Petr Pavel byl v roce 2024 mediátorem i vládním terapeutem. Jeho podpora ale mírně klesla
Významné zahraniční cesty, vyhranění se v politice i špatně komunikované pokusy o změny. Druhý rok Petra Pavla ve funkci prezidenta se nesl nejen ve znamení podepisování zákonů, ale i státnických pokusů o smíření opozice a koalice. Jak se hlavě státu vedlo v roce 2024? A proč na sklonku roku lehce klesá Pavlova oblíbenost u občanů?
Petr Pavel začal svůj druhý kalendářní rok na Hradě podobně smířlivě jako rok 2023, když vládní návrh důchodové reformy nechal bez připomínek. A kolem změn v penzích se ještě točila část jeho kalendáře. Boj o jejich podobu totiž ovládl nejen sněmovní kuloáry, ale v březnu se přesunul i na neutrální půdu Pražského hradu. Místo kýženého kompromisu ale znesvářené strany popisovaly průběh schůzky zásadně jinak.
Prezident Pavel podepsal důchodovou reformu. Věk odchodu do penze se zvýší na 67 let
Číst článek
Zatímco ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) popisoval shodu alespoň na tom, že věk odchodu do důchodu se bude muset snižovat, opoziční zástupci Alena Schillerová a Karel Havlíček (oba ANO) tvrdili, že na nic takového nepřistoupili. A na další domluvená setkání už nepřišli. I po turbulentním projednávání zákon ale nakonec prošel Sněmovnou i Senátem a Pavel ho podepsal v prosinci 2024.
„Prezident teoreticky může opozici a koalici spojovat, hodně ale záleželo na tom, na čem by chtěl kompromis stavět. Pokusit se ho založit zrovna na důchodech bylo dost naivní a iluzorní,“ hodnotí jednání politolog Lukáš Jelínek.
S tím souhlasí i expertka na komunikaci a PR manažerka Denisa Hejlová. Podle ní nedošlo k žádnému výraznějšímu zlepšení problému. Je podle ní navíc otázka, zda si prezident nevytyčuje příliš vysoké cíle.
Státní rozpočet
Zcela hladce neproběhlo ani schvalování druhého zásadního zákona roku: státního rozpočtu. Prezidentovy výhrady se týkaly mimo jiné příjmů emisních povolenek nebo peněz na platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství.
Prezident podepsal rozpočet. Fiala se Stanjurou mu garantovali, že dodrží plánovaný schodek 241 miliard
Číst článek
Očekávané příjmy z emisních povolenek totiž označila za nadhodnocené i Národní rozpočtová rada. U platů nepedagogických pracovníků kritizoval Pavlův ekonomický poradce David Marek, že vláda počítá s jejich převedením na obce a kraje od září, ale příslušný zákon zatím Sněmovna neschválila.
To byl jen jeden z důvodů, proč Marek nakonec Pavlovi doporučil rozpočet nepodepsat. I podle ostatních ekonomických poradců byla část předpokládaných příjmů a výdajů nerealistická. Přesto Pavel nakonec v prosinci zákon nakonec podepsal.
Pavel řekl, že od premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury (oba ODS) dostal osobní garanci, že schodek příští rok nebude vyšší než 241 miliard, a že vláda neporuší zákon o rozpočtové odpovědnosti.
„Jsme na prahu volebního roku. Kdyby se země ocitla v rozpočtovém provizoriu, celé by to mohlo působit, jako že se snaží Petr Pavel oslabovat vládní koalici nebo nahrávat opozici. Vzhledem k tomu, že se o něm ví, že je blíž vládním stranám, tak se dalo očekávat, že vládu ještě jednou zkritizuje, nebo si vyžádá od ministra financí nějaké záruky, ale potom podepíše. To si myslím, že bylo celkem pochopitelné,“ hodnotí Jelínek.
„Kdyby nepodepsal, vydal by se do neprobádaného politického terénu. Znamenalo by to, že se snaží být výrazným samostatným hráčem, který bude manévrovat někde mezi koalicí Spolu a hnutím ANO. Ale zdá se, že na to si ještě v tuto chvíli netroufá a snaží se být týmovým hráčem na straně vládního tábora,“ dodává s tím, že Pavla ale koaliční politici příliš nerespektují.
Podobně to vidí i Hejlová. „Prezident má vždy připomínky a výhrady, ale vždy nakonec zákon podepíše. Je to trochu nedůvěryhodný taneček,“ míní.
Pavlovi věří půlka Čechů
Podle politologa s tím souvisí i pokles popularity prezidenta. Podle výzkumu CVVM totiž na podzim klesla o dva procentní body na 51 procent. Důvěra v prezidenta je tak nejnižší od předloňského jara.
„Na počátku jeho mandátu do něj mnozí vkládali velké naděje. Časem se ale ukáže, že ani prezident se nemůže zavděčit všem a začíná být nahlížen kriticky jako ostatní politici. Potom jeho popularita přirozeně klesá,“ míní Jelínek.
Podle Hejlové je ale důvěra v prezidenta stále poměrně vysoká. „Byly tam některé věci, které důvěru oslabily. Byla to asi neschopnost postavit nějaký stabilní interní tým, což se projevovalo nejvíc v personálních změnách,“ popisuje.
Nestabilita týmu se ukázala ze začátku roku 2024 hned dvakrát, kdy za nejasných okolností odešli prezidentův poradce Petr Kolář a krátce na to i kancléřka Jana Vohralíková. O tom, jak spolu tyto dva odchody souvisí, či nesouvisí, se na začátku roku divoce spekulovalo. Jisté je podle expertky na komunikaci jedno: Nestabilita škodí.
Největším přešlapem týmu podle ní byla bezpochyby nešťastně vedená debata o platu pro manželku prezidenta. „Češi jsou velmi citliví na takzvané papalášství. Já chápu, že to mysleli dobře. Ale komunikačně ani procesně to rozhodně nebylo zvládnuté. Načasování bylo úplně špatné. Tuším, že to bylo ještě po povodních a to je chvíle, kdy lidé řeší úplně jiné problémy. Takže inflace, povodně a manželka prezidenta si do toho řekne o 100 tisíc. Takhle to vypadá z pohledu obyčejného člověka,“ popisuje.
„Tento problém si způsobili sami. Byla to jejich chyba a nelze to svést na nikoho jiného. Tým má evidentně nedostatky, a oni ten pokles podpory přece musí vidět,“ dodává. Ani další pokles podpory Hejlová nevylučuje.
Vládní terapeut
Další krize, kterou se Pavel pokusil řešit, přišla v září. Po krajských volbách dal k dispozici svou stranickou funkci předseda Pirátů Ivan Bartoš. V zápětí přišel i o místo ministra pro místní rozvoj ve vládě, a celá vládní rošáda skončila odchodem Pirátů z koalice. Prezident se pokusil celou situaci řešit na individuálních schůzkách se zástupci koaličních stran.
3:22
Setkání se přirozeně konala za zavřenými dveřmi, ale jasné závěry, které z nich vzešly, nebyly prezentovány veřejnosti. „Prostě netroufl to všechno dělat před očima veřejnosti a médií, vystupovat potom s politiky na brífincích a snažit se je mnohem důsledněji tlačit k nějakému řešení situace. Když se snažil být jakýmsi terapeutem, možná mentorem pro koaliční strany,“ míní Jelínek.
Podle politologa ale chybí vládním politikům k prezidentovi respekt. „Já sice občas říkám, že on projevuje svoji politickou nezkušenost, ale dost mi vadí i jakýsi nedostatek respektu, který má od koaličních politiků nebo stran. To se ukázalo na pozadí rozpočtu. Prezident nějaké výhrady k rozpočtu vznesl už v roce 2023. Ministr financí a premiér si z toho vůbec nic nedělali a letos předložili zase stejně špatně nachystaný rozpočet,“ popisuje Jelínek na příkladu. Podle Hejlové je role mediátora pro veřejnost těžko čitelná.
Zahraniční obraz
Politolog i expertka na komunikaci se jasně shodují na tom, že Pavel vytváří dobrý obraz Česka v zahraničí. Prezident letos vyrazil na Východ i Západ, mezi nejvýraznější se řadí cesty do USA nebo Austrálie. Hejlová také míní, že Češi doma i v zahraničí kvitovali Pavlovu cestu s Českou filharmonií na koncert do newyorské Carnegie Hall.
Jelínek zase vyzdvihuje Pavlovu aktivitu kolem řešení války na Ukrajině. Osobní angažovanost prezidenta nebo premiéra je podle něj v ukrajinské otázce klíčová. „Přínos Petra Pavla je ještě jeden, a to, že má respekt v západním světě jako někdejší špičkový voják, který se pohyboval i ve strukturách NATO,“ říká.
„V okamžiku, kdy se Petr Pavel přimluví za další vojenskou podporu Ukrajiny, nebo hovoří o tom, že je potřeba myslet i na diplomatickou linii, tak to má mnohem větší váhu, než kdyby o tom mluvil politik, který nemá jeho životopis a zkušenosti. V tomto směru dělá dobrou práci pro Českou republiku zahraničí, ale přispívá i k tomu, že ve vztahu k Ukrajině existuje relativně solidní konsenzus na české politické scéně, a že to tak vnímá i velká část občanů,“ zdůrazňuje.
Vyznamenaní a ústavní soudci
Hlava státu letos tradičně udělila státní vyznamenání 28. října. Pavel vyznamenal celkem 56 osobností, tudíž o šest méně než v roce 2023. Oceněné hodnotí politolog pozitivně. „Dává smysl, aby prezident oceňoval ty, za kterými existuje nějaký společenský souhlas na tom, že si to vyznamenání zaslouží. Proto si myslím, že je správné, že se nesnaží podsouvat nějaká kontroverzní jména,“ říká Jelínek.
Po turbulentním dění kolem jmenování ústavních soudců v roce 2023 Pavel tentokrát zvolil cestu menšího odporu. Proto letos neriskoval a do funkcí navrhoval jmenovat osobnosti, které podle Jelínka mají odborný respekt a nejsou chápána příliš politicky.
Za výběr jmen si letos podle politologa prezident zaslouží pochvalu. „Snaží se o to, aby soud byl nejen kvalitní, ale i pestrý. On do hry vtahuje odbornou veřejnost, takže nakonec jsou ta jména jsou většinou přijímána smířlivě nebo dokonce s nadšením. V tomto směru si myslím, že Ústavnímu soudu výrazně pomohl,“ popisuje.
