Díky kolektivní imunitě by epidemie mohla v Česku výrazně zpomalit do dvou měsíců, shodují se experti
Šíření koronaviru v Česku by mohlo do dvou měsíců přirozeně zpomalit. Shodují se na tom vědci, které oslovil Radiožurnál. Zatímco doteď přispívala ke snižování počtu nových případů přísná protiepidemická opatření, v létě už by se o to měla postarat takzvaná kolektivní imunita vytvořená především očkováním. Ochranné protilátky proti koronaviru by v červnu mohla mít polovina populace.
„Virus bude stále hůře a hůře cirkulovat v naší populaci, protože nebude schopen skákat mezi očkovanými. Obtížně se mu přeskočí i na ty, kteří to čerstvě třeba prodělali, takže ten virus bude mít stále menší a menší prostor, kde by se mohl šířit,“ vysvětlil Radiožurnálu vakcinolog Roman Chlíbek princip kolektivní imunity.
Epidemie koronaviru v Česku by mohla začít přirozeně slábnout už příští měsíc, v červnu pak ještě výrazněji. Více si poslechněte v reportáži Janetty Němcové
Šíření viru zabrání očkování i lidé po příznakovém průběhu nemoci covid-19. Podle Chlíbka je může získaná imunita chránit až rok. Aspoň první dávku vakcíny dostalo zhruba 1,4 miliony Čechů, nákazu lékaři dosud zjistili u jednoho a půl milionu lidí.
Ve skutečnosti jich ale může být víc. „Existují na to matematické nástroje. Jedním z nich je výpočet z relativní pozitivity záchytu. Určitě množství nakažených je násobně větší než to, co diagnostikujeme. Různé modely říkají třikrát až pětkrát,“ vysvětluje šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek.
3:18
Na očkování proti koronaviru čeká 95 tisíc školských pracovníků, někteří ještě nemají ani termín
Číst článek
Systému zůstávají skrytí, protože u většiny z nich se nákaza obešla bez příznaků. Podle Romana Chlíbka tak vidíme jen špičku ledovce: „Tito lidé ale na druhou stranu nemusí mít dostatečnou ochranu, protilátek zpravidla nemívají tolik a jejich ochrana nemusí být dlouhodobá.“
Na to upozorňuje i biolog Jaroslav Flegr. Odhaduje, že teď má funkční imunitu maximálně 40 procent populace. K zastavení epidemie by jich bylo potřeba dvakrát tolik.
Pro zpomalení šíření nákazy ale bude stačit míň. „Když budeme mluvit o padesáti procentech populace, je logické, že epidemie zpomalí, protože se bude šířit jen v polovině populace, ne v celé. Takže efekt bude vidět. Myslím, že na padesát procent jsme schopni se dostat v horizontu dvou měsíců,“ myslí si epidemiolog Roman Prymula.
Nutná opatření
Situace by se mohla znatelně zlepšit už v květnu, výrazně pak v průběhu června. Pro to, aby se život začal vracet k normálu, musí být podle epidemiologa Jana Kynčla splněno několik podmínek, a to jednotky tisíc nových případů denně, trasování, testování, a především masivnější očkování.
Zmizí koronavirus s létem, očkují se i děti a vyplatí se přeregistrovat? 19 odpovědí na otázky o covidu-19
Číst článek
I pak ale budou nutná některá opatření. „Není to o tom, že odhodíme roušky ve vnitřních prostorách, to by bylo hodně odvážné. Pokud by to bylo jen o tomto opatření, tak to snesitelné je, protože v tu chvíli by se povedlo otevřít restaurace, kulturu,“ upozorňuje Kynčl.
Zkomplikovat to ale můžou ještě nové mutace koronaviru. Ty mohou obcházet imunitu získanou proděláním nemoci covid-19.
„Virus si umí zařídit, aby si náš imunitní systém vybral takové terče pro vznik imunity, které mu nebudou vadit. To je jedna z mnoha výhod imunity vzniklé vakcinací, protože tam si terče vybral člověk a to se tomu viru bude hůř obcházet,“ varuje evoluční biolog Jaroslav Flegr.
I očkování ale zřejmě bude nutné opakovat. „U různých vakcín je dopad mutací zřejmý, klesá jejich účinnost na padesát procent, takže bude muset docházet k tomu, že na základě těch mutací se budou muset připravovat vakcíny druhé a dalších generací a může docházet k tomu, že očkování bude pravidelné tak, jak to bude u chřipky,“ vysvětluje Prymula.
Očkování ani imunita po nemoci nedokážou podle vědců zcela zabránit samotné nákaze, výrazně ale snižují riziko vážného průběhu s nutností hospitalizace v nemocnici.
