Poslanci projednají státní rozpočet i prezidentská veta dvou zákonů
Poslanecká sněmovna dnes bude projednávat státní rozpočet. Opozice návrh kritizuje a chce ho vrátit vládě k přepracování. Poslanci se také musí vypořádat s prezidentskými vety služebního zákona a zákona o dětských skupinách.
Jedním z projednávaných návrhů bude dnes v Poslanecké sněmovně státní rozpočet pro příští rok. Opoziční TOP 09 ho chce vrátit vládě k přepracování a požaduje snížit výdaje o 20 miliard.
Kabinet podle místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska porušil slib, že bude šetřit na provozních výdajích a zvýší částky na investice.
„Plýtvá v provozu státu, plýtvá v sociálních dávkách a investice snižuje. Je to rozpočet, kterému se říká typické projídání budoucnosti. Z hlediska vnitřní struktury i celkového navýšení výdajů je to bezkonkurenčně nejhorší návrh státního rozpočtu za posledních pět let,“ konstatoval Kalousek.
Předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek ale s podobným hodnocením nesouhlasí.
„Návrh rozpočtu na rok 2015 počítá s deficitem sto miliard. Pan Kalousek v loňském roce navrhoval 110 miliard, tedy je to o deset miliard méně. Přestože zvyšujeme důchody a odpouštíme poplatky ve zdravotnictví, tak se jednoznačně ukazuje, že dokážeme podstatě lépe hospodařit než pan Kalousek,“ dodává Faltýnek.
Prezidentské veto služebního zákona
Kromě státního rozpočtu musí poslanci vyřešit také prezidentské veto služebního zákona. Miloš Zeman jim návrh zákona vrátil, protože nesouhlasí s politickými náměstky na ministerstvech. Šéfové koaličních stran počítají s tím, že se jim veto podaří ve sněmovně přehlasovat.
Prezident Miloš Zeman už ale dříve upozornil, že pokud k tomu dojde, obrátí se na Ústavní soud.
„Vím, že sněmovna může moje veto přehlasovat. Ale chtěl bych vám předem sdělit, že po poradě s právníky podám v takovém případě ústavní stížnost,“ varoval Zeman v září poslance.
Na novele se už dříve po dlouhých jednáních shodla vládní koalice s pravicovou opozicí. Na přání TOP 09 a ODS upravená verze nepočítá se vznikem generálního ředitelství státní služby a postem superúředníka. Pravice na druhou stranu přestala tlačit na zrušení funkcí politických náměstků.
Zákon upravuje práva a povinnosti úředníků ve správních úřadech. Měl by zajistit odpolitizování, profesionalizaci a stabilizaci veřejné správy. Po změně vlády by tak nemělo následovat masivní propouštění úředníků a jejich nahrazování příznivci nové politické garnitury.
Prezidentské veto zákona o dětských skupinách
Prezident Zeman vetoval také zákon o dětských skupinách, protože se obává o takzvané lesní školky. Nadpoloviční většina z 200 poslanců ale může hlavu státu i v tomto případě přehlasovat.
Podle návrhu by lesní školky musely od roku 2016 splňovat přísné hygienické požadavky, které splnit nedokážou.
Vláda i pravicová opozice slibují včas připravit legislativně čistší novelu, která by jejich existenci i nadále umožnila.
Podle ministryně sociálních věcí Michaely Marksové z ČSSD přijetí zákona existenci lesních školek neohrozí.
„Takzvané lesní školky celou dobu usilují o to, aby spadly do sítě mateřských školek. Už je tam projekt, který je v podstatě dokončen. Některé ze školek fungují tak, že jde o takzvanou lesní třídu, která je přiřazena k některé mateřské školce. Prodloužili jsme jim přechodné období na jeden rok právě o to, aby se tento proces dokončil,“ vysvětlila Marksová.
