Vymáhat 100 milionů po Agrofertu? Stát nechává zpracovat kvůli toastům další posudek, bude už desátý
Ministerstvo průmyslu a obchodu si nechává zpracovat nový posudek kvůli dotaci na toastový chléb značky Penam. Podle závěru znalce se rozhodne, zda bude peníze vymáhat od holdingu Agrofert zpět. Expertizu „způsobilosti projektu“ zadal resort Karla Havlíčka (za ANO) poté, co dotaci ve výši 100 milionů korun Evropská komise definitivně odmítla Česku proplatit. Dosud kvůli „chutnějším“ toastům vzniklo devět posudků, půjde tak o desátý v řadě.
„Ministerstvo průmyslu a obchodu zadalo expertní posudek na způsobilost projektu, na základě kterého se vyhodnotí, zda je z hlediska inovativnosti způsobilý a jestli nedošlo k pochybení,“ uvedl pro server iROZHLAS.cz Marek Vošahlík z tiskového odboru resortu.
Nezveřejnit zprávu OLAF o Čapím hnízdu bylo nezákonné, uvedl soud. Rozhodnutí je pravomocné
Číst článek
Až poté se ministerstvo rozhodne, zda bude dotaci ve výši 100 milionů vymáhat od holdingu Agrofert spadajícího do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO) zpět. „V případě, že by byl případ uzavřen v neprospěch příjemce, bude řídicí orgán požadovat vrácení prostředků v souladu se zákonem,“ doplnil Vošahlík.
Závěr Evropské komise přitom zněl jasně: projekt linky na výrobu toastového chleba nebyl inovativní a na unijní dotaci neměl nárok. „Je to pouze kvalitativní úprava produktu, který žadatel – a stejně tak i jeho konkurenti – už vyráběl,“ napsali unijní kontroloři, kteří požadovali projekt stornovat.
Ve svých závěrech se Brusel opřel o hodnocení trojice expertů, které oslovil po námitkách české strany. A k čemu došli? Projekt nebyl inovativní, a nesplnil tak hlavní kritérium výběru. Dali by mu tak maximálně 30 bodů, tedy sotva poloviční skóre, než mu připsali v minulosti čeští úředníci.
Sedmý znalec
Co nového tedy může expertiza přinést? Jak ministerstvo zaručí, že bude posudek skutečně nestranný? A bilo by se tak urputně za každého žadatele o dotaci?
„Konkrétní podniky a jejich dotace nemůžu řešit, je to na odborném posouzení,“ reagoval na zaslané dotazy šéf resortu Karel Havlíček (za ANO), který o možnosti dalšího znaleckého posudku mluvil už loni v listopadu. „A už vůbec nezasahuji do zadávání expertních posudků, a to u žádné firmy. Zjistím stav (posudku) a pošleme,“ slíbil ještě Havlíček. Doplnění ovšem tiskový odbor resortu i přes několikadenní urgence nezaslal.
Dotace pro Penam
- O příspěvek na stavbu nové výrobní linky na toastový chléb požádala před šesti lety ministerstvo průmyslu a obchodu Pekárna Zelená louka. Dceřiný podnik Penamu, který spadá do holdingu Agrofert ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO), ji použil pro továrnu v Herinku u Prahy.
- V popisu projektu pekárna uvedla, že půjde o linku „s výraznými inovačními prvky“, díky níž měla vyrábět zdravější a chutnější chleba bez konzervantů. Kontroloři ale zjistili, že pekárna ve skutečnosti použila už existující technologii. Podobný toastový chléb vyráběla německá společnost Lieken AG, která je rovněž členem skupiny Agrofert, už v roce 2013.
Ministerstvo od začátku se zjištěními ohledně toastové linky Penam nesouhlasí. A to je i důvod, proč požádalo o novou expertizu. Projekt tak bude hodnotit už sedmý znalec. Vedle trojice odborníků oslovených Bruselem projektovou žádost o 100milionovu dotaci posuzovala v roce 2016 opakovaně také dvojice interních hodnotitelů resortu a jeden externí odborník. Celkem tak kvůli projektu dosud vzniklo devět analýz.
„Přes jisté dílčí nedostatky a výhrady jde o projekt s dobrým ekonomickým potenciálem a návratností a je možno ho tedy doporučit k financování v případě dostatku finančních prostředků,“ napsal tehdy najatý expert ve svém posudku, který má redakce k dispozici. Projektu dal 66 bodů ze 100 možných, resortní znalci pak 63 a 65 bodů. Projekt tak prošel jen těsně, minimum bylo totiž 60 bodů.
Evropská komise ale odborné zázemí českých hodnotitelů zpochybnila. Měli za úkol připravit podklady pro výběrovou komisi ministerstva, která pak na jejich základě o dotaci rozhodovala. Ta jim však jejich posudky nejdříve vrátila s tím, že má o jejich relevanci „závažné pochybnosti“. Akceptovala je až napodruhé, ačkoli byly vesměs totožné.
Ministerstvo tak mělo podle Bruselu projekt utnout. To se ale nestalo.
Dotační tahanice
Ministerstvo průmyslu a obchodu se tak nyní ocitlo ve zcela výjimečné situaci, jak upozorňuje děkan Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze Ladislav Mejzlík. „Dotace firmě, která je ve svěřenských fondech premiéra, tady ještě nikdy nebyla. A možná že už nikdy nebude. Takže je to unikátní věc,“ řekl.
Podle Mejzlíka je tak pochopitelné, že si ministerstvo nechává kvůli projektu zpracovat novou expertizu. „Není to obyčejná kauza, takže posudků je víc,“ pokračoval s tím, že dokument může posléze sloužit také jako podklad pro případné soudní spory. Pokud tedy resort rozhodne v neprospěch Agrofertu.
Zda má holding díky tomu, kdo za ním stojí, oproti jiným příjemcům dotací lepší zacházení, je podle Mejzlíka těžké posoudit. Říká, že stát má vyplacené dotace vůči Evropské komisi vždy bránit všemi silami. „Je to jeho povinnost. Dokonce i za situace, kdy si třeba myslíme, že to není fér,“ přiblížil.
Přirovnává to k situaci, kdy advokát hájí svého klienta, a to bez ohledu na to, zda je vinen, či nevinen. „Pokud se to ale v Bruselu uhájit nepodařilo, tak je otázka, zda má stát dělat to samé proti ostatním daňovým poplatníkům. To je podle mě zásadní otázka celé kauzy,“ vysvětlil Mejzlík.
Dotační expert Lubor Lacina z Ústavu financí Mendelovy univerzity v Brně je však přesvědčen, že resort stomilionovou dotaci nakonec zpět vymáhat nebude. „Čili každý včetně novorozenců zaplatí Agrofertu 10 korun. Nic to ale nemění na tom, že dotace byla udělena neoprávněně,“ popsal.
Agrofert od začátku jakékoli pochybení odmítá. Stojí si za tím, že projekt inovativní byl. A dotaci vracet nechce. „Rozhodně se k tomu nechystáme,“ uvedl už dříve mluvčí holdingu Karel Hanzelka. Koncern také v minulosti nevyloučil, že se může bránit právě soudní cestou.
Nejde ale jen o dotaci pro Penam. V ohrožení je po auditu Evropské komise také 50milionový příspěvek na inovaci dusíkatých hnojiv, který obdržela společnost Lovochemie, rovněž z holdingu Agrofert. Ani v tomto případě se ministerstvo podle tiskového odboru zatím nerozhodlo, zda bude peníze požadovat zpět.
(Ne)kontrola Agrofertu
Havlíčkův resort si přitom nedávno ohledně dotací pro holding Agrofert vyslechl kritiku od ministerstva financí. To v rámci každoročního „auditu systému“, tedy auditu dotačních programů, na žádost Evropské komise mimo jiné prověřovalo, jak s výtkami unijních auditorů naložil.
„Bylo identifikováno zjištění vysoké závažnosti v rámci nedostatečného nastavení postupu pro ověření střetu zájmů žadatelů v oblasti hodnocení a výběru projektů na základě zákona o střetu zájmů.“
Zpráva o auditu systému (ministerstvo financí)
A právě zjištění ke střetu zájmů hodnotí jako vysoce závažná. Resort Aleny Schillerové (za ANO) totiž konstatoval, že ministerstvo průmyslu a obchodu vlastnickou strukturu firem žádajících o dotace stále nedostatečně prověřuje. Server iROZHLAS.cz dokument získal s pomocí informačního zákona.
„Aktuálně vedený seznam veřejných funkcionářů, na základě kterého probíhá kontrola střetu zájmů žadatelů před podpisem Rozhodnutí o poskytnutí dotace, neobsahuje pro osobu předsedy vlády Ing. Andreje Babiše výčet společností patřících do skupiny Agrofert,“ píše se v protokolu.
Vedle neaktuálního seznamu veřejných funkcionářů a s nimi spojených firem ministerstvo podle resortní prověrky nedisponuje ani návodem pro případ, že by úředníci chtěli majitele ověřit po vlastní ose. Nemluvě o „chybějící úpravě problematiky ověření žadatelů spadajících do svěřenských fondů“.
Netransparentní hodnocení
Kontroloři tyto nedostatky označují jako „významné riziko netransparentního postupu v procesu schvalování a výběru projektů“. Ačkoli se proti výtkám Havlíčkův resort ohradil, ministerstvo financí námitky neuznalo. Po zveřejnění zprávy o auditu systému na webu z ní citovaly také Seznam Zprávy.
Resort zemědělství: Šetření Bruselu kvůli možnému střetu zájmů ministra Tomana skončilo bez sankce
Číst článek
„Řídicí orgán operačního programu Podnikání a inovace tuto oblast průběžně sledoval a řešil. Výsledkem je, že v tuto chvíli je evidováno a pozastaveno více než 15 podaných žádostí subjektů uvedeného seznamu,“ zněla například reakce ministerstva průmyslu a obchodu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu také dotace pro Agrofert pozastavilo nikoli kvůli střetu zájmů, ale „z důvodů neexistence finančních prostředků“, jak si dále všímá prověrka financí. Co přesně to znamená, Havlíčkův resort na dotaz redakce zatím nevysvětlil.
Celou zprávu o auditu eurodotací vyplácených ministerstvem průmyslu a obchodu za loňský rok si můžete přečíst zde: