Podle Jana Kalouse z Ústavu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu byla Horáková pro tehdejší komunistický režim vhodný terč.

„Tvůrci procesu potřebovali figuru, která je dostatečně reprezentativní, která měla širší rozpětí jak ve vztahu k zahraničí, tak k domácí politice. A to Milada Horáková splňovala. To byla svým způsobem ideální figura pro to, aby byla postavena do čela protistátního spiknutí,“ připomněl Kalous.

V jednom z největších vykonstruovaných politických procesů padesátých let byli spolu s ní k trestu smrti odsouzeni také Oldřich Pecl, Jan Buchal a Záviš Kalandra. Dalších devět lidí bylo odsouzeno k doživotním trestům nebo trestům v rozmezí 15 až 20 let.

Nezákonný rozsudek nad Miladou Horákovou byl zrušen v roce 1968, rehabilitována však byla až v roce 1990.

Dosud jedinou odsouzenou aktivní účastnicí vykonstruovaných procesů z padesátých let je tehdejší dělnická prokurátorka Brožová-Polednová.

Dnešní den patří památce všem obětem komunistického režimu.

Milan Kopp, Eva Rajlichová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít