě
Jsou už nějaké modely, nebo by to bylo věštění z křišťálové koule, kdybych vás poprosil o odpověď na otázku, jak se budeme chovat v létě? Co budeme muset pravděpodobně dodržovat?
Myslím, že v létě už budeme v módu covidových pasů, kdy budeme vědět, kdo je očkovaný, kdo měl test a kdo prodělal covid. Tyhle tři věci. Ty když dáme do nějakého QR kódu a půjdeme na nějaký festival, tak to budou tři věci, které budeme hlídat. Jestli se ptáte, zda-li budeme nosit roušky nebo respirátory, ano. Ale myslím, že budeme moc normálně žít za těchto tří podmínek.
Buď budete očkován, nebo jste prodělal covid v posledních třech až šesti měsících, nebo budete mít test. Když budeme mít PCR testy, tak zase vám bude platit týden. Čili jsem věčný optimista a myslím, že v létě bychom se do toho módu mohli dostat. Ale záleží to hlavně na rychlosti očkování, protože to je tam na prvním místě.
3:37
Díky kolektivní imunitě by epidemie mohla v Česku výrazně zpomalit do dvou měsíců, shodují se experti
Číst článek
Vaše odpověď koreluje i s odpovědí řady expertů, které oslovil před několika dny Radiožurnál. Z nich vyplynulo, že šíření koronaviru v Česku by se mohlo do dvou měsíců přirozeně zpomalit.
Jo, máme proočkovanou stále větší a větší část populace, prodělali jsme covid, proto možná brzdění epidemie, pokud se úplně nezblázníme, bude rychlejší právě kvůli tomu, že hradba kolektivní imunity se stále zvyšuje. Ale bavme se o létu. Teď ještě nemáme proočkovaných zase tolik.
Kdybychom šli ještě dál, za léto, tak z historie je zřejmé, že lidstvo se v minulosti adaptovalo na nejrůznější patogeny. Může to být případ i nového koronaviru?
Určitě. Imunita po očkování se zdá, že vydrží déle než rok jako u chřipky, takže se nebudeme muset přeočkovávat často. Vezměte si ale, že máte země, kde epidemie hodně řádí, nejsou tam proočkováni, je tam velká virová nálož, tam vznikne mutace, tam někdo odcestuje a odtud si zákeřnou mutaci, která by nás mohla poškodit, přiveze zpátky.
Čili dokud to nebudou mít pod kontrolou v celém světě, je důležité na to koukat i globálněm, tak úplně klidní být nemůžeme kvůli importu mutací. A s tím zase souvisí ta sekvenace a PCR testování. Třeba to vyřešíme, i když pomalým českým způsobem, ale ve světě to ještě nějakou dobu bude trvat. Jsou chudé země, které na očkování nemají.
