Smrt na psychiatrii v Olomouci: Evropský soud pro lidská práva kritizuje postup české policie i lékařů
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vydal ve čtvrtek rozsudek týkající se pacienta, který zemřel v roce 2015 na psychiatrii v Olomouci poté, co mu byla podána sedativa a policie proti němu použila taser. Soud v rozhodnutí poukazuje na systémové nedostatky české psychiatrie.
„Evropský soud pro lidská práva zdůraznil zejména selhání české psychiatrie adekvátně reagovat na zcela předvídatelnou krizi pacienta se schizofrenií,“ komentuje případ Šárka Dušková, právnička z Validity Foundation, která se podílela na zastupování rodiny zemřelého.
Případ se týkal muže s diagnózou paranoidní schizofrenie. Během jednoho ze záchvatů byl převezen do olomoucké psychiatrické nemocnice, kde se začal být agresivní, útočil na sanitáře a poškozoval majetek nemocnice.
Lékaři proto přivolali policii, která proti muži třikrát použila taser. Následně mu zdravotní sestra podala injekční sedativa. Krátce poté pacient zemřel. Prvotní příčina úmrtí byla srdeční arytmie.
Postup policie poté zkoumala Generální inspekce bezpečnostních sborů. Ta případ uzavřela a policie kauzu odložila.
Sestra pacienta, stěžovatelka, neuspěla ani poté, co se případ dostal až k Ústavnímu soudu.
„Místo volání policie měl být zdravotnický personál připraven na krizi u pacientů. V podobné situaci měl reagovat nenásilně, za pomocí deeskalačních technik a alternativ k fyzickému omezení,“ říká právnička Dušková.
„Víme však i z četnosti používání omezovacích prostředků v české psychiatrii, že personálu nemocnic v tomto ohledu typicky scházejí jak kapacity, tak nástroje a dovednosti. To je jeden z aspektů, kterými se podle mého bude muset vláda a ministerstvo zdravotnictví pro implementaci rozsudku zabývat,“ podotýká.
Podle rozsudku soudu pro lidská práva došlo k porušení hmotněprávního aspektu článku dva tím, že vůči pacientovi nebyly použity zmíněné deeskalační techniky, tedy mírnější postupy než použití sedativ.
Rozsudek také kritizuje to, že personál dostatečně neinformoval policisty o zdravotním stavu pacienta, který se léčil s vysokým krevním tlakem. Dále zkritizoval soud to, že zasahující policisté zaklekli pacienta do polohy na břiše, která obnáší riziko dušení.
Mluvčí nemocnice, Adam Fritscher, uvedl, že „žádný z posuzujících orgánů si nedovede představit, jak obrovskou sílu dokáže vyvinout pacient v agresivním raptu v časovém úseku několika sekund.“
„Rozsudek ESLP nezbývá než respektovat. Všechny články soudní soustavy České republiky včetně Ústavního soudu vyhodnotily tento případ tak, že FN Olomouc nepochybila. V důsledku neobvyklé silné agrese nadměrně fyzicky vybaveného pacienta šlo našim zdravotníkům na noční službě o život a došlo i k jejich závažným zraněním,“ sdělil za nemocnici Fritscher.
„Učinili vše pro to, aby situaci zvládli, a to včetně komunikace nejdříve s ostrahou FN Olomouc a následně pak s policií. U některých zaměstnanců přetrvává strach o jejich bezpečnost dodnes,“ dodal.
Advokát zastupující sestru zemřelého, Maroš Matioško, míní, že rozsudek jasně poukazuje na to, že policie by neměla používat intervenci, při níž policisté zakleknou člověka v oblasti krku nebo ho otáčejí tváří dolů. „Jedná se o kontroverzní způsob intervence, který snadno vede k úmrtí - podobný případ byl zaznamenán u Stanislava Tomáše v Teplicích,“ komentuje rozsudek s tím, že je nutné přijmout regulaci používání taseru koordinovat spolupráci mezi zdravotnickým personálem a policií.
Dále poukazuje na nutnost efektivně vyšetřit policejní násilí. „Jedná se o další rozsudek ESLP, ve kterém soud konstatoval, že GIBS nenaplňuje svou roli. Otevírá se tak otázka reformy GIBS,“ říká Matioško.
Rozsudek komentoval i vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva Petr Konůpka. „Až nabude právní moci, bude v souladu s obvyklou praxí projednán Kolegiem expertů k výkonu rozsudků ESLP, které navrhne obecná opatření k zamezení obdobným porušením v budoucnu,“ sdělil.
„Myslím, že rozsudek si vyžádá mnohem více úsilí ministerstva zdravotnictví v oblasti deinstitucionalizace služeb o duševní zdraví,“ dodává právnička Dušková.
Evropský soud rodině přiřkl odškodné ve výši 25 000 eur (asi 610 000 korun).