Cesta přes řeku teď přívozem trvá asi tři minuty. Na konci roku už by se Pražané ale mohli z jednoho břehu na druhý kdykoliv projít a to po lávce tenké jen 22 centimetrů. Minimalistický vzhled stavby umožní specifický materiál, který vyvinuli v Kloknerově ústavu Českého vysokého učení technického v Praze.

„Ultra-vysokohodnotný beton je speciální typ kompozitu, který je na mostní konstrukce používán velmi zřídka. Je velmi výhodný, protože má vynikající trvanlivost a vynikající mechanické vlastnosti,“ říká jeden z autorů lávky Petr Tej.

Vzhledem bude beton připomínat bílý mramor. Raritou je i zdvihací systém, který má lávku ochránit při povodních. „ Funguje tak, že v jednom místě je kloub, tedy ocelový prvek, kolem kterého se vše otáčí. A v opěře na holešovické straně je hydraulický píst, který celou lávku zdvihne do pozice o 3,2 metry nahoru,“ říká Tej.

Autoři se chtěli charakterem lávky přiblížit pražským mostům, konstrukce typově navazuje například na Karlův most nebo most Legií.

„Konstrukce je jednoduchou linkou, která se vine městskou krajinou. Není to lávka, která je tvarově výrazná nebo jde do výšky, nebrání pohledu na město,“ říká Tej. Most doplní také díla umělců. Na ostrově Štvanice to bude figurální socha, zábradlí z bronzu pak ozdobí podobizny zvířat.

„Na Štvanici to budou zajíci, protože tam probíhal hon na zajíce. Směrem na Karlín, kde je Invalidovna, budou hlavy koní. A směrem na Holešovice budou hlavy býků,“ vysvětluje Tej.

Praha stavbu lávky spojila i s dalšími důležitými úpravami v okolí. Například Bubenské nábřeží se má proměnit na širokou bezbariérovou kolonádu a z ostrova Štvanice bude nový park.

Kristina Kouklová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít