Chudinská dávka? Zapomeňte. Data ukazují, že mnoho rodin nevyužívá přídavky na dítě či na bydlení
S tím, jak v lednu vzrostlo životní minimum, stoupl také počet domácností, které mají nárok na přídavek na dítě. Podle nejnovějších dat společnosti PAQ Research splňuje podmínky už skoro polovina rodin s dětmi. Jenže z nich vyplývá i to, že dávku pobírá jen zlomek oprávněných.
Ze vzorku šestnácti set domácností, na které se PAQ Research pravidelně obrací, má na dávku nárok skoro polovina rodin s dětmi. Pobírá ho ale jen kolem 13 procent z nich.
„Je to důsledek zvyšování životního minima. U čtyřčlenné domácnosti je hranice nároku asi 53 tisíc čistého. Tam asi dochází k podceňování toho, jestli ten nárok máte, nebo ne. Pořád je to bráno jako ‚chudinská dávka‘,“ vysvětluje problematiku sociolog Daniel Prokop, spoluautor průzkumu.
Nízká míra čerpání přídavku na dítě je podle Prokopa problémem hlavně u chudší poloviny rodin, které jsou ohroženější chudobou. Podle výzkumu z nich má nárok na dávku většina, 80 procent.
Přídavek na děti ale dostává jen čtvrtina z oprávněných. Žádost je složitá, dávka se vyplácí krátce, i to jsou příčiny nízkého zájmu. A podobně málo lidé využívají příspěvek na bydlení.
Ten dostává necelých sedm procent respondentů. Loni v lednu to sice byla jen tři procenta, přesto je ten nárůst podle Prokopa nízký, obzvlášť u rodin s dětmi. Naopak mezi seniory, kteří žijí sami, pobírá příspěvek na bydlení výrazně víc lidí než dřív.
Mnoho komplikací
Podle Prokopa na ně lépe cílila informační kampaň ministerstva práce a sociálních věcí, což potvrzují i některé občanské a sociálně-právní poradny. Podle nich rodiny někdy ani netuší, že by na dávku dosáhly. A navíc je pro sólo seniory výrazně jednodušší si o dávku zažádat. Místo příjmů dokládají jen důchod, který si navíc systém už umí automaticky doplnit z dostupných dat sám.
Zato rodiny musejí vyplnit složitý formulář, který má několik stran, musejí se k němu dokládat různé přílohy a potvrzení. A to klienty často odradí.
„Chodí k nám i klienti, kteří si zkusili jít pro žádost, ale teď si neumí poradit s dokumenty. Takže jim pomáháme s vyplňováním a poskytujeme ucelený přehled, jaké podklady k jednotlivým žádostem musejí dokládat,“ říká vedoucí občanské poradny v Třebíči Petra Procházková.
A ani možnost zažádat o některé dávky online situaci pro každého neulehčuje. „I když ministerstvo práce a sociálních věcí říkalo, že situaci zjednodušuje mimo jiné i možností elektronického podání žádosti, tak tato sociální skupina se v tom neorientuje. Je to pro ně příliš složité: neorientují se v tom, co je e-identita, bankovní identita, jestli to mají zřízené a jestli prostřednictvím toho tu žádost mohou podat,“ podotýká vedoucí pražské Občanské poradny Remedium Věra Neckářová.
Roman Striženec z pražské sociálně-právní poradny Kontakt pak zmiňuje i další důvod – občas příliš striktní a formalistní přístup úřadů práce. Třeba když nechtějí přiznat příspěvek na bydlení na nezkolaudovaný byt nebo nejsou ochotny vyškrtnout expartnera z okruhu společně posuzovaných osob. Samoživitelka pak nárok na dávku formálně nemá.
Ministerstvo práce a sociálních věcí mezitím chystá reformu dávek, která by měla vést ke zjednodušení podávání žádostí i jejich posuzování.
A už od prosince bude podle mluvčího Jakuba Augusty možné podat žádosti online, a to jak u příspěvku na bydlení, tak u přídavku na dítě. Jak jsme ale slyšeli, některým lidem to pomoct nemusí.
