Bez soutěže a násobně dráž. Antimonopolní úřad řeší dodávky tepla pražskému dopravnímu podniku
Pražský dopravní podnik platí za dodávky tepla do některých svých vozoven téměř pětinásobně více, než kolik ho stálo vytápění stejných areálů ještě před dvěma lety. Radiožurnál zjistil, že v minulosti si v nich topil sám, pak se ale dohodl s firmou České teplo, že dodávky v šesti vozovnách převezme.
Ceny za dodávky tepla do šesti vozoven vyskočily z šesti milionů ročně až na necelých 28 milionů. Vyplývá to z oficiálního stanoviska dopravního podniku a veřejně dostupných materiálů.
Bez soutěže a násobně dráž. Antimonopolní úřad řeší dodávky tepla pražskému dopravnímu podniku. Téma pro Jakuba Troníčka
Smlouvami se již zabývá na základě trestního oznámení nejen policie, ale podle zjištění Radiožurnálu také Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Zakázku totiž České teplo získalo bez výběrového řízení. Dopravní podnik jen dodatkem změnil starou smlouvu na vytápění jiných areálů a šest nových vozoven k ní firmě přidal výměnou za zlevnění dosavadních služeb.
„Mohu potvrdit, že úřad se uvedenou věcí zabývá, nicméně vzhledem k počáteční fázi šetření nelze sdělit jakékoliv podrobnosti,“ uvedl mluvčí antimonopolního úřadu Martin Švanda. Doplnil jen, že správní řízení zatím zahájeno nebylo.
Městský dopravce jakékoliv pochybení odmítá. Za větší počet vytápěných areálů totiž platí dohromady méně peněz než dříve za menší počet. Dopravní podnik zároveň upozorňuje, že smlouvy z roku 2003 platné až do roku 2022 byly nevýhodné a v praxi nevypověditelné.
Sleva za rozšíření smlouvy
Společnost tak měla podle jejího vedení dvě možnosti: platit dál Českému teplu za stávající vozovny a šest zbývajících ponechat ve vlastní režii, případně u nich vysoutěžit jiné dodavatele, anebo se pokusit dojednat s dlouholetým dodavatelem lepší podmínky.
„Postupovali jsme s péčí řádného hospodáře, a proto jsme se pokusili v roce 2017 o druhou možnost. Dopravní podnik se v roce 2017 rozhodl nabídnout společnosti České teplo rozšíření dodávek tepla po dobu trvání smlouvy pod podmínkou snížení cen za teplo a celkových plateb,“ řekla k tomu mluvčí podniku Aneta Řehková.
Co se v noci děje v tunelech metra? Lucie Výborná natáčela s Josefem Jeníčkem z dopravního podniku
Číst článek
Veřejný dopravce tím podle ní ušetří v průměru až 50 milionů ročně. A podobně se vyjádřil i jednatel firmy České teplo Karel Turek. Celkové úspory za celou dobu spolupráce jsou podle něj ještě řádově vyšší.
„Pokud by si dopravní podnik od počátku roku 2004 provozoval areály, které nyní provozuje naše společnost, pak by jeho náklady oproti současnosti byly minimálně o 250 milionů vyšší, a to za rok,“ napsal Turek v e-mailu Radiožurnálu.
Úspory podle něj umožnily zejména rozsáhlé investice jeho firmy do vybavení a také třeba využívání odpadního tepla. Spotřebu tepelné energie prý v areálech dopravního podniku firma srazila zhruba na polovinu oproti dřívějšímu stavu.
Háček je ale v tom, že vytápění šesti nově nasmlouvaných vozoven si Dopravní podnik dokázal zajišťovat podle jím poskytnutých údajů mnohem levněji sám.
Například podle hlavního analytika nevládní protikorupční organizace Transparency International Milana Eibla tak argument s výraznou slevou neobstojí – dopravní podnik měl na nové vozovny vypsat výběrové řízení a rozšíření smlouvy s jednáním o slevách vůbec nespojovat.
Pochybnosti nad penězi pro teplárny: radní z energetického úřadu píše proti vůli ostatních do Bruselu
Číst článek
I proto je prý zájem kriminalistů o sporné dodatky smluv oprávněný. „Za prvé, dopravní podnik dlouhodobě umožnil fungování zjevně nevýhodných smluv. A krok, nad kterým lze jenom nevěřícně kroutit hlavou, je další rozšíření plnění bez výběrového řízení. Pokud se podnik zaštiťuje nevypověditelností smlouvy, tak není možné rozšiřovat plnění, čímž se sami manévrují hlouběji do pozice potenciálního rukojmího,“ poznamenal Eibl.
Podle trestního oznámení, které má Radiožurnál k dispozici, měli manažeři podniku ověřit aktuální tržní ceny v otevřeném výběrovém řízení zejména kvůli tomu, že původní smlouvy s Českým teplem nikdy soutěží neprošly a celou dobu tak stály mimo zákon. Na to vedení dopravního podniku ostatně upozornil o rok dříve i interní audit, podle kterého byly služby Českého tepla navíc předražené.
„Tím, že nepostupovali v souladu s doporučením, které bylo obsahem zprávy interního auditu, a bez dalšího pokračovali v nevysoutěžené spolupráci s Českým teplem a tuto dokonce uvedenými dodatky ještě rozšířili, této společnosti zajistili prospěch velkého rozsahu,“ stojí v trestním oznámení spolku Občané sobě. Jeho předseda Libor Kotrla nechtěl oznámení s odkazem na probíhající šetření policie jakkoliv komentovat.
Posudky od právníků
Bývalý šéf dopravního podniku Martin Gillar, který příslušné dodatky podepsal, jakékoliv pochybení podobně jako dopravní podnik odmítl. „My jsme opravdu rozhodovali na úrovni představenstva a všechno bylo podpořeno právními stanovisky,“ uvedl k tomu bez dalších podrobností.
Smlouvy kromě něj spolupodepisoval i další člen představenstva Jan Šurovský, který ve vedení společnosti zůstal i po loňské výměně ředitele. Ten na otázky Radiožurnálu neodpověděl a odkázal na oficiální stanovisko tiskového oddělení.
To ve své odpovědi zdůraznilo, že zvolený postup měla společnost posvěcený dvěma analýzami od externích advokátních kanceláří.
ČEZ plánuje změnu strategie. Nově se chce zaměřit na český trh a obnovitelné zdroje
Číst článek
Jedno ze zmíněných stanovisek vypracovala v únoru 2017 advokátní kancelář HSP & Partners Květoslava Hlíny. V dokumentu, který má Radiožurnál rovněž k dispozici, právníci skutečně možnost rozšíření smlouvy pomocí dodatku připustili, zároveň ale hned v úvodu zdůraznili, že vůbec neposuzovali zákonnost původně uzavřené smlouvy.
Jinak řečeno jde pouze o obecný výklad zákona, podle kterého je obdobné rozšíření možné za podmínky, že nové náklady nepřevýší ty původní o více než 30 procent. Situaci, kdy původní smlouva s Českým teplem z roku 2003 žádnou otevřenou soutěží neprošla a je tak podle interního auditu celou dobu v podstatě nezákonná, posudek vůbec neřešil.
Advokátní kancelář HSP & Partners se ke svému posudku odmítla vyjádřit s tím, že nebyla od dopravního podniku zproštěna mlčenlivosti. Ze samotného zadání posudku přitom vyplývá, že o „přihození“ dalších areálů pod stávající smlouvu uvažoval dopravní podnik už dříve.
Více než půl roku před podpisem dodatku totiž dopravce zadal vypracování stanoviska k „možnosti rozšíření předmětu rámcové smlouvy o výkon energetické služby“.