Co důležitého zaznělo v Putinově proslovu? Jak by měl částečná mobilizace vypadat?
Putin si je vědom toho, jak se jeho národ obává mobilizace, a tak dvakrát nebo třikrát akcentoval, že je částečná, a nikoliv všeobecná. Bude se týkat především vojáků v záloze, popřípadě vojenských odborníků, které by ruská armáda na Ukrajině mohla potřebovat.

Docela mě překvapilo, že se znovu vrátil k tomu, proč tu zvláštní vojenskou operaci v Donbasu, jak on tomu říká, považuje za nutnou. Řekl, že je nutno bojovat proti ukrajinskému nacismu. To je slovník, který jako kdyby v posledních týdnech a měsících vymizel a teď se vrací.

Důležité také je Putinovo prohlášení, že Rusko na Ukrajině nebojuje s ukrajinskou armádou, ale s celým společným Západem. Tím přirozeně naráží na západní vojenskou pomoc ukrajinské armádě.

Proč se Kreml nakonec rozhodl podpořit a referenda na okupovaných územích, když je naposledy odložil na neurčito?
Rusko původně počítalo s referendy už 11. září o takzvaném „jednotném volebním dnu“ v Rusku. Následně se to odložilo na konec listopadu a později na neurčito. V posledních dnech spolu mluvili šéfové obou separatistických režimů Pasečnik a Pušilin a ti patrně významně tlačili na Moskvu, aby referenda proběhla pokud možno okamžitě.

Uvidíme, jaké přinesou výsledky. Podle mé kolegyně Petry Procházkové (redaktorka Deníku N – pozn. red.) by mohly být pro Moskvu celkem pozitivní, protože jak z tzv. Luhanské, tak z tzv. Doněcké republiky se už určitě vystěhovali všichni Ukrajinci, kteří nechtěli žít na území ovládaném Ruskem. Teď bude zajímavé, jaká budou oficiální čísla, až ta referenda skončí.

Petr Král Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít