Voda zatopila první patra pavilonů, netekla pitná voda, na chodbách sahala až do výšky jednoho metru. Evakuovat pacienty museli hasiči a vojáci.

Pomáhala jim sestra Irena Kadlčíková: „Převáželi jsme pacienty na loďkách a v hasičských autech.“ Poté přeložili pacienty do sanitek a vrtulníků. „Náhradní zařízení tehdy byla třeba Kroměříž, Vsetín nebo Zlín.“

Současný ředitel nemocnice Petr Sládek, který byl tehdy lékař, vzpomíná, že evakuaci armáda zprvu odmítala. Jakmile ale voda přišla, nastal chaos. „Začala tady jezdit vysoká obrněná auta, která musela pacienty odvážet,“ dodává ředitel.

Personál z uherskohradišťské nemocnice vypomáhal v náhradních nemocnicích. Poté, co voda opadla, musela se nejprve dát nemocnice a její zařízení z hygienických důvodů do pořádku.

„Týden se u nás nic nedělo, protože tady stála voda. Jakmile opadla, tak se muselo začít uklízet. To ale trvalo dlouho, jelikož voda nanesla mnoho bahna,“ vysvětluje Sládek a doplňuje, že nemocnice se vrátila do provozu až tři týdny po povodních.

Uherskohradišťská nemocnice byla v té době jedinou zatopenou nemocnicí v České republice. Evakuovat se musela i podruhé, v roce 2006. Tehdy se ale voda do areálu nedostala.

S tím, že se povodně mohou vrátit, v Uherském Hradišti i proto počítají například při rekonstrukcích budov.

Veronika Žeravová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít