Teplotní rozdíl mezi centrem Prahy a okolím může být ve vedrech i šest stupňů a více. Problematické je třeba náměstí Republiky, zmiňuje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz klimatolog Tomáš Halenka z matematicko-fyzikální fakulty, který je zároveň šéfem projektu Urbi Pragensi zabývající se klimatickými podmínkami ve městě. Jak podle něj ihned ochladit rozpálenou metropoli? A pomohly by Praze větrné koridory, které jsou třeba v německém Stuttgartu?

Doporučujeme Praha 6:00 4. srpna 2018 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Praze pomáhají v boji s vedrem fontány nebo zeleň. Jak velký rozdíl je v létě mezi parkem a třeba silnicí?
Teplotní rozdíl je dán charakterem povrchu. Když si vezmeme běžnou silnici s tmavým asfaltem, tak teploty mohou být kolem 50 i více stupňů. V parku má povrch mnohem příznivější vlastnosti a má běžnou teplotu vzduchu, tedy nad 30 stupni. Silnice ale není až tak kritické místo, protože doprava vzduch promíchá, rozpálení může být výraznější třeba na náměstích.

Asfalt patří co do teploty mezi nejhorší plochy, které můžeme ve městě najít. Jaké materiály jsou naopak při budování města nejlepší?
Jsou asfalty, které jsou příznivější. Pracuje se třeba se světlejšími, aby to nebyly ty černé, které známe z nových povrchů silnic u nás. Například na parkovištích by se to dalo dobře řešit polopropustnými povrchy. Když zaprší, tak asfalt svede vodu do kanalizace, ale díky těmto povrchům se může vláha vsáknout do země. Může to být štěrk nebo dlažby s otvory. Chápu ale, že se po takových plochách nepříliš dobře chodí.

V poslední době se hodně mluví o takzvaných tepelných ostrovech, kde člověk v létě nevydrží ani stát. Kde v Praze taková místa jsou?
Vytipovávat konkrétní lokality v Praze je obtížné, závisí to velmi na těch površích. Oblasti s rozpáleným povrchem, které nejsou zastíněny vegetací, typicky křižovatky nebo náměstí, jsou místa, kde se podmínky tepelného ostrova zvlášť zhoršují. Rozdíl teplot mezi centrem Prahy a okolím v horkých vlnách, jako jsou dnes, může být pět nebo šest stupňů i více, a to především v noci.

Jaké je nejhorší místo v Praze co do vysokých teplot?
Nemám to podloženo žádným měřením, ale dovedl bych si představit, že například náměstí Republiky bude typickým problémovým místem, protože je otevřené, není tam kolem moc zeleně a je tam umělý povrch. Takových míst je ale po Praze plno.

Jak konkrétně toto místo, když se budeme bavit o náměstí Republiky, osvěžit?
Pokud tam nebudeme chtít vysadit stromy, tak je to obtížné. Pomoci mohou trochu fontánky nebo pítka, kde se člověk svlaží. Než se tam ale objeví vzrostlé stromy, které poskytnou dostatek stínu, tak to bude nějakou dobu trvat. A jistě se objeví někdo, kdo bude mít námitky, že jsou lidé pod stromy ohrožováni ptačím trusem nebo padajícími větvemi.

Větrné koridory? Můžeme využít svahy u Vltavy

Některá opatření jsou během na dlouhou trať. Existují ale možnosti, jak teď hned ulevit Pražanům od veder?
Opatření, která by mohla bezprostředně pomoci, není moc. Dovedl bych si představit instalaci pitných systémů. Jistým prostředkem může být i kropení městských ulic nebo rozprašování vody do vzduchu. Akorát by to muselo být s trochu vyšší frekvencí. A samozřejmostí by mohly být rozprašující mlžné brány, ale těch je v Praze velmi poskrovnu.

Ohledně dlouhodobějších opatření. Některá města ve světě vytvořila větrné koridory nebo natřela střechy na bílo. Je i tohle cesta, jak Praze pomoci?
Ohledně natírání střech na bílo, když střecha odrazí více sluneční energie, tak je to samozřejmě dobře. Může to být spojeno i se zelenými střechami, které jsou pokryty přírodním povrchem, třeba trávou nebo keři.

Meteorologové naměřili nejteplejší letošní den. Teploty se vyšplhaly až na 38 stupňů

Číst článek

U fasád natírání reflexní barvou není tak jednoznačné, protože fasáda se sice neohřeje, ale odrazí hodně energie směrem k zemi, kde skončí třeba na tmavém asfaltu, kde se energie absorbuje. Zároveň si nedovedu představit, že by někdo chtěl v centru Prahy vyměnit klasické tašky reflexními povrchy, to by metropoli znehodnotilo.

Pokud jde o větrné koridory, tak to je také v některých městech řešení. Zkušenost je třeba ze Stuttgartu, kde využívali toho, že chladnému vzduchu z úbočí hor v okolí otvírali koridory, aby jimi město přírodně odvětrávali. V Praze se mluví o tom, že by se k tomu daly použít některé svahy k Vltavě. Je to ale dvousečné. V létě to může pomoci, silnější vítr na podzim nebo v zimě soustředěný takovým koridorem ale může způsobit škody.

Před šesti lety umístila Praha 5 do svých ulic známé betonové truhlíky. Může být i tohle způsob, jak ochladit Prahu?
Záleží na tom, co v nich je. Když přijde horká vlna, tak záleží, jestli v zeleni bude dost vláhy, aby plnila ochlazovací funkci. Pokud trávník vyschne, tak ji plnit přestane. Je proto potřeba myslet, že zeleň má být zavlažována. A v truhlících to platí zvlášť, protože nejsou spojeny s podložím. Významná funkce zeleně je ale také v tom, že zastíní okolí, to si v truhlících nedovedu představit, protože v nich vzrostlé stromy nevypěstujeme.

Praha mohla v boji s vedrem začít dřív

Dělá Praha v posledních letech něco pro to, aby bojovala s vedry? Co se v Praze změnilo?
Praha se tomu v poslední době dost věnuje. Před rokem přijala strategii pro adaptace klimatické změny a tepelného ostrova, který v Praze je, a počítá s tím, že tyto situace se budou zhoršovat a budou se vyskytovat častěji. Nedávno Praha přijala i implementační plán pro nejbližší období. Snaha tady je.

Praha chce bojovat s vedrem. ‚Řešit problémy uprostřed léta je populismus,‘ tvrdí sdružení

Číst článek

Přenese se to ale z papíru do praxe? Nezaspala Praha v opatřeních proti vedru?
Máte pravdu v tom, že Praha s tím mohla začít dřív. Když se podíváte kolem na jiná města jako právě Stuttgart nebo Vídeň, tak se ledacos mohlo začít dělat dřív, ale zpětně je vždy člověk chytřejší. Díky bohu za to, že v současné době se to začíná trochu hýbat a město se to začíná snažit změnit. Ve své působnosti to má pražský magistrát i jednotlivé městské části.

Mohl byste vyjmenovat tři nejdůležitější opatření, které by tedy v létě zlepšily život Praze?
Zelené střechy na novostavbách, zdroje vody a vytvoření stínu. Když si vezmeme úzké uličky italských měst, kam se sluníčko téměř nedostane, tak tam je i za velkých veder relativně snesitelně. Když máme v Praze širší bulváry, tak to je problém, ale mohlo by to poskytovat prostor pro dodatečnou zeleň, pokud možno vzrostlejší, která by poskytla stín.

Anna Jadrná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít