Že Babiš v prezidentské kampani platil ‚svým‘ firmám? S tím nic nezmůžeme, tvrdí dohledový úřad
Andrej Babiš prohnal během prezidentské kampaně firmami ze svých svěřenských fondů přes dvanáct milionů korun. „Nemáme jakýkoliv nástroj, kterým bychom mohli rozkrývat spojitost kandidáta a firmy, od které nakupuje,“ říká pro iROZHLAS.cz šéf dohledového úřadu František Sivera. Kandidáti mají poslední dny na odevzdání závěrečných zpráv o financování kampaní. V úterý úřad zveřejnil výroční zprávu, ve které popsal i 60tisícovou pokutu pro ANO.
„Nyní čekáme nejen na účetnictví, ale hlavně na zprávu o financování volební kampaně,“ přibližuje pro iROZHLAS.cz předseda Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí František Sivera.
Tryskáčem za Macronem. ANO nakonec vyúčtovalo cestu do Paříže jako součást Babišovy kampaně
Číst článek
I teď, tři měsíce od prezidentských voleb, dohledový úřad ještě neví, za co jednotliví kandidáti utráceli. Všichni sice povinně fakturovali skrze transparentní účty, v zásadě si ale mohli vybrat, v jaké formě tak činit.
„Transparentní účty nejsou všemohoucí. Objeví se tam, že někdo platbu posílal, pak je tam možná název protiúčtu, ale popis operace je absolutně dobrovolný. Někde je tam jen číslo faktury nebo jen informace bez vypovídající hodnoty,“ doplňuje Sivera.
Nezakázaná praktika
Právě proto ve výroční zprávě také úřad nastiňuje problém „částečného či úplného outsourcingu financování kampaně“. Tuto taktiku v minulých prezidentských volbách dovedl do extrému Miloš Zeman, který oficiálně sám příliš velkou kampaň nevedl, většinu za něj obstaral spolek Přátelé Miloše Zemana.
Jak potvrzuje Jan Outlý z dohledového úřadu, jde však o povolenou činnost. „Šedé financování to není. Je ale žádoucí, aby k té věci kandidát přistoupil tak, že rozkryje zdroje financí a účetnictví osoby, která mu kampaň vedla. Zákon totiž chybně předpokládá, že kampaň vede pouze daný kandidát. Že si ji sám organizuje, účtuje, financuje,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz.
Příkladem tohoto fenoménu je z letošních prezidentských voleb kandidát s nejmenším počtem získaných hlasů Tomáš Zima. „U výdajových položek na volebním účtu je dohledatelná informace pouze v podobě ‚ZFP záloha‘,“ popisují kontroloři způsob, jakým na transparentním účtu popisoval Zima výdaje.
Pro dohledový úřad přijde hlavní část práce až v momentě, kdy se mu na začátku května shromáždí závěrečné zprávy o financování volebních kampaní, jakési „daňové přiznání“ každého uchazeče o Hrad.
Milion chvilek dostal pokutu za prezidentské volby. Spolek s ní nesouhlasí, přesto ji uhradil
Číst článek
V té chvíli teprve začnou kontroloři porovnávat, zda vykázané financování sedí. „Když se nám to ani tak nebude jevit jako vypovídající, tak u toho politického subjektu zahájíme kontrolu,“ přibližuje šéf úřadu Sivera.
Sám ‚svým‘ firmám
Expremiér Andrej Babiš (ANO), který s prezidentem Petrem Pavlem prohrál ve druhém kole, měl kampaň placenou dominantně z transparentního účtu hnutí ANO.
Dvanáct milionů zaplatil vydavatelství Mafra z holdingu Agrofert za služby označené jako inzerce či tisk dopisů/novin. Aby se vyhnul střetu zájmů, když byl ve vládě, vložil Babiš firmy do svěřenských fondů. Podle Evropské komise ale zůstal koncovým beneficientem a majitelem firem.
Další statisíce za grafické práce či pronájem auta poslala Babišova kampaň jiné firmě z holdingu – Imobě. Seznam Zprávy dříve upozornily, že podobně ANO účtovalo i v kampani před sněmovními volbami 2021.
Podle Sivery ale žádná omezení toho, komu za služby kandidát platí, v zákoně nejsou. „Není nijak omezené, u koho si můžete koupit službu a u koho ne. Nemáme jakýkoliv nástroj, kterým bychom mohli rozkrývat spojitost kandidáta a firmy, od které nakupuje. Museli bychom dohledat a prokázat, že nákupy nejsou správně vykázané. To už je jiný level, jiná hra.“
Za co utráceli prezidentští kandidáti? Za různě drahé focení, billboardy, ale i výdaje typu ‚tvorba křížovky‘
Číst článek
Šéf dohledového úřadu v minulosti uváděl, že byť je takové chování povolené, je rizikové.
Již udělené pokuty
Kontroloři už v minulých měsících udělili pokuty různým subjektům, které se zapojily do prezidentských voleb.
Ještě než se ujal úřadu, dostal například Petr Pavel pokutu 60 tisíc za netransparentní údaje o dárcích. „Přehled sponzorů, který jako kandidát zveřejnil před volbami, neobsahoval, a to bohužel ve výrazné většině případů, povinné informace. Tedy u fyzických osob datum narození a obec pobytu, u právnických osob název, IČO a sídlo,“ sdělil Outlý.
A například v polovině března potrestal dohledový úřad pokutou 40 tisíc i spolek Milion chvilek za vedení kampaně v prezidentských volbách bez registrace u úřadu.
Za rok 2022 dal Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí podle výroční zprávy pokuty v souhrnné výši 1 611 000 korun, tou nejvyšší bylo 60 000 pro ANO.
Pavel dostal pokutu 60 000 za netransparentní údaje o dárcích. Již ji dohledovému úřadu zaplatil
Číst článek
Podle úřadu hnutí nezajistilo, aby jeho propagace obsahovala (pravdivou) informaci o zadavateli a zpracovateli a ve zprávě o financování volební kampaně neuvedlo výdaje za provedení služeb v kampani a bezúplatné plnění, které prostřednictvím ministerstva financí hradila Česká republika.
„Někteří kandidáti používali sociální sítě pro svou propagaci a náklady s nimi spojené neměli vůbec ve výdajích kampaně,“ přibližuje Sivera. Jednou z nich byla tehdejší ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Dohledový úřad se od svého vzniku v roce 2017 zabývá hospodařením politických stran a hnutí, kontroluje jejich výroční zprávy a kontroluje dodržování pravidel při volebních kampaních. Do konce loňského roku za prvních šest let uložil za pochybení zhruba 500 pokut v celkové výši kolem šesti milionů korun. Úřad má 19 zaměstnanců včetně předsedy. Roční rozpočet je přibližně 30 milionů korun.
